7 218
editací
m
úprava formátování
m (→Externí odkazy: odstranění chybného odkazu) |
m (úprava formátování) |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Ligninolytické houby''' bývají také nazývány jako houby bílé hniloby. Tyto houby jsou dřevokazné a rozkládají hlavně ligninovou složku dřeva. Houby bílé hniloby přednostně spotřebovávají ze dřeva tmavý [http://cs.wikipedia.org/wiki/Lignin lignin] a zůstává po nich světlý vláknitý povrch tvořený zejména vlákny [http://cs.wikipedia.org/wiki/Celulosa celulosy]. Lignin je nepravidelný třírozměrný polymer obsahující velké množství aromatických struktur, jehož degradace může být zahájena pouze extracelulárními [http://cs.wikipedia.org/wiki/Enzym enzymy]. Extracelulární enzymy podílející se na rozkladu dřevní hmoty mají důležitou roli nejen při získávání uhlíku a energie, ale i při kolonizaci substrátu. Ligninolytické enzymy hub bílé hniloby rozvolňují strukturu dřeva, celulolytické a hemicelulolytické | |||
enzymy štěpí polysacharidy jako zdroj výživy a růstu mycelia. Extracelulární enzymy produkované houbami bílé hniloby jsou využívány také k degradaci aromatických cizorodých látek z prostředí. Tyto enzymy existují tři, [[ligninperoxidasa|ligninperoxidasa]], [[manganperoxidasa|manganperoxidasa]] a [[lakasa|lakasa]].<ref name="Sutherland">Shuterland, J. B., Selby, A. L., Freeman, J. P., Evans, F. E., Cerniglia C. E.(1991) Metabolism of phenantrene by Phanerochaete chrysosporium. Appl. Environ. Microbiol., 3310-3316 .</ref> Důležitá je vazba mezi dřevokaznými houbami a [http://cs.wikipedia.org/wiki/Těžký_kov těžkými kovy], houby jsou obecně schopny na svůj povrch vázat kovy včetně radionuklidů. Další významná schopnost je rozkládat těžce rozložitelné a pro mnoho mikroorganismů jedovaté látky. | enzymy štěpí polysacharidy jako zdroj výživy a růstu mycelia. Extracelulární enzymy produkované houbami bílé hniloby jsou využívány také k degradaci aromatických cizorodých látek z prostředí. Tyto enzymy existují tři, [[ligninperoxidasa|ligninperoxidasa]], [[manganperoxidasa|manganperoxidasa]] a [[lakasa|lakasa]].<ref name="Sutherland">Shuterland, J. B., Selby, A. L., Freeman, J. P., Evans, F. E., Cerniglia C. E.(1991) Metabolism of phenantrene by Phanerochaete chrysosporium. Appl. Environ. Microbiol., 3310-3316 .</ref> Důležitá je vazba mezi dřevokaznými houbami a [http://cs.wikipedia.org/wiki/Těžký_kov těžkými kovy], houby jsou obecně schopny na svůj povrch vázat kovy včetně radionuklidů. Další významná schopnost je rozkládat těžce rozložitelné a pro mnoho mikroorganismů jedovaté látky. | ||
==Druhy hub bílé hniloby== | ==Druhy hub bílé hniloby== | ||
===bazidiomycety=== | |||
===bazidiomycety | |||
*''Stereum'' | *''Stereum'' | ||
*''Trametes'' | *''Trametes'' | ||
| Řádek 15: | Řádek 10: | ||
*''Daedalea'' | *''Daedalea'' | ||
*''Ganoderma'' | *''Ganoderma'' | ||
===askomycety | ===askomycety=== | ||
*čel. ''Xylariaceae (Xylaria, Ustulina, Daldinia, Hypoxylon, …)'' | *čel. ''Xylariaceae (Xylaria, Ustulina, Daldinia, Hypoxylon, …)'' | ||
==Využití== | ==Využití== | ||
V různých průmyslových odvětvích (kožedělném, textilním, polygrafickém průmyslu) jsou ve velkém měřítku používána syntetická barviva. Tato barviva představují velkou skupinu obtížně rozložitelných a často toxických průmyslových [[organopolutanty|organopolutantů]]. Na znečištění životního prostředí se podílejí zvláště ve formě odpadních průmyslových vod. Tyto houby jsou používány k odbarvování takto průmyslově vyráběných barviv. Dále jsou používány při dekontaminaci životního prostředí chloroaromáty (např. [http://cs.wikipedia.org/wiki/PCB PCB], [[chlorfenoly|chlorfenoly]], [[chlorligniny|chlorligniny]], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Dioxiny dioxiny]) a [[polycyklickými aromatickými uhlovodíky (PAU)|polycyklickými aromatickými uhlovodíky (PAU)]]. Znečištění těmito látkami je globální (tyto toxické a karciogenní látky se hromadí v půdě, protože jejich rozklad autochtonní půdní mikroflorou je pomalý a často neúplný). Dále jsou považovány za vhodné organismy pro [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bioremediace bioremediaci]. <ref name="Paszcynski">Paszcynski, A., Craford, R. L. (1995) Potential for bioremediation of xenobiotic compound by the white rot fungus. Phanerochaete chrysosporium, Biotechnol. Prog. 11, 368-379.</ref> Širšímu praktickému použití brání nízká znalost degradačních mechanismů. | V různých průmyslových odvětvích (kožedělném, textilním, polygrafickém průmyslu) jsou ve velkém měřítku používána syntetická barviva. Tato barviva představují velkou skupinu obtížně rozložitelných a často toxických průmyslových [[organopolutanty|organopolutantů]]. Na znečištění životního prostředí se podílejí zvláště ve formě odpadních průmyslových vod. Tyto houby jsou používány k odbarvování takto průmyslově vyráběných barviv. Dále jsou používány při dekontaminaci životního prostředí chloroaromáty (např. [http://cs.wikipedia.org/wiki/PCB PCB], [[chlorfenoly|chlorfenoly]], [[chlorligniny|chlorligniny]], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Dioxiny dioxiny]) a [[polycyklickými aromatickými uhlovodíky (PAU)|polycyklickými aromatickými uhlovodíky (PAU)]]. Znečištění těmito látkami je globální (tyto toxické a karciogenní látky se hromadí v půdě, protože jejich rozklad autochtonní půdní mikroflorou je pomalý a často neúplný). Dále jsou považovány za vhodné organismy pro [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bioremediace bioremediaci]. <ref name="Paszcynski">Paszcynski, A., Craford, R. L. (1995) Potential for bioremediation of xenobiotic compound by the white rot fungus. Phanerochaete chrysosporium, Biotechnol. Prog. 11, 368-379.</ref> Širšímu praktickému použití brání nízká znalost degradačních mechanismů. | ||
Nespecifický enzymový systém je schopen rozkládat: | Nespecifický enzymový systém je schopen rozkládat: | ||
| Řádek 28: | Řádek 21: | ||
*a další toxické látky | *a další toxické látky | ||
Další využití hub tzv. bílé hniloby je při odstraňování polyaromatických uhlovodíků z různých složek životního prostředí - z půdy, vody, tedy v podstatě z jakýchkoliv přirozených nebo polopřirozených substrátů. Přežití hub v půdě lze dobře limitovat množstvím přidaného zdroje uhlíku (slámy, hoblin atd..). Dřevokazné houby jsou eukaryotní organismy, a proto nepodléhají tak snadno genetickým změnám a tak je menší riziko kontaminace prostředí nežádoucími organismy. | Další využití hub tzv. bílé hniloby je při odstraňování polyaromatických uhlovodíků z různých složek životního prostředí - z půdy, vody, tedy v podstatě z jakýchkoliv přirozených nebo polopřirozených substrátů. Přežití hub v půdě lze dobře limitovat množstvím přidaného zdroje uhlíku (slámy, hoblin atd..). Dřevokazné houby jsou eukaryotní organismy, a proto nepodléhají tak snadno genetickým změnám a tak je menší riziko kontaminace prostředí nežádoucími organismy. | ||
Aktivity ligninolytických enzymů byly testovány u více než 2000 druhů známých ligninolytických hub, z tohoto množství bylo pro biodegradační účely otestováno méně než 20. <ref name="Gramss">Gramss, G., Kirsche, B., Voigt, K. D., Gunther, Th., Fritsche, W. (1999) Conversion rates of five polycyclic aromatic hydrocarbons in the liquid cultures of fifty-eight fungi and the concomitant production of oxidative enzymes. Mycol. Res. 103, 1009-1018.</ref> Biodegradační schopnost byla prokázána např. u ''Phanerochaete chrysosporium, Pleurotus ostreatus,Irpex lacteus, Bjerkandera adusta a Trametes versicolor.'' <ref name="Šašek">Šašek, V., Novotný, Č., Vampola, P. (1998) Screening for efficient fungal degraders by decolorization. Czech Mycol. 50, 303-311.</ref> | Aktivity ligninolytických enzymů byly testovány u více než 2000 druhů známých ligninolytických hub, z tohoto množství bylo pro biodegradační účely otestováno méně než 20. <ref name="Gramss">Gramss, G., Kirsche, B., Voigt, K. D., Gunther, Th., Fritsche, W. (1999) Conversion rates of five polycyclic aromatic hydrocarbons in the liquid cultures of fifty-eight fungi and the concomitant production of oxidative enzymes. Mycol. Res. 103, 1009-1018.</ref> Biodegradační schopnost byla prokázána např. u ''Phanerochaete chrysosporium, Pleurotus ostreatus,Irpex lacteus, Bjerkandera adusta a Trametes versicolor.'' <ref name="Šašek">Šašek, V., Novotný, Č., Vampola, P. (1998) Screening for efficient fungal degraders by decolorization. Czech Mycol. 50, 303-311.</ref> | ||
==Odkazy== | |||
=== Zdroje === | |||
== Zdroje == | |||
<references/> | <references/> | ||
=== Externí odkazy === | === Externí odkazy === | ||
*[http://stary.biom.cz/sborniky/sb97PrVana/sb97PrVan_zadr.html#wiesche Rozklad polyaromatických uhlovodíků (PAH) dřevokaznými houbami v půdě] | *[http://stary.biom.cz/sborniky/sb97PrVana/sb97PrVan_zadr.html#wiesche Rozklad polyaromatických uhlovodíků (PAH) dřevokaznými houbami v půdě] | ||
*[http://www.chemicke-listy.cz/docs/full/2006_10_889-895.pdf Ligninolytické enzymy jako účinné nástroje pro biodegradaci obtížně rozložitelných organopolutantů] | *[http://www.chemicke-listy.cz/docs/full/2006_10_889-895.pdf Ligninolytické enzymy jako účinné nástroje pro biodegradaci obtížně rozložitelných organopolutantů] | ||
=== Související články === | |||
== Související články == | *Paszcynski, A., Craford, R.L. (1995)Potentional for bioremediation of xenobiotic compound by the white rot fungus. Phanerochate chrysosporium, Biotechnol. Prog. 11, 368-379. | ||
Paszcynski, A., Craford, R.L. (1995)Potentional for bioremediation of xenobiotic compound by the white rot fungus. Phanerochate chrysosporium, Biotechnol. Prog. 11, 368-379. | |||
[[Kategorie:Výzkum a vývoj]] | [[Kategorie:Výzkum a vývoj]] | ||