7 218
editací
bez shrnutí editace
m (added Category:Antropogenní rizika using HotCat) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Ekologickou katastrofu''' či také '''katastrofu antropogenní''' nebo '''environmentální''' (''anglicky: environmental disaster'') můžeme definovat jako extrémní údálost, způsobenou lidskou činností, při níž dochází k zásadnímu narušení rovnováhy uvnitř daného [[ | '''Ekologickou katastrofu''' či také '''katastrofu antropogenní''' nebo '''environmentální''' (''anglicky: environmental disaster'') můžeme definovat jako extrémní údálost, způsobenou lidskou činností, při níž dochází k zásadnímu narušení rovnováhy uvnitř daného [[ekosystém|ekosystému]]. Pojem [[w:cs:katastrofa|katastrofa]] má etymologické ukotvení v řečtině (''slovo katastrofé, v ní označovalo „obrat" nebo ,,převrat“'')<ref>http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/prif/ps09/antropol/web/slovnik.html heslo: katastrofa</ref>. Ekologická katastrofa se liší od [[Živelní katastrofa|živelní katastrofy]] (''natural disaster''), na níž nemá antropogenní činnost žádný vliv (''často se ale setkáme se záměnou pojmů, popř. jsou chápána/používána jako synonyma, nebo je používáno spojení ekologická katastrofa v rámci něhož jsou pak vymezeny katastrofy způsobené lidských zásahem a ty na které nemá člověk vliv. V anglosaském prostředí se ustálilo rozlišování na environmental disaster a natural disaster<ref>Jared M. Diamond, Collapse: How Societies Choose to Fail or Succeed, 2005</ref>''), pro oba druhy katastrof by bylo možné použít různé zastřešující pojmy jako katastrofa životního prostředí či ekosystémová katastrofa (v praxi se s těmito spojeními ale příliš nesetkáváme). | ||
Vliv antropogenní činnosti na konkrétní katastrofy bývá často předmětem sporů. Přímý vliv lidských aktivit na katastrofu v rámci ekosystémů pozorujeme například při ropných haváriích, výbuchu energetických zařízení nebo půdních erozích způsobené nevhodným využíváním daného území (např. nadměrnou těžbou). S dokazováním vlivu nepřímého je to o poznání problematičtější, vedou se spory např. o konkrétních povodních, tsunami, tornádech a dalšími jevy způsobené s [[globální změna klimatu|globální změna klimatu]], kdy není možné doložit jaký (popř. jak velký) měla antropogenní činnost vliv na výskyat a charakter určitého jevu. Obecně však můžeme konstatovat, že náhlé události, které způsobují závažné změny v rovnováze ekosystému a které v něm dříve nebyly, nebo nebyly tak běžné (popř. silné) můžeme přičítat lidské činnosti a s ní související změnou klimatu, úbytkem [[ | Vliv antropogenní činnosti na konkrétní katastrofy bývá často předmětem sporů. Přímý vliv lidských aktivit na katastrofu v rámci ekosystémů pozorujeme například při ropných haváriích, výbuchu energetických zařízení nebo půdních erozích způsobené nevhodným využíváním daného území (např. nadměrnou těžbou). S dokazováním vlivu nepřímého je to o poznání problematičtější, vedou se spory např. o konkrétních povodních, tsunami, tornádech a dalšími jevy způsobené s [[globální změna klimatu|globální změna klimatu]], kdy není možné doložit jaký (popř. jak velký) měla antropogenní činnost vliv na výskyat a charakter určitého jevu. Obecně však můžeme konstatovat, že náhlé události, které způsobují závažné změny v rovnováze ekosystému a které v něm dříve nebyly, nebo nebyly tak běžné (popř. silné) můžeme přičítat lidské činnosti a s ní související změnou klimatu, úbytkem [[biodiverzita|biodiverzity]] a narušením původní rovnováhy. Tak jako může nezodpovědná lidská činnost způsobit ekologickou katastrofu, může i katastrofa živelní vyvolat řetězec reakcí na jejichž konci stojí katastrofa ekologická (člověkem zaviněná). Tak se tomu stalo např. u [[w:cs:havárie elektrárny Fukušima I|Havárie elektrárny Fukušima]], kdy zemětřesení a následné tsunami poškodilo jadernou elektrárnu a způsobilo ''Velmi těžkou havárii'' - nejtěžší stupeň havárie (''7'') podle hodnocení [[w:cs:Mezinárodní stupnice jaderných událostí|Mezinárodní stupnice jaderných událostí]] (''The International Nuclear Event Scale - INES''). | ||
== Nejznámější ekologické katastrofy == | == Nejznámější ekologické katastrofy == | ||
Vzhledem k širokému chápání pojmu ekosystém, můžeme za ekologickou katastrofu označit i výrazný zásah do lesního ekosystému, který způsobí jeho následné napadení [[w: | Vzhledem k širokému chápání pojmu ekosystém, můžeme za ekologickou katastrofu označit i výrazný zásah do lesního ekosystému, který způsobí jeho následné napadení [[w:cs:kůrovec|kůrovcem]]. Pojem ekologická katastrofa je v obecném diskurzu používán převážně pro jevy, které mají dopady na velké území (množství ekosystémů), způsobují úhyn množství druhů, mají dalekosáhlé následky a jsou obtížně řešitelné. Mezi nejznámější ekologické katastrofy (tedy mezi ty, které byly prokazatelně způsobené lidskou činností) patří: | ||
* '''Vysychání a kontaminace aralského jezera''' (1954, Kazachstán, Uzbekistán) | * '''Vysychání a kontaminace aralského jezera''' (1954, Kazachstán, Uzbekistán) | ||
| Řádek 11: | Řádek 11: | ||
Když byly v okolí uvedeny do provozu první zavlažovací kanály a první zemědělské plochy v pouštních oblastech, začalo jezero pomalu vysychat; šlo však o pomalý proces, větší problém než vysychání představovalo znečištění přítoků hnojivy. | Když byly v okolí uvedeny do provozu první zavlažovací kanály a první zemědělské plochy v pouštních oblastech, začalo jezero pomalu vysychat; šlo však o pomalý proces, větší problém než vysychání představovalo znečištění přítoků hnojivy. | ||
''Více informací naleznete v článku [[w: | ''Více informací naleznete v článku [[w:cs:Aralské jezero|Aralské jezero]]'' | ||
* '''Bhópálská katastrofa''' (1984, Indie) | * '''Bhópálská katastrofa''' (1984, Indie) | ||
| Řádek 17: | Řádek 17: | ||
Během nehody uniklo do okolí továrny cca 40 tun methylisokyanátu (MIC), kyanovodíku a dalších látek poškozujících lidské zdraví. Během tří dnů po havárii zemřelo v Bhópálu a jeho okolí přibližně 8,000 lidí, do dnešního dne okolo 25,000 lidí. a celkový počet zasažených lidí dosáhl počtu 520,000. | Během nehody uniklo do okolí továrny cca 40 tun methylisokyanátu (MIC), kyanovodíku a dalších látek poškozujících lidské zdraví. Během tří dnů po havárii zemřelo v Bhópálu a jeho okolí přibližně 8,000 lidí, do dnešního dne okolo 25,000 lidí. a celkový počet zasažených lidí dosáhl počtu 520,000. | ||
''Více informací naleznete v článku [[w: | ''Více informací naleznete v článku [[w:cs:Bhópálská katastrofa|Bhópálská katastrofa]]'' | ||
* '''Bostonská melasová tragédie''' (1919, USA - Boston) | * '''Bostonská melasová tragédie''' (1919, USA - Boston) | ||
| Řádek 23: | Řádek 23: | ||
Poté co došlo k destrukci kontejneru s melasou o obsahu asi 8 700 000 litrů se tato masa melasy se začala valit ulicemi rychlostí asi 56 km/h. Několik budov bylo úplně zničeno, poškozen byl i most, okolní ulice byly zaplaveny melasou do výšky až jednoho metru. Zhruba 150 lidí bylo zraněno, 21 lidí při nehodě zahynulo. Čistící práce provádělo více než tři sta lidí asi dva týdny. | Poté co došlo k destrukci kontejneru s melasou o obsahu asi 8 700 000 litrů se tato masa melasy se začala valit ulicemi rychlostí asi 56 km/h. Několik budov bylo úplně zničeno, poškozen byl i most, okolní ulice byly zaplaveny melasou do výšky až jednoho metru. Zhruba 150 lidí bylo zraněno, 21 lidí při nehodě zahynulo. Čistící práce provádělo více než tři sta lidí asi dva týdny. | ||
''Více informací naleznete v článku [[w: | ''Více informací naleznete v článku [[w:cs:Bostonská melasová tragédie|Bostonská melasová tragédie]]'' | ||
* '''Prachové bouře (''Dust Bowl'')''' (30. léta 20. století, USA, Kanada) | * '''Prachové bouře (''Dust Bowl'')''' (30. léta 20. století, USA, Kanada) | ||
| Řádek 29: | Řádek 29: | ||
Série prachových bouří, které způsobily obrovské ekologické a zemědělské škody v amerických a kanadských prériích. Příčinou bylo dlouhodobé používání nevhodných zemědělských postupů. Tato ekologická katastrofa způsobila hromadný odchod lidí z Texasu, Arkansasu, Oklahomy a okolních států Velkých plání, přičemž zůstalo téměř 0,5 mil. Američanů bez domova. Dvě třetiny rolníků v Saskatchewanských prériích byly závislé na pomoci úřadů. Jiní onemocněli a umírali na zápal plic a následky hladovění. | Série prachových bouří, které způsobily obrovské ekologické a zemědělské škody v amerických a kanadských prériích. Příčinou bylo dlouhodobé používání nevhodných zemědělských postupů. Tato ekologická katastrofa způsobila hromadný odchod lidí z Texasu, Arkansasu, Oklahomy a okolních států Velkých plání, přičemž zůstalo téměř 0,5 mil. Američanů bez domova. Dvě třetiny rolníků v Saskatchewanských prériích byly závislé na pomoci úřadů. Jiní onemocněli a umírali na zápal plic a následky hladovění. | ||
''Více informací naleznete v článku [[w: | ''Více informací naleznete v článku [[w:cs:Dust Bowl|Dust Bowl]]'' | ||
* '''Havárie tankeru Erika''' (1999, Francie, Bretaň) | * '''Havárie tankeru Erika''' (1999, Francie, Bretaň) | ||
| Řádek 35: | Řádek 35: | ||
Během havárie tankeru unikly desítky tisíc tun ropy a francouzské pobřeží následně zasáhla obrovská ropná skvrna. Zahynulo asi 150 tisíc ptáků, ústřice a další mořští živočichové. | Během havárie tankeru unikly desítky tisíc tun ropy a francouzské pobřeží následně zasáhla obrovská ropná skvrna. Zahynulo asi 150 tisíc ptáků, ústřice a další mořští živočichové. | ||
''Více informací naleznete v článku [[w: | ''Více informací naleznete v článku [[w:cs:Erika (loď)|Erika (loď)]]'' | ||
* '''Havárie elektrárny Fukušima I''' (2011, Japonsko) | * '''Havárie elektrárny Fukušima I''' (2011, Japonsko) | ||
| Řádek 41: | Řádek 41: | ||
Havárie reaktorů jaderné elektrárny. Z oblasti okolo elektrárny bylo evakuováno 200 000 lidí. | Havárie reaktorů jaderné elektrárny. Z oblasti okolo elektrárny bylo evakuováno 200 000 lidí. | ||
''Více informací naleznete v článku [[w: | ''Více informací naleznete v článku [[w:cs:Havárie elektrárny Fukušima I|Havárie elektrárny Fukušima I]]'' | ||
* '''Havárie plošiny Deepwater Horizon''' (2010, 80 km jihovýchodně od pobřeží Louisiany). | * '''Havárie plošiny Deepwater Horizon''' (2010, 80 km jihovýchodně od pobřeží Louisiany). | ||
| Řádek 47: | Řádek 47: | ||
Havárie ropné plošiny v mexickém zálivu, při níž došlo ke kontaminaci ropou a závažnému narušení mnoha ekosystémů a úhynu řady živočichů. | Havárie ropné plošiny v mexickém zálivu, při níž došlo ke kontaminaci ropou a závažnému narušení mnoha ekosystémů a úhynu řady živočichů. | ||
''Více informací naleznete v článku [[w: | ''Více informací naleznete v článku [[w:cs:Havárie plošiny Deepwater Horizon|Havárie plošiny Deepwater Horizon]]'' | ||
* '''Havárie tankeru Prestige''' (2002, Španělsko, pobřeží Galicie) | * '''Havárie tankeru Prestige''' (2002, Španělsko, pobřeží Galicie) | ||
| Řádek 53: | Řádek 53: | ||
Havárie ropného tankeru při níž podle odhadů vyteklo asi 63 tisíc tun ropy, což mělo závažné ekologické dopady. | Havárie ropného tankeru při níž podle odhadů vyteklo asi 63 tisíc tun ropy, což mělo závažné ekologické dopady. | ||
''Více informací naleznete v článku [[w: | ''Více informací naleznete v článku [[w:cs:Havárie tankeru Prestige|Havárie tankeru Prestige]]'' | ||
* '''Ekologická devastace ostrova Nauru''' (cca. 1900 - současnost Nauruská republika] | * '''Ekologická devastace ostrova Nauru''' (cca. 1900 - současnost Nauruská republika] | ||
Po objevu rozlehlých zásob [[w: | Po objevu rozlehlých zásob [[w:cs:fosfátů|fosfátů]] začala jejich bezohledná těžba, která změnila většinu plochy ostrova byla v měsíční krajinu a radikálně omezila jiné možnosti využívání [[ekosystémové služby|ekosystémových služeb]] | ||
''Více informací naleznete v článku [[w: | ''Více informací naleznete v článku [[w:cs:Nauru|Nauru]]'' | ||
* '''Protržení hráze odkaliště u Ajky''' (2010, Maďarsko) | * '''Protržení hráze odkaliště u Ajky''' (2010, Maďarsko) | ||
| Řádek 65: | Řádek 65: | ||
Protržení hráze odkaliště poblíž města Ajka a následné zaplavení několika sídel červeným kalem byla rozsáhlá ekologická havárie v Maďarsku, která se odehrála v říjnu roku 2010. Katastrofa způsobila smrt 10 lidí včetně dětí, mnoho materiálních a ekologických škod a přes 130 lidí bylo chemicky popáleno nebo jinak zraněno, z toho 11 vážně. | Protržení hráze odkaliště poblíž města Ajka a následné zaplavení několika sídel červeným kalem byla rozsáhlá ekologická havárie v Maďarsku, která se odehrála v říjnu roku 2010. Katastrofa způsobila smrt 10 lidí včetně dětí, mnoho materiálních a ekologických škod a přes 130 lidí bylo chemicky popáleno nebo jinak zraněno, z toho 11 vážně. | ||
''Více informací naleznete v článku [[w: | ''Více informací naleznete v článku [[w:cs:Protržení hráze odkaliště u Ajky|Protržení hráze odkaliště u Ajky]]'' | ||
* '''Havárie v Sevesu''' (1976, Itálie) | * '''Havárie v Sevesu''' (1976, Itálie) | ||
| Řádek 71: | Řádek 71: | ||
Po havárii chemičky švýcarské firmy Givaudan, unikly asi dva kilogramy dioxinu, které zamořily téměř dva tisíce hektarů půdy v okolí. Uniklé plyny obsahovaly i extrémně toxický dioxin. Na následky otravy onemocnělo asi 200 lidí. | Po havárii chemičky švýcarské firmy Givaudan, unikly asi dva kilogramy dioxinu, které zamořily téměř dva tisíce hektarů půdy v okolí. Uniklé plyny obsahovaly i extrémně toxický dioxin. Na následky otravy onemocnělo asi 200 lidí. | ||
''Více informací naleznete v článku [[w: | ''Více informací naleznete v článku [[w:cs:Seveso (havárie)|Seveso (havárie)]]'' | ||
* '''Velký smog v Londýně''' (1952-1953, Velká Británie) | * '''Velký smog v Londýně''' (1952-1953, Velká Británie) | ||
| Řádek 77: | Řádek 77: | ||
Silně znečištěný vzduch (důsledkem lidských aktivit) způsobil smrt tisíců obyvatel. | Silně znečištěný vzduch (důsledkem lidských aktivit) způsobil smrt tisíců obyvatel. | ||
''Více informací naleznete v článku [[w: | ''Více informací naleznete v článku [[w:cs:Velký smog 1952|Velký smog 1952]]'' | ||
* '''Černobylská havárie''' | * '''Černobylská havárie''' | ||
| Řádek 83: | Řádek 83: | ||
Nejhorší jaderná havárie v historii jaderné energetiky. | Nejhorší jaderná havárie v historii jaderné energetiky. | ||
''Více informací naleznete v článku [[w: | ''Více informací naleznete v článku [[w:cs:Černobylská havárie|Černobylská havárie]]'' | ||
== Reference == | == Reference == | ||