bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''[[Společná znalost]]''' ''(anglicky: common knowledge)'' se používá jako označení pro znalost, která je všeobecně známá v rámci určitého společenství. | '''[[Společná znalost]]''' ''(anglicky: common knowledge)'' se používá jako označení pro znalost, která je všeobecně známá v rámci určitého společenství. | ||
Žijeme v období, kdy se rozpadají dřívější pevné celky (rodina, národ, profesní komunity). S tím se pojí rozpad dřívější obecně sdílené společné znalosti. Digitální období přináší další možnosti pro růst individualizace. Každý, kdo surfuje na internetu konzumuje trochu něco jiného, protože je trochu jiný. To ale vede také k tomu, že se vytrácí společná řeč. | Žijeme v období, kdy se rozpadají (resp. jejich význam ve smyslu pospolitosti klesá) dřívější pevné celky (rodina, národ, pevné profesní komunity jako cechy). S tím se pojí určitý rozpad (resp. fragmentarizace) dřívější obecně sdílené společné znalosti. Digitální období přináší další možnosti pro růst individualizace. Každý, kdo surfuje na internetu konzumuje trochu něco jiného, protože je trochu jiný. To ale vede také k tomu, že se vytrácí společná řeč. Fragmentarizace společné znalosti má důsledky v [https://www.enviwiki.cz/wiki/Spole%C4%8Dn%C3%A1_znalost#Spole.C4.8Dn.C3.A1_znalost_se_vytr.C3.A1c.C3.AD různých oblastech]. Fragmentarizace společenství, společného jazyka a znalostí vede k nedorozuměním, je proto nahlížen většinou negativně. Může mít ale i pozitivní aspekty. | ||
== Příčiny == | == Příčiny == | ||
Fragmentarizace společné znalosti souvisí s fragmentarizací kolektivů. Dřívější vesnická či městská pospolitost se stává minulostí. Stejně tak se vytrácí i pospolitost národní a rodinná. Fragmentarizace společné znalosti byla sice původně vyvolaná touto změnou, funguje zde ale také zpětná vazba a fragmentarizace společné znalosti ztrátu kolektivní pospolitosti dále posiluje. Tyto změny přináší obavy. Proto se objevují politici, kteří slibují návrat k dřívějším hodnotám a obnovu tradičních rodin a modelů uspořádání lidské společnosti. | |||
Tento návrat ale již není možný, pokud nevznikne totalitní režim. Společenské změny totiž nejsou řízeny svobodnými zednáři ani dalšími organizacemi, jak tomu věří příznivci konspiračních teorií. Vznikají spontánně na základě konkrétních rozhodnutí obyčejných lidí. Uvědomění si, že dnešní svět nikdo neřídí, ani řídit nemůže, může vzbudit větší úzkost než konspirační teorie o spiknutí. Zmizí jak nepřítel, tak víra v to, že alespoň někdo ví, jak to se světem je a úplně ho nezničí, protože na něm sám žije. | Tento návrat ale již není možný, pokud nevznikne totalitní režim. Společenské změny totiž nejsou řízeny svobodnými zednáři ani dalšími organizacemi, jak tomu věří příznivci konspiračních teorií. Vznikají spontánně na základě konkrétních rozhodnutí obyčejných lidí. Uvědomění si, že dnešní svět nikdo neřídí, ani řídit nemůže, může vzbudit větší úzkost než konspirační teorie o spiknutí. Zmizí jak nepřítel, tak víra v to, že alespoň někdo ví, jak to se světem je a úplně ho nezničí, protože na něm sám žije. | ||
Fragmentarizace obecné znalosti může souviset v některých případech se ztrátou společného (selského) rozumu (common sense). Můžeme spekulovat, že za tím stojí částečně i odtržení člověka z přírodních vazeb ''(např. Sedlákovi bylo jasné, že zvířata je třeba nakrmit aby nechcípla. Když nenaštípe dříví v létě, v zimě zmrzne)''. Lidé žili dříve v souladu s přirozeným rytmem života, viděli rození a umírání zvířat i lidí. Současné znovuobjevené myšlenkové koncepty jako cirkulární ekonomika jim byly vlastní, potřebovali zužitkovat vše, co se dalo. Tvrzení, že lidé dříve žili úplně v harmonickém souladu s přírodou bývá ale idealizované. | |||
Na vesnici panovala shoda na obecné znalosti. Málokdo věděl o mnoho více než ostatní. Kněz a učitel byli autoritami, kteří věděli o něco více než obyčejný sedlák. To se začalo měnit s industriální revolucí a migrací do měst. Další vliv na diverzitu znalostí měla globalizace a digitalizace. | Na vesnici panovala shoda na obecné znalosti. Málokdo věděl o mnoho více než ostatní. Kněz a učitel byli autoritami, kteří věděli o něco více než obyčejný sedlák. To se začalo měnit s industriální revolucí a migrací do měst. Další vliv na diverzitu znalostí měla globalizace a digitalizace. | ||
| Řádek 19: | Řádek 19: | ||
Díky ztrátě společné znalosti si lidé přestávají rozumět jak mezi generacemi, tak i mezi vrstevníky. To může mít i pozitivní důsledky, vzhledem k tomu, že jedinec se neoznačuje primárně jako ,,my" ale jako ,,já" a nahrazuje kolektivní svědomí individuálním. Pak již nemusí slepě poslouchat příkazy ať již otce rodiny, faráře či vojenského velitele a pochybuje např. o tom, jestli má jít skutečně do války a zabíjet tam jiné či položit život za nějakého boha či ,,Císaře pána a jeho rodinu".<ref>https://cs.wikisource.org/wiki/M%C3%BDm_N%C3%A1rod%C5%AFm!_(1866)</ref> Na druhou stranu může propadnout jiným bludům, které šíří pochybné autority, např. v digitálním prostředí. Na internetu se ale může lépe setkat i s množstvím různých názorů a argumentací, což může částečně posílit kritické myšlení. | Díky ztrátě společné znalosti si lidé přestávají rozumět jak mezi generacemi, tak i mezi vrstevníky. To může mít i pozitivní důsledky, vzhledem k tomu, že jedinec se neoznačuje primárně jako ,,my" ale jako ,,já" a nahrazuje kolektivní svědomí individuálním. Pak již nemusí slepě poslouchat příkazy ať již otce rodiny, faráře či vojenského velitele a pochybuje např. o tom, jestli má jít skutečně do války a zabíjet tam jiné či položit život za nějakého boha či ,,Císaře pána a jeho rodinu".<ref>https://cs.wikisource.org/wiki/M%C3%BDm_N%C3%A1rod%C5%AFm!_(1866)</ref> Na druhou stranu může propadnout jiným bludům, které šíří pochybné autority, např. v digitálním prostředí. Na internetu se ale může lépe setkat i s množstvím různých názorů a argumentací, což může částečně posílit kritické myšlení. | ||
Jedním z největších problémů | Jedním z největších problémů fragmentarizace společné znalosti je, že nevíme jakou znalost můžeme očekávat od druhých. To je problém zejména u mladších generací, které již nevyrůstají v tak pevném znalostním kánonu. Pro učitele proto může být obtížné pochopit, co je jejich společný ,,background" co vědí a nevědí, popř. co jim má říkat a co ne. Tento problém se řeší často v citacích, např. v médiích. Vědí mladí čtenáři, že Václav Havel byl první prezident České republiky nebo je jim to potřeba sdělit? Popř. budou za deset let vědět vůbec, že to byl prezident? (ve školách se většinou nejvíce učí starší období, přičemž na nové období již nezbývá mnoho času, nemusí se proto vůbec dostat k Sametové revoluci). Ale také v akademických pracích, kdy není zřejmé, co se na daném pracovišti a v kontextu konkrétní práce považuje za společnou znalost a co je již třeba citovat (viz článek [[Co citovat a co ne?]]). | ||
== Řešení == | == Řešení == | ||
Dřívější pevně uzavřená kolektivní společenství, která se shodla na společné znalosti se stávají minulostí. Znalosti těchto společenství byly ale občas iracionálními dogmaty (Země je placatá) než racionální znalostí, kterou je možno empiricky ověřit (Země je kulatá). Industrializace ale zejména později globalizace a digitalizace světa vedla k fragmentarizaci znalostí a změnila to, co se považuje za obecnou znalost. Obecná znalost se tak v řadě oblastí dekonstruovala a je těžké shodnout se na základních pojmech a vědomostech. | Dřívější pevně uzavřená kolektivní společenství, která se shodla na společné znalosti se stávají minulostí. Znalosti těchto společenství byly ale občas iracionálními dogmaty (Země je placatá) než racionální znalostí, kterou je možno empiricky ověřit (Země je kulatá). Industrializace ale zejména později globalizace a digitalizace světa vedla k fragmentarizaci znalostí a změnila to, co se považuje za obecnou znalost. Obecná znalost se tak v řadě oblastí dekonstruovala a je těžké shodnout se na základních pojmech a vědomostech. | ||