Environmentální katastrofa: Porovnání verzí

'''Environmentální katastrofu''' či také '''antropogenní činností způsobenou přírodní katastrofu''' nebo '''ekologickou katastrofu''' (''anglicky: environmental disaster'') můžeme definovat jako extrémní událost způsobenou lidskou činností, při níž dochází k zásadnímu narušení rovnováhy uvnitř daného [[w:cz: ekosystém|ekosystému]]. Pojem [[w:cz: katastrofa|katastrofa]] má etymologické ukotvení v řečtině (''slovo katastrofé, v ní označovalo „obrat" nebo ,,převrat“'')<ref>http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/prif/ps09/antropol/web/slovnik.html heslo: katastrofa</ref>. Environmentální katastrofa se liší od [[Živelní katastrofa|živelní katastrofy]] (''natural disaster''), na níž nemá antropogenní činnost žádný vliv (''často se ale setkáme se záměnou pojmů, popř. jsou chápána/používána jako synonyma, nebo je používáno spojení environmentální - popř. označovaná také jako ekologická - katastrofa, v rámci něhož jsou pak vymezeny katastrofy způsobené lidských zásahem a ty, na které nemá člověk vliv. V angličtině se ustálilo rozlišování na environmental disaster a natural disaster<ref>Jared M. Diamond, Collapse: How Societies Choose to Fail or Succeed, 2005</ref>''), pro oba druhy katastrof by bylo možné použít různé zastřešující pojmy jako katastrofa životního prostředí či ekosystémová katastrofa (v praxi se s těmito spojeními ale příliš nesetkáváme).  

Vliv antropogenní činnosti na konkrétní katastrofy bývá často předmětem sporů. Přímý vliv lidských aktivit na katastrofu v rámci ekosystémů pozorujeme například při ropných haváriích, výbuchu energetických zařízení nebo půdních erozích způsobených nevhodným využíváním daného území (např. nadměrnou těžbou). S dokazováním vlivu nepřímého je to o poznání problematičtější, vedou se spory např. o konkrétních povodních, tsunami, tornádech a dalších jevech způsobených [[globální změna klimatu|globální změnou klimatu]], kdy není možné doložit jaký (popř. jak velký) měla antropogenní činnost vliv na výskyt a charakter určitého jevu. Obecně však můžeme konstatovat, že náhlé události, které způsobují závažné změny v rovnováze ekosystému a které v něm dříve nebyly, nebo nebyly tak běžné (popř. silné), můžeme přičítat lidské činnosti a s ní související změně klimatu, úbytkem [[w:cz: biodiverzita|biodiverzity]] a narušením původní rovnováhy. Tak jako může nezodpovědná lidská činnost způsobit environmentální katastrofu, může i katastrofa živelní vyvolat řetězec reakcí, na jejichž konci stojí katastrofa člověkem zaviněná. Tak se tomu stalo např. u [[w:cz: havárie elektrárny Fukušima I|Havárie elektrárny Fukušima]], kdy zemětřesení a následné tsunami poškodilo jadernou elektrárnu a způsobilo ''Velmi těžkou havárii'' - nejtěžší stupeň havárie (''7'') podle hodnocení [[w:cz: Mezinárodní stupnice jaderných událostí|Mezinárodní stupnice jaderných událostí]] (''The International Nuclear Event Scale - INES'').

Vzhledem k širokému chápání pojmu ekosystém můžeme za environmentální katastrofu označit i výrazný zásah do lesního ekosystému, který způsobí jeho následné napadení [[w:cz: kůrovec|kůrovcem]]. Pojem environmentální katastrofa je v obecném diskurzu používán převážně pro jevy, které mají dopady na velké území (množství ekosystémů), způsobují úhyn množství druhů, mají dalekosáhlé následky a jsou obtížně řešitelné. Mezi nejznámější environmentální katastrofy (tedy mezi ty, které byly prokazatelně způsobené lidskou činností) patří: