7 218
editací
m
formátování
m (added Category:Biosféra using HotCat) |
m (formátování) |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Ekoton''' je přechodná zóna mezi dvěma a více různými společenstvy / biotopy / [[ekosystém]]y. Je to plocha ekologického napětí, ve které jeden typ vegetace postupně nahrazuje jiný <ref>WALTER, Heinrich. ''Vegetation of the earth nad ecological systems of the geo-biosphere''. Springer-Verlag, New York, 1979. ISBN 0-387-90404-2</ref>. Vyskytuje se zde obyčejně vyšší počet druhů, neboť jsou zde často druhy obou hraničních společenstev a navíc zvláštní druhy charakteristické pro přechodnou zónu - tzv.druhy okrajů (edge effect)<ref name="KOVÁŘ">KOVÁŘ, Pavel. ''Ekosystémová a krajinná ekologie''. Textové teze. Nakladatelství Karolinum. ISBN 978-80-246-1507-3</ref> <ref name="PIVNIČKA">PIVNIČKA, Karel. ''Ekologie''. Státní pedagogické nakladatelství, 1984. 17-232-84</ref>. Termín "ekoton" pochází z tvůrčí dílny amerického ekologa F. E. Clementse (1905 a 1907, resp.1936-viz lieratura-pozn.aut.)<ref>JENÍK, Jan. Ekoton a ekoklina: dva sporné pojmy v ekologii. In ''Ecology (CSFR)'', Vol.11, No.3, 243-250, 1992</ref>. | |||
==Hranice společenstev== | ==Hranice společenstev== | ||
Hranice mezi společenstvy je dobře patrná při výrazné dominanci některého druhu. Jeho náhlou nepřítomnost můžeme registrovat jako hranici dvou společenstev (jehličnatý, listnatý les; louka, les atd.). | Hranice mezi společenstvy je dobře patrná při výrazné dominanci některého druhu. Jeho náhlou nepřítomnost můžeme registrovat jako hranici dvou společenstev (jehličnatý, listnatý les; louka, les atd.). | ||
[[Soubor:Krkonose.jpg|thumb|Ostrý přechod dvou hraničních společenstev. Studniční hora, Krkonoše; foto Ivana Kopecká]] | [[Soubor:Krkonose.jpg|thumb|Ostrý přechod dvou hraničních společenstev. Studniční hora, Krkonoše; foto Ivana Kopecká]] | ||
| Řádek 19: | Řádek 11: | ||
K ostrým hranicím mezi společenstvy dochází tam, kde se velmi rychle mění fyzikální prostředí na malé ploše (například při přechodu ze souše do vody, severní a jižní svahy). Mnoho ostrých hranic bylo v přírodě vytvořeno člověkem. | K ostrým hranicím mezi společenstvy dochází tam, kde se velmi rychle mění fyzikální prostředí na malé ploše (například při přechodu ze souše do vody, severní a jižní svahy). Mnoho ostrých hranic bylo v přírodě vytvořeno člověkem. | ||
Naproti tomu hranice mezi tajgou a tundrou vytváří v pásu několika set kilometrů mozaiku ostrých přechodů mezi oběma formacemi tak, jak se původně souvislý les postupně směrem na sever rozpadá a vytváří pouze ostrůvky mezi porosty patřícími již k tundře <ref name="PIVNIČKA"/>. | Naproti tomu hranice mezi tajgou a tundrou vytváří v pásu několika set kilometrů mozaiku ostrých přechodů mezi oběma formacemi tak, jak se původně souvislý les postupně směrem na sever rozpadá a vytváří pouze ostrůvky mezi porosty patřícími již k tundře <ref name="PIVNIČKA"/>. | ||
==Stupeň kontrastu== | ==Stupeň kontrastu== | ||
U ekotonu může stupeň kontrastu spočívat např. v morfologii terénu, v odlišnosti geologického podloží, anebo v sukcesním stáří sousedících ploch. Zdá se, že čím větší kontrast v sukcesní zralosti, tím potenciálně větší škála druhů se v ekotonu může vyskytovat – tím větší druhová divrzita je potenciálně možná. [[Biodiverzita]] byla studována zejména v silně zkulturněných krajinách Severní Ameriky a Evropy (Anglie, Francie, aj.) na modelových liniích živých plotů, větrolamů, remízků apod. Bylo zjištěno kolem 500-600 druhů cévnatých rostlin vázaných na tyto útvary <ref name="KOVÁŘ"/>. | U ekotonu může stupeň kontrastu spočívat např. v morfologii terénu, v odlišnosti geologického podloží, anebo v sukcesním stáří sousedících ploch. Zdá se, že čím větší kontrast v sukcesní zralosti, tím potenciálně větší škála druhů se v ekotonu může vyskytovat – tím větší druhová divrzita je potenciálně možná. [[Biodiverzita]] byla studována zejména v silně zkulturněných krajinách Severní Ameriky a Evropy (Anglie, Francie, aj.) na modelových liniích živých plotů, větrolamů, remízků apod. Bylo zjištěno kolem 500-600 druhů cévnatých rostlin vázaných na tyto útvary <ref name="KOVÁŘ"/>. | ||
==Dynamika ekotonů== | ==Dynamika ekotonů== | ||
*Efekt bariéry = ekoton odkloní nebo blokuje pohyb tzv. vektorů (větru nebo vody, jež transportují hmotu – např.prašné částice nebo semena rostlin. Stupeň, v jakém takto ekoton funguje, lze vyjádřit pomocí propustnosti (permeability) a může sloužit jako míra, pomocí níž lze nazírat na ekotonem ohraničenou plochu jako otevřený nebo uzavřený systém. | *Efekt bariéry = ekoton odkloní nebo blokuje pohyb tzv. vektorů (větru nebo vody, jež transportují hmotu – např.prašné částice nebo semena rostlin. Stupeň, v jakém takto ekoton funguje, lze vyjádřit pomocí propustnosti (permeability) a může sloužit jako míra, pomocí níž lze nazírat na ekotonem ohraničenou plochu jako otevřený nebo uzavřený systém. | ||
*Mezi měřitelné vegetační parametry , jež ovlivňují propustnost ekotonu patří:výška porostu, biomasa, pokryvnost (zápoj), vertikální struktura a denzita. | *Mezi měřitelné vegetační parametry , jež ovlivňují propustnost ekotonu patří:výška porostu, biomasa, pokryvnost (zápoj), vertikální struktura a denzita. | ||
*Faktory, které určují povahu ekotonů, jsou zejména klimatické a edafické. Makroklima se svými fluktuacemi může způsobit např.vyhynutí některých druhů při extrémním průběhu zimy. Mikroklima může zvýhodnit vyklíčení určitých diaspor, které by normálně v krajině neměly šanci (např. pod skalní clonou). Edafické faktory jsou zpravidla výrazem prostorové a časové distribuce klíčových zdrojů (živiny, voda) a určují uspořádání vegetace a tím i transformaci energie do primární produkce (pásmovitost vegetace kolem rybníka)<ref name="KOVÁŘ"/>. | *Faktory, které určují povahu ekotonů, jsou zejména klimatické a edafické. Makroklima se svými fluktuacemi může způsobit např.vyhynutí některých druhů při extrémním průběhu zimy. Mikroklima může zvýhodnit vyklíčení určitých diaspor, které by normálně v krajině neměly šanci (např. pod skalní clonou). Edafické faktory jsou zpravidla výrazem prostorové a časové distribuce klíčových zdrojů (živiny, voda) a určují uspořádání vegetace a tím i transformaci energie do primární produkce (pásmovitost vegetace kolem rybníka)<ref name="KOVÁŘ"/>. | ||
==Odkazy== | |||
=== Zdroje === | |||
== Zdroje == | |||
<references/> | <references/> | ||
=== Související stránky === | |||
== Související stránky == | |||
*[[Biodiverzita]] | *[[Biodiverzita]] | ||
*[[Globální ochrana biodiverzity]] | *[[Globální ochrana biodiverzity]] | ||
| Řádek 44: | Řádek 29: | ||
*[[Ekosystém]] | *[[Ekosystém]] | ||
== Externí odkazy == | === Externí odkazy === | ||
*[[w:en:Ecotone|Ekoton]] na anglické Wikipedii | *[[w:en:Ecotone|Ekoton]] na anglické Wikipedii | ||
*[http://www.centrumprokrajinu.cz/vyzkum_ekotony_cz.html Centrum pro krajinu] | *[http://www.centrumprokrajinu.cz/vyzkum_ekotony_cz.html Centrum pro krajinu] | ||
| Řádek 53: | Řádek 38: | ||
*[http://books.google.cz/books?id=jFmfXAD7il0C&pg=PA87&lpg=PA87&dq=ecotones+project+of+SCOPE&source=bl&ots=j_cIgfBPmw&sig=4vzlY-cao0QXHYwgosIvLu5olOI&hl=cs&sa=X&oi=book_result&resnum=3&ct=result#PPP1,M1 The ecology and management of aquatic-terrestrial ecotones] | *[http://books.google.cz/books?id=jFmfXAD7il0C&pg=PA87&lpg=PA87&dq=ecotones+project+of+SCOPE&source=bl&ots=j_cIgfBPmw&sig=4vzlY-cao0QXHYwgosIvLu5olOI&hl=cs&sa=X&oi=book_result&resnum=3&ct=result#PPP1,M1 The ecology and management of aquatic-terrestrial ecotones] | ||
== Literatura == | === Literatura === | ||
*KOVÁŘ P. (1992): Ecotones in agricultural landscape. ''Ecology (CSFR)''. Vol.11, 251-258. | *KOVÁŘ P. (1992): Ecotones in agricultural landscape. ''Ecology (CSFR)''. Vol.11, 251-258. | ||
*RAMBOUSKOVÁ H., KOVÁŘ P. et BOHÁČ J. (1990): ''Rozmanitost krajiny, životní strategie, ekotony''. Vesmír, 69(10): 578-583. | *RAMBOUSKOVÁ H., KOVÁŘ P. et BOHÁČ J. (1990): ''Rozmanitost krajiny, životní strategie, ekotony''. Vesmír, 69(10): 578-583. | ||