Byrokraté, editor
1 523
editací
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 7: | Řádek 7: | ||
V zásadě platí, že autor je garantem kvality daného textu. A důvěryhodnost (reputace) autora slouží jako určitý indikátor důvěryhodnosti textu. Pokud bychom měli použít metaforu tak autor '',,dává hlavu na špalek",'' tedy ručí svojí osobností za to, co píše. Případné pochybení může vážně ohrozit jeho kariéru (např. v případě vědců a novinářů). Naopak dlouholeté dobré výsledky se odráží ve zvyšování jeho reputace, integritě a prestiže. Na tom jsou založené vědecké metriky (h-indexy, celková citovanost, impakt faktory časopisů) ale např. i hodnocení reputace a prověřování autorů Wikipedie (celkový počet úspěšných editací). | V zásadě platí, že autor je garantem kvality daného textu. A důvěryhodnost (reputace) autora slouží jako určitý indikátor důvěryhodnosti textu. Pokud bychom měli použít metaforu tak autor '',,dává hlavu na špalek",'' tedy ručí svojí osobností za to, co píše. Případné pochybení může vážně ohrozit jeho kariéru (např. v případě vědců a novinářů). Naopak dlouholeté dobré výsledky se odráží ve zvyšování jeho reputace, integritě a prestiže. Na tom jsou založené vědecké metriky (h-indexy, celková citovanost, impakt faktory časopisů) ale např. i hodnocení reputace a prověřování autorů Wikipedie (celkový počet úspěšných editací). | ||
Ač je reputace autora jedním z nejlepších kritérií při posuzování kvality textu (zejm. pokud v dané oblasti úsudek na základě úsudku někoho jiného), nelze na ni úplně spoléhat. Vysoce důvěryhodný autor může napsat nekvalitní text a naopak autor, který nemá žádnou reputaci text vysoce kvalitní. V tomto kontextu je známý tzv. efekt nositelů Nobelovy ceny ([https://en.wikipedia.org/wiki/Nobel_Prize_effect Nobel Prize effect]), kdy i nejlepší vědci potom, co dostanou Nobelovu cenu, mohou propadnout sebeklamu, že všemu rozumí nejlépe a vyjadřují se i k problémům, o nichž vůbec nic nevědí a prokazují v nich chybný úsudek (viz [https://rationalwiki.org/wiki/Nobel_disease Nobelova nemoc a seznam nemocných]). A [https://cs.wikipedia.org/wiki/Matou%C5%A1%C5%AFv_efekt Matoušův efekt], který může způsobit obtíže mladým vědcům prorazit. | Ač je reputace autora jedním z nejlepších kritérií při posuzování kvality textu (zejm. pokud v dané oblasti úsudek na základě úsudku někoho jiného), nelze na ni úplně spoléhat. Vysoce důvěryhodný autor může napsat nekvalitní text a naopak autor, který nemá žádnou reputaci text vysoce kvalitní. V tomto kontextu je známý tzv. efekt nositelů Nobelovy ceny ([https://en.wikipedia.org/wiki/Nobel_Prize_effect Nobel Prize effect]), kdy i nejlepší vědci potom, co dostanou Nobelovu cenu, mohou propadnout sebeklamu, že všemu rozumí nejlépe a vyjadřují se i k problémům, o nichž vůbec nic nevědí a prokazují v nich chybný úsudek (viz [https://rationalwiki.org/wiki/Nobel_disease Nobelova nemoc a seznam nemocných]). A [https://cs.wikipedia.org/wiki/Matou%C5%A1%C5%AFv_efekt Matoušův efekt], který může způsobit obtíže mladým vědcům prorazit. Ale ani v odborné debatě není tolik důležitý úsudek nositele Nobelovy ceny (co si myslí o něčem na co nemá úzkou specializaci) jako jeho konkrétní výzkum, který něco dokázal. Například Wikipedie uvádí: ,,Skutečnost, že se bráníme publikování některých informací ve Wikipedii, nutně neznamená, že jsou takové informace „špatné“. Wikipedie pouze není tím správným prostředkem, jak takové informace propagovat. Odmítneme i držitele Nobelovy ceny, pokud se pokusí své nové myšlenky publikovat nejprve ve Wikipedii."<ref>https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedie:%C5%BD%C3%A1dn%C3%BD_vlastn%C3%AD_v%C3%BDzkum&action=history 16. 11. 2018</ref> | ||
Obecně ale platí, že pokud má někdo expertízu (dlouholetou praxi) v úzce specializované oblasti, která je dostatečně pravidelná, aby se dala předvídat, je jeho úsudek v této oblasti určitou zárukou kvality, resp. expertní intuice<ref>https://hbr.org/2014/01/when-human-judgment-works-well-and-when-it-doesnt</ref> ([https://cs.wikipedia.org/wiki/Daniel_Kahneman Kahneman], [https://en.wikipedia.org/wiki/Gary_A._Klein Klein]). Tedy např. lékař, který celý život operuje pouze žlučník, má v této oblasti expertízu, která může být využitelná i v predikcích konkrétního příkladu (např. jestli budou s operací problémy). Zatímco ekonom, který celý život studuje ekonomické krize, má sice expertízu v dějinách ekonomických krizích, ta se nedá využít v predikcích budoucích krizích, protože globální ekonomika je tak složitý systém, že není dostatečně pravidelná, aby se dala předvídat. To může pomoci při rozhodování čí úsudek brát v potaz, zvláště v situaci, pokud dochází k devalvaci slova expert. Skutečná expertíza v určité oblasti je zpravidla celoživotní prací a na jejím konci bývá značná pokora k tomu, co se neví (jak např. uvádí český neuropatolog František Koukolík, který se zabývá mozkem, o současném poznání mozku: ,,Nevíme, co všechno nevíme. Pravděpodobně je to menší vesmír.“)<ref>https://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_Koukol%C3%ADk</ref> Naopak před vědeckou domýšlivostí v oblasti predikcí a sociálního inženýrství, která může | Obecně ale platí, že pokud má někdo expertízu (dlouholetou praxi) v úzce specializované oblasti, která je dostatečně pravidelná, aby se dala předvídat, je jeho úsudek v této oblasti určitou zárukou kvality, resp. expertní intuice<ref>https://hbr.org/2014/01/when-human-judgment-works-well-and-when-it-doesnt</ref> ([https://cs.wikipedia.org/wiki/Daniel_Kahneman Kahneman], [https://en.wikipedia.org/wiki/Gary_A._Klein Klein]). Tedy např. lékař, který celý život operuje pouze žlučník, má v této oblasti expertízu, která může být využitelná i v predikcích konkrétního příkladu (např. jestli budou s operací problémy). Zatímco ekonom, který celý život studuje ekonomické krize, má sice expertízu v dějinách ekonomických krizích, ta se nedá využít v predikcích budoucích krizích, protože globální ekonomika je tak složitý systém, že není dostatečně pravidelná, aby se dala předvídat. To může pomoci při rozhodování čí úsudek brát v potaz, zvláště v situaci, pokud dochází k devalvaci slova expert. Skutečná expertíza v určité oblasti je zpravidla celoživotní prací a na jejím konci bývá značná pokora k tomu, co se neví (jak např. uvádí český neuropatolog František Koukolík, který se zabývá mozkem, o současném poznání mozku: ,,Nevíme, co všechno nevíme. Pravděpodobně je to menší vesmír.“)<ref>https://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_Koukol%C3%ADk</ref> Naopak před vědeckou domýšlivostí v oblasti predikcí a sociálního inženýrství, která může skončit totalitou, varuje např. Karl Popper.<ref>http://ceskapozice.lidovky.cz/otevrena-spolecnost-je-cestou-po-ostri-noze-fmq-/recenze.aspx?c=A170924_232628_pozice-recenze_lube</ref> | ||
== Analýza citačních zvyklostí v časopisu Science == | == Analýza citačních zvyklostí v časopisu Science == | ||