13
editací
připsání Storm surge
(založení stránky a vložení prvního komplexu pojmů) |
(připsání Storm surge) značka: přepnuto z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 4: | Řádek 4: | ||
Účelem této stránky je sepsat a pojednat pojmy, které mají získat takové plnohodnotné české ekvivalenty, které by se prosadily místo dosavadních ne dost dobrých zvyklostí. | Účelem této stránky je sepsat a pojednat pojmy, které mají získat takové plnohodnotné české ekvivalenty, které by se prosadily místo dosavadních ne dost dobrých zvyklostí. | ||
== Kryosférické pojmy == | == Kryosférické pojmy == | ||
=== Ledovce a jiná materiálově shodná tělesa === | === Ledovce a jiná materiálově shodná tělesa === | ||
V češtině se tak leckdy označuje jakýkoliv velký kus ledu (ledo-věc). V materiálovém smyslu by mělo jít o těleso, jehož soudržný led vznikl ze sněhu. Ovšem vědecký termín '''glacier''' se omezuje na těleso spočívající na horninovém podloží, jehož led se za ustálených podmínek posouvá vlivem tíže z oblasti vzniku jedním směrem k níže ležícímu konci ledovce. Takový konec může ležet na pevnině, přičemž led z něj odpadá odlamováním nebo mizí táním. Nebo může spočívat na vodě; pak se vědecky označuje jako '''ice tongue''' čili '''ledový jazyk''' (např. ve fjordech) či v případě, že se v takové oblasti sbíhají toky ledu z více ledovců a plovoucí led zabírá širší oblast, '''ice shelf''' (shelf ve významu police), (polo-)česky nejsnáze '''ledový šelf'''. Velké bloky ledu odlomené z takového plovoucího ledu ledovcového původu se označují pojmem '''iceberg''' či německy '''eisberg''', což je i vhodný termín pro češtinu, jednoznačnější než sousloví '''ledová hora'''. Pro proces odlamování je ustálený kalk vědeckého termínu '''calving''', totiž '''telení'''. | V češtině se tak leckdy označuje jakýkoliv velký kus ledu (ledo-věc). V materiálovém smyslu by mělo jít o těleso, jehož soudržný led vznikl ze sněhu. Ovšem vědecký termín '''glacier''' se omezuje na těleso spočívající na horninovém podloží, jehož led se za ustálených podmínek posouvá vlivem tíže z oblasti vzniku jedním směrem k níže ležícímu konci ledovce. Takový konec může ležet na pevnině, přičemž led z něj odpadá odlamováním nebo mizí táním. Nebo může spočívat na vodě; pak se vědecky označuje jako '''ice tongue''' čili '''ledový jazyk''' (např. ve fjordech) či v případě, že se v takové oblasti sbíhají toky ledu z více ledovců a plovoucí led zabírá širší oblast, '''ice shelf''' (shelf ve významu police), (polo-)česky nejsnáze '''ledový šelf'''. Velké bloky ledu odlomené z takového plovoucího ledu ledovcového původu se označují pojmem '''iceberg''' či německy '''eisberg''', což je i vhodný termín pro češtinu, jednoznačnější než sousloví '''ledová hora'''. Pro proces odlamování je ustálený kalk vědeckého termínu '''calving''', totiž '''telení'''. | ||
Označení ledovec se rovněž nehodí pro tělesa nadřazená, totiž rozlehlejší ledové masy, z nichž vychází více ledovců. To jsou ledová pole (ice fields, fakticky soustavy ledovců), ledové čepice (ice caps) a ledové příkrovy (či štíty, ice sheets). I v angličtině se sice označení glacier občas užívalo i pro takovéto útvary, v nichž se led rozchází do různých směrů, ale odborná literatura dává přednost výše uvedeným přesným označením, jak jsou uvedená v anglickém hesle https://en.wikipedia.org/wiki/Glacier_morphology. | Označení ledovec se rovněž nehodí pro tělesa nadřazená, totiž rozlehlejší ledové masy, z nichž vychází více ledovců. To jsou '''ledová pole''' ('''ice fields''', fakticky soustavy ledovců), '''ledové čepice''' ('''ice caps''') a '''ledové příkrovy''' (či štíty, '''ice sheets'''). I v angličtině se sice označení '''glacier''' občas užívalo i pro takovéto útvary, v nichž se led rozchází do různých směrů, ale odborná literatura dává přednost výše uvedeným přesným označením, jak jsou uvedená v anglickém hesle https://en.wikipedia.org/wiki/Glacier_morphology. | ||
== Hydrometeorologické pojmy == | |||
=== Storm surge / Windstau === | |||
Německý pojem '''[https://de.wikipedia.org/wiki/Windstau_(Hydrologie) Windstau]''' je naprosto přesný, jde o zvýšení hladiny vlivem větru. Těžko vymyslet vhodný český ekvivalent. Anglické adjektivum [https://en.wikipedia.org/wiki/Storm Storm] může leckoho zmást - pojem storm ([http://www.tornada-cz.cz/definice/ bouře]) je příliš neurčitý.[http://blog.metservice.com/Storm][https://www.britannica.com/science/storm][http://glossary.ametsoc.org/wiki/Storm] Zde vystupuje ve smyslu rozsáhlé a hluboké tlakové níže, česky by se dalo přeložit jako "bouřový", ale i tak by zůstal problém se slovem surge. "Bouřový vzestup", což by byl překlad anglického termínu, není pěkné sousloví, nenapovídá dobře, o co jde. Nelze psát "bouřlivý", ač je to v českých textech zažité. Anglické adjektivum ''nenaznačuje'' divoký průběh děje, ale jeho příčinu. A surge nelze plnohodnotně nahradit slovem "příliv", které se běžně chápe jako slapový děj. Anglické sousloví '''Strom tide''' označuje součet Strom surge (Windstau) a přílivu.[https://oceanservice.noaa.gov/facts/stormsurge-stormtide.html] | |||
Poučné jsou zprávy o jednotlivých vzestupech hladin vlivem větru na německém pobřeží, jak jejich přehled nabízí stránka [http://www.bsh.de/de/Meeresdaten/Vorhersagen/Sturmfluten/Berichte/index.jsp], jako např. ta o vzestupu koncem října 2017, [http://www.bsh.de/de/Meeresdaten/Vorhersagen/Sturmfluten/Berichte/Sturmflut_nordsee_20171029.pdf] - je na nich pěkně vidět chod běžných slapů a přídavek od větru. Rozsáhlý historický přehled poskytuje [https://de.wikipedia.org/wiki/Liste_der_Sturmfluten_an_der_Nordsee]. | |||
Dosud užívané české označení "bouřivý příliv" je záhodno opustit. Substantivum "příliv" asi musí zůstat, ale adjektivum by mělo být jiné, aby naznačovalo, že jde o fenomén působený větrem. V úvahu by tak připadal "větrný příliv", ale to vzbuzuje spíš představu, že při přílivu foukalo. Nabízí se označení odpovídající pojmu Storm ve smyslu cyklóna, čili tlaková níže: '''cyklonální příliv'''.[https://cs.wikipedia.org/wiki/Cyklonální_příliv] Takový nový, nematoucí terminus technicus není nutno v textech opakovat, lze místo toho různě psát o zvyšování hladiny. Výhodou termínu je jeho alterace na '''cyklonání odliv''', což je fenomén opačný, když vítr od břehu vodu odežene. Problémem zůstává možnost záměny s jevy slapovými. Pro Storm tide lze snad užít označení '''celkový příliv'''. | |||