Pohostinství Drachkov - Ivana Domorázková: Porovnání verzí

Paní Ivana Domorázková provozuje malou vesnickou hospůdku, kde kromě běžné pohostinské činnosti organizuje i různé společenské akce jako jsou plesy, oslavy narozenin a komunitní sešlosti. Své podnikání provozuje od roku 2005, vždy se však jednalo o přidružené podnikání k její hlavní pracovní činnosti. Do obce Drachkov jí na začátku podnikání přivedla náhoda. Za ta léta, si však k obci vypěstovala velmi pozitivní vztah a sama se dobrovolně podílí na mnoha obecních akcích a událostech.  

K rozhodnutí paní Domorázkové provozovat vesnickou hospodu přispělo hned několik důležitých faktorů. Prvním byla touha změnit styl života a najít si koníčka. Druhým bylo studijní zaměření dětí paní Domorázkové. Syn i dcera se rozhodli pro pohostinskou činnost a jelikož sháněli sezónní zaměstnání v oboru, rozhodla se paní Domorázkové umožnit jim práci ve svém. Věděla, že si chce pronajmout menší zařízení s příjemnou klientelou. Drachkov odpovídal jejím požadavkům a proto tuto milou hospůdku ležící nedaleko Strakonic pronajmula. V současnosti je zde paní Domorázková sama a děti mají vlastní rodiny. Nic ale nemění na tom, že paní Domorázková je se svými „štamgasty“ ráda a svou práci stále bere jako koníčka.   

Po rozběhnutí už žádné velké finanční krize nenastaly, ba naopak se zdá být provoz stabilní a mít jasný řád. Paní Domorázková však na toto téma uvádí: hospoda je obrovská dřina a nezáleží na tom, zda jste na venkově, nebo zda jste ve městě. Musíte zajistit, aby byl sortiment, musíte každý den do práce a obsloužit zákazníky. Vše je na tom závislé a ta vazba na lidi je v hospodě to nejpodstatnější – pokud totiž nepřijdou, tak můžete rovnou zavřít. Administrace jako taková je složitá a zabere hodně času, já si ale dělám vše sama a musím zaklepat, že jsem nikdy problémy neměla“

Na otázku co je na podnikání pozitivní, odpovídá paní Domorázková následovně: „na podnikání mě těší, že ti druzí z toho mají radost. I když je Drachkov malá vesnice, tak vím, že lidi těší, že tady ta hospoda je a já mám tak stále zákazníky. To že jsou lidé takoví, jací jsou, mi dokonce pomohlo překonat i těžké životní období.  

Při zahájení činnosti měla paní Domorázková sestavený podnikatelský plán, kde byla stanovena počáteční nutná investice a z toho odvozená potřeba výdělku. Paní Domorázková uvádí, že bez základní finanční analýzy, nelze s hospodským podnikáním začít: Nemůžete jít do hospody, a živit to pak vše ze svého. Nicméně já jsem např. nevěděla, v jakých číslech se Drachkovská hospoda točila před tím, než jsem ji převzala, nevěděla jsem ani kolik tam chodí lidí. To z mé strany byla loterie. Naštěstí to celkem dobře vyšlo.  

Na otázky ekonomické situace jsme dostali následující odpověď: Sama vidíte, že se jedná o malý podnik, který provozuji při zaměstnání. Je tedy otevřeno vždy jen v odpoledních hodinách. Snažím se ale otevřít každý den. Přála bych si hospodu rozšířit a mít otevřeno po celý den, nicméně to by mě v současnosti neuživilo. To samé platí pro zaměstnance. Ráda bych tu měla stálou výpomoc, ale vydělat si  v takto malé hospodě ještě na další plat jednoduše není možné. Sužuje nás i cenová politika výrobků – v dnešní době stojí pivo v obchodě pár korun. Lidé si ho tak koupí v obchodě a už nemají potřebu jít do hospody.  Bohužel tím i značně mizí česká tradice, kdy na pivo do hospody chodil každý skoro denně, ale ne proto, aby se napil, ale aby si popovídal se sousedy, vyřešil problémy a byl součástí komunitního života. To a další věci vesnické hospody ruinuje.  

„Vztah k okolí mám velice kladný, obyvatelé mě přijali skvěle  a já se jim na oplátku snažím se vším vyjít vstříc. Podílím se na mnoha společenských akcích, snažím se např. místním spolkům pomoci s organizací a přípravou jejich vlastních akcí či se dobrovolně sama zapojuji.  

Paní Domorázková uvádí hned několik rad pro ty, kteří mají chuť otevřít si své vlastní malé venkovské zařízení: "Když už se proto někdo rozhodne, tak bych radila, aby vydržel. Nikdy se Vám investice nevrátí ihned zpátky. Trvá to dlouho než se začne dařit, tak jak si představujete. A dále je nutné neustále investovat, aby bylo možné posouvat podnik stále dál a reagovat na potřeby zákazníka.  Komunikace se zákazníky je totiž klíčová. Je nutné naslouchat a objevit co chtějí a vyjít jim vstříc – ať už je to druh piva, nebo touha po čerstvě upečeném masu na grilu."  

Bohužel nám ale paní Domorázková na otázku, zda se cítí spokojeně a své podnikání považuje za úspěšné, odpovídá takto: „Dnes už bych do toho nešla. Ono to podnikání není tak úplně lehké a dnešní doba nepodporuje podnikatele.“

„Hospodská činnost není příliš rozdílná ve městě nebo vesnici. Můžeme říci, že klasický model, kdy vesnická hospoda sloužila jako místo, kde se lidé scházejí a řeší problémy ztrácí význam. Lidé tolik nekomunikují, raději jsou doma. Důležitým aspektem všech hospod, a to i těch venkovských, je internetové připojení. To láká zákazníky a ovlivňuje jejich rozhodovací proces. Bohužel internet hraje významnou roli v komunikaci, respektive spíš v jejím váznutí a tím i ovlivňuje chod a úspěšnost hospody“, uvádí paní Domorázková.