Antropogenní cykly škodlivých látek: Porovnání verzí

bez shrnutí editace
m (přidání odkazů, formátování)
Bez shrnutí editace
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
== Těžké kovy ==
== Těžké kovy ==
Za nebezpečné [[w:cs:těžký kov|těžké kovy]] se považuje [[w:cs:kadmium|kadmium]], [[w:cs:rtuť|rtuť]], [[w:cs:olovo|olovo]], [[w:cs:nikl|nikl]], [[w:cs:chrom|chrom]] a [[w:cs:měď|měď]]. Počítá se k nim také [[w:cs:arsen|arsen]], který ovšem po chemické stránce není kovem, nýbrž [[w:cs:polokovy|polokovem]]. Antropogenní toky všech těchto kovů výrazně překračují toky přirozené. V poslední době je používání těžkých kovů v nejrůznějších procesech a výrobcích postupně výrazně omezováno, takže tyto látky se již dnes nepovažují za nejhorší škodliviny. Zejména se podařilo výrazně snížit zátěž životního prostředí olovem v důsledku omezení a posléze i vyloučení používání olovnatého benzínu. Přesto jsou těžké kovy stále významným problémem životního prostředí a dokonce i v Evropě se počítá s tím, že budou ještě stále narůstat emise rtuti, kadmia mědi.


Za nebezpečné [[w:cs:těžký kov|těžké kovy]] se považuje [[w:cs:kadmium|kadmium]], [[w:cs:rtuť|rtuť]], [[w:cs:olovo|olovo]], [[w:cs:nikl|nikl]], [[w:cs:chrom|chrom]] a [[w:cs:měď|měď]]. Počítá se k nim také [[w:cs:arsen|arsen]], který ovšem po chemické stránce není kovem, nýbrž [[w:cs:polokov|polokovem]]. Antropogenní toky všech těchto kovů výrazně překračují toky přirozené. V poslední době je používání těžkých kovů v nejrůznějších procesech a výrobcích postupně výrazně omezováno, takže tyto látky se již dnes nepovažují za nejhorší škodliviny. Zejména se podařilo výrazně snížit zátěž životního prostředí olovem v důsledku omezení a posléze i vyloučení používání olovnatého benzínu. Přesto jsou těžké kovy stále významným problémem životního prostředí a dokonce i v Evropě se počítá s tím, že budou ještě stále narůstat emise rtuti, kadmia mědi.
== Perzistentní organické sloučeniny ==
 
[[File:Furan.svg|right|thumb|150px|Strukturní vzorec furanu]]
== Persistentní organické sloučeniny ==
Za podstatně nebezpečnější se považují [[w:cs:perzistentní organická látka|perzistentní organické látky]]. Patří mezi ně především [[w:cs:polycyklické aromatické uhlovodíky|polycyklické aromatické uhlovodíky]], které především vznikají v důsledku nedokonalého spalování fosilních paliv nebo biomasy. Další důležitou kategorií jsou chlorované organické látky, které se rozptylují do půd a do vod včetně vod podzemních. Patří mezi ně různé [[w:cs:biocid|biocidy]] a známé [[w:cs:Polychlorované bifenyly|polychlorované bifenyly (PCB)]] a podobné látky.
 
Za podstatně nebezpečnější se považují [[w:cs:persistentní organická látka|persistentní organické látky]]. Patří mezi ně především [[w:cs:polycyklické aromatické uhlovodíky|polycyklické aromatické uhlovodíky]], které především vznikají v důsledku nedokonalého spalování fosilních paliv nebo biomasy. Další důležitou kategorií jsou chlorované organické látky, které se rozptylují do půd a do vod včetně vod podzemních. Patří mezi ně různé [[w:cs:biocid|biocidy]] a známé [[w:cs:Polychlorované bifenyly|polychlorované bifenyly (PCB)]] a podobné látky.


== Dioxiny a furany ==
== Dioxiny a furany ==
Poslední důležitou skupinou jsou tak zvané [[w:cs:dioxiny|dioxiny]] a [[w:furan|furany]], které se staly známými zejména po neštěstí v italském Sevezu v roce 1977 a po skandálu s belgickými potravinami v roce 1999. Všechny tyto látky se postupně dostávají pod větší kontrolu, přesto však stále představují vážné nebezpečí.
Poslední důležitou skupinou jsou tak zvané [[w:cs:dioxiny|dioxiny]] a [[w:furan|furany]], které se staly známými zejména po neštěstí v italském Sevezu v roce 1977 a po skandálu s belgickými potravinami v roce 1999. Všechny tyto látky se postupně dostávají pod větší kontrolu, přesto však stále představují vážné nebezpečí.
{{Koloběhy}}


== Odkazy ==
== Odkazy ==
Řádek 23: Řádek 19:


[[Kategorie:Antropogenní rizika]]
[[Kategorie:Antropogenní rizika]]
{{Koloběhy}}
{{jdl}}