Ekologické myšlení: Porovnání verzí

'''Ekologické myšlení''' či také '''environmentálně šetrné myšlení''' (anglicky: ''ecological thinking'' či ''sustainable thinking'') je takový způsob myšlení, který bere důsledně v úvahu vzájemné vztahy mezi jednotlivými jevy a ději v [[w:cz: životní prostředí|životním prostředí]] (obzvláště mezi člověkem a jeho životním prostředím), nikoliv však z hlediska krátkodobého prospěchu člověka, nýbrž z hlediska stability [[w:cz: ekosystém|ekosystémů]] a dlouhodobého vývoje těchto vztahů.<ref>MÁCHAL, Aleš. Malý ekologický a environmentální slovníček. 5. vyd. Brno: Rezekvítek, 2008. 56 s. ISBN 80-86626-08-3.</ref> Ekologické myšlení vede k domýšlení důsledků veškerých lidských zásahů do přírodního prostředí, k praktickému využívání ekologických poznatků a vztahů, jedná se o tzv. ''asociační myšlení'' (myšlení v souvislostech).

Důležitým předpokladem pro ekologické vnímání sociokulturní reality je nejen kvalitní vzdělání [[environmentální vzdělání|environmentální]], ale i všeobecné (a jeho průběžné celoživotní rozšiřování), spojené se zájmem o okolní prostředí a jeho studiem. Klíčové je pak správné chápání časoprostorových souvislostí (dobrá znalost historie umožňuje správnou interpretaci současného stavu i vytváření scénářů budoucích možností vývoje). Příkladem nesprávného chápání vzájemné interakce mezi jednotlivými jevy je např. neohleduplná těžební činnost, jež nebere v potaz širší ekosystémové souvislosti (modelovou ukázkou nezodpovědného přístupu je nadměrné těžení fosfátů na ostrově Nauru, které zapříčinilo [[w:cz: Nauru|ekologické zdevastování ostrova]] a s ním spojené zhroucení nauruské ekonomiky). Naopak zodpovědná těžba dřeva, spolu s důkladnou obnovou a udržováním lesního ekosystému, je vhodnou demonstrací environmentálně šetrného myšlení, neboť zabraňuje erozi půdy, zachovává útočiště pro různé živočichy a poskytuje celou řadu dalších [[ekosystémové služby|ekosystémových služeb]]. Ekologický způsob myšlení je vhodné aplikovat nejen v dlouhodobých plánovacích procesech, ale i v každodenním životě (ve vztazích k přírodnímu i sociálnímu prostředí).