7 218
editací
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 6: | Řádek 6: | ||
==Úvod== | ==Úvod== | ||
Metoda analýzy aktérů se zabývá vztahy mezi konkrétními společenskými skupinami, a to z hlediska moci, legitimity, důvěry, transparentního jednání i procesy komunikace mezi těmito společenskými hráči. Z praktického hlediska umožňuje analyzovat minulé a předcházet budoucím konfliktům zájmů v oblasti životního prostředí, a to z hlediska posuzování role jednotlivých aktérů, jejich vzájemných vztahů, možností budování důvěry a omezování nedemokratických postupů. Původ metody je v managementu a ve výzkumu organizací, ale kromě svého praktického zaměření umožňuje i aplikaci ve výzkumu jako takovém a ve výuce. Jako nástroj pro tvorbu politik v souladu s principy regionálního udržitelného rozvoje byla zpracována například německým Ministerstvem pro ekonomickou spolupráci a rozvoj.<ref>Zimmermann, A., Maennling, C. (2007). Mainstreaming participation. Multi-stakeholder management: Tools for Stakeholder Analysis. Federal Ministry for Economic Cooperation and Development. Deutsche Gesellschaft fur Technische Zusammenarbeit (GTZ) GmbH, Eschborn. 30 January 2014, Available from http://www.fsnnetwork.org/sites/default/files/en-svmp-instrumente-akteuersanalyse.pdf</ref> | Metoda analýzy aktérů se zabývá vztahy mezi konkrétními společenskými skupinami, a to z hlediska moci, legitimity, důvěry, transparentního jednání i procesy komunikace mezi těmito společenskými hráči. Z praktického hlediska umožňuje analyzovat minulé a předcházet budoucím konfliktům zájmů v oblasti životního prostředí, a to z hlediska posuzování role jednotlivých aktérů, jejich vzájemných vztahů, možností budování důvěry a omezování nedemokratických postupů. Původ metody je v managementu a ve výzkumu organizací, ale kromě svého praktického zaměření umožňuje i aplikaci ve výzkumu jako takovém a ve výuce. Jako nástroj pro tvorbu politik v souladu s principy regionálního udržitelného rozvoje byla zpracována například německým Ministerstvem pro ekonomickou spolupráci a rozvoj.<ref name="Zimmermann">Zimmermann, A., Maennling, C. (2007). Mainstreaming participation. Multi-stakeholder management: Tools for Stakeholder Analysis. Federal Ministry for Economic Cooperation and Development. Deutsche Gesellschaft fur Technische Zusammenarbeit (GTZ) GmbH, Eschborn. 30 January 2014, Available from http://www.fsnnetwork.org/sites/default/files/en-svmp-instrumente-akteuersanalyse.pdf</ref> | ||
Cílem využití metody AA je efektivnější komunikace a vyjednávání mezi jednotlivými aktéry přispívající k nelezení nových řešení na otázky v oblasti udržitelného rozvoje na regionální úrovni. Snahou je zejména dobré porozumění místních sociálních interakcí a procesů a vyřešení či předejití konfliktních situací. Metoda se tedy dá využít například v případech, kdy je regionální rozvojové téma předmětem veřejné participace a kdy je třeba zohlednit různé pohledy a postoje jednotlivých aktérů. | Cílem využití metody AA je efektivnější komunikace a vyjednávání mezi jednotlivými aktéry přispívající k nelezení nových řešení na otázky v oblasti udržitelného rozvoje na regionální úrovni. Snahou je zejména dobré porozumění místních sociálních interakcí a procesů a vyřešení či předejití konfliktních situací. Metoda se tedy dá využít například v případech, kdy je regionální rozvojové téma předmětem veřejné participace a kdy je třeba zohlednit různé pohledy a postoje jednotlivých aktérů. | ||
| Řádek 14: | Řádek 14: | ||
Metoda AA je často využívána jako manažerský nástroj (také jako součást tvorby politik, výzkumu či výuky) v situacích, kdy je třeba popsat individuální a kolektivní aktéry, porozumět jejich vztahům a zmapovat interakce, které by mohly vyústit v sociální aktivity. Jednotlivé kroky postupu v rámci AA jsou popsány níže. | Metoda AA je často využívána jako manažerský nástroj (také jako součást tvorby politik, výzkumu či výuky) v situacích, kdy je třeba popsat individuální a kolektivní aktéry, porozumět jejich vztahům a zmapovat interakce, které by mohly vyústit v sociální aktivity. Jednotlivé kroky postupu v rámci AA jsou popsány níže. | ||
Tato metodika je primárně zaměřena na podporu tvorby regionálních strategií založených na participaci všech aktérů, kterých se dané téma strategie týká. Oblasti, ve kterých může být metoda AA prakticky využita při tvorbě politik, jsou následující:<ref>dle | Tato metodika je primárně zaměřena na podporu tvorby regionálních strategií založených na participaci všech aktérů, kterých se dané téma strategie týká. Oblasti, ve kterých může být metoda AA prakticky využita při tvorbě politik, jsou následující:<ref>dle Enserink, B., Hermans, L., Kwakkel, J., Thissen, W., Koppenjan, J., Bots, P. (2010). Policy Analysis of Multi-Actor Systems. Boom Lemma Uitgevers, imprint of Eleven International Publishing, The Hague, 175 pp. (chapter on actor analysis can be downloaded from: http://tudelftcourses.multimediaservices.nl/wp-content/uploads/2013/05/Course-Book-4-Actor-Analysis.pdf, str. 80</ref> | ||
*'''Návrh a doporučení''': tvorba alternativních strategií a taktik (zmapování zdrojů, vztahů, možností, zájmů…) | *'''Návrh a doporučení''': tvorba alternativních strategií a taktik (zmapování zdrojů, vztahů, možností, zájmů…) | ||
*'''Vyjasnění hodnot a argumentů''': zajištění shody a spolupráce (zahrnutí všech hodnot a argumentů) | *'''Vyjasnění hodnot a argumentů''': zajištění shody a spolupráce (zahrnutí všech hodnot a argumentů) | ||
| Řádek 28: | Řádek 28: | ||
Úroveň formalizace se při využití metody Analýzy aktérů může do určité míry lišit. Mnohé postupy jsou však shodné a mohou být shrnuty do šesti základních kroků tvořících metodický rámec AA (Obr. 1). Jednotlivé kroky jsou detailněji popsány v následujících sekcích. | Úroveň formalizace se při využití metody Analýzy aktérů může do určité míry lišit. Mnohé postupy jsou však shodné a mohou být shrnuty do šesti základních kroků tvořících metodický rámec AA (Obr. 1). Jednotlivé kroky jsou detailněji popsány v následujících sekcích. | ||
'''Obr. 1:''' Metodický rámec Analýzy aktérů znázorňující jednotlivé kroky postupu | '''Obr. 1:''' Metodický rámec Analýzy aktérů znázorňující jednotlivé kroky postupu.<ref>modifikováno dle Newig, J., Fritsch, O. (2009a). “Environmental governance: participatory, multi-level – and effective?”. Environmental Policy and Governance, 19(3), 197–214.</ref><ref name=Burandt /> | ||
Šipky vlevo poukazují na potřebnost vracet se k některým krokům a upravovat je v průběhu celého procesu. | |||
==Jednotlivé kroky AA== | ==Jednotlivé kroky AA== | ||
| Řádek 36: | Řádek 37: | ||
Druhým krokem je nalezení relevantních aktérů a následné určení klíčových aktérů. Cílem tohoto kroku je vytvoření seznamu všech relevantních hráčů, kteří mají vztah k určenému problému a identifikaci těch nejdůležitějších. Aktérem zde rozumíme skupinu lidí, kteří mají společné zájmy a spolupracují na dosažení určitého cíle. Může se jednat o organizace jakékoli velikosti (od malých po velké) a formálního uspořádání (od organizovaných po semi-organizované skupiny lidí, kteří konají v rámci společného zájmu). | Druhým krokem je nalezení relevantních aktérů a následné určení klíčových aktérů. Cílem tohoto kroku je vytvoření seznamu všech relevantních hráčů, kteří mají vztah k určenému problému a identifikaci těch nejdůležitějších. Aktérem zde rozumíme skupinu lidí, kteří mají společné zájmy a spolupracují na dosažení určitého cíle. Může se jednat o organizace jakékoli velikosti (od malých po velké) a formálního uspořádání (od organizovaných po semi-organizované skupiny lidí, kteří konají v rámci společného zájmu). | ||
Pro identifikaci a zachycení různých zájmů jednotlivých aktérů existuje množství metodických přístupů, například tzv. „vzorec STEEP“ (STEEP-formula), který zohledňuje Sociální, Technologické, Environmentální, Ekonomické a Politické sféry zájmu.<ref>Lynch, R. L. (2012). Strategic management. 6. ed. Harlow, Essex: Pearson (Always learning)</ref><ref>Burandt, S. (2015). “Actor Analysis in Case Studies for regional Sustainable Development”. Envigogika, Vol 10, No 1</ref> Identifikace aktérů zpravidla probíhá na základě studia dokumentů (výzkumné články, veřejná media, TV spoty, atp.) a/nebo rozhovorů s těmi, kdo mají do situace významný osobní vhled. Aktéři mohou být také rozlišeni dle svých postojů vůči danému problému jako “rozdělovači”, kteří mohou zvýšit konflikt, či “spojovači”, jejichž role je spíše v propojování názorů a mediaci napětí (Zimmermann, Maennling, 2007: 12). | Pro identifikaci a zachycení různých zájmů jednotlivých aktérů existuje množství metodických přístupů, například tzv. „vzorec STEEP“ (STEEP-formula), který zohledňuje Sociální, Technologické, Environmentální, Ekonomické a Politické sféry zájmu.<ref>Lynch, R. L. (2012). Strategic management. 6. ed. Harlow, Essex: Pearson (Always learning)</ref><ref name="Burandt">Burandt, S. (2015). “Actor Analysis in Case Studies for regional Sustainable Development”. Envigogika, Vol 10, No 1</ref> Identifikace aktérů zpravidla probíhá na základě studia dokumentů (výzkumné články, veřejná media, TV spoty, atp.) a/nebo rozhovorů s těmi, kdo mají do situace významný osobní vhled. Aktéři mohou být také rozlišeni dle svých postojů vůči danému problému jako “rozdělovači”, kteří mohou zvýšit konflikt, či “spojovači”, jejichž role je spíše v propojování názorů a mediaci napětí.<ref name="Zimmermann" /> (Zimmermann, Maennling, 2007: 12). | ||
K určení klíčových aktérů poté dochází pomocí metody zhodnocení sady kritérií (tzv. multi criteria assessment). V této fázi se získané informace o aktérech klastrují dle daných kritérií - např. role a legitimita, zdroje a zodpovědnosti a vzájemné vztahy, viz Tabulka 1. Klíčoví aktéři by měli mít zpravidla silnou pozici alespoň ve dvou z těchto oblastí | K určení klíčových aktérů poté dochází pomocí metody zhodnocení sady kritérií (tzv. multi criteria assessment). V této fázi se získané informace o aktérech klastrují dle daných kritérií - např. role a legitimita, zdroje a zodpovědnosti a vzájemné vztahy, viz Tabulka 1. Klíčoví aktéři by měli mít zpravidla silnou pozici alespoň ve dvou z těchto oblastí.<ref>Crosby, B. L. (1991). “Stakeholder Analysis: A Vital Tool for Strategic Managers”. USAID’s Implementing Policy Change Project. Technical Notes, No.2., 17 October 2014, Available from http://pdf.usaid.gov/pdf_docs/pnabr482.pdf</ref><ref name="Zimmermann" /><ref>Newig, J., Fritsch, O. (2009a). “Environmental governance: participatory, multi-level – and effective?”. Environmental Policy and Governance, 19(3), 197–214</ref> | ||
'''Tabulka 1.''' Postup identifikace klíčových aktérů (multi criteria assessment) | '''Tabulka 1.''' Postup identifikace klíčových aktérů (multi criteria assessment)<ref name="Zimmermann" /> | ||
Po identifikaci aktérů je v mnohých případech třeba revidovat první krok a případně upravit definici problému (viz. Obr. 1) | Po identifikaci aktérů je v mnohých případech třeba revidovat první krok a případně upravit definici problému (viz. Obr. 1) | ||
===Charakteristika aktérů=== | ===Charakteristika aktérů=== | ||
Kvalitní popis jednotlivých aktérů je považován za nejdůležitější část Analýzy aktérů. V této fázi dochází k využití získaných informací a ke zhodnocení charakteristik jednotlivých aktérů. Oporu lze hledat v některých z teorií z politických a sociálních věd, které slouží k popisu jednotlivých pozic a rolí aktérů a jejich silných stránek a vlivu | Kvalitní popis jednotlivých aktérů je považován za nejdůležitější část Analýzy aktérů. V této fázi dochází k využití získaných informací a ke zhodnocení charakteristik jednotlivých aktérů. Oporu lze hledat v některých z teorií z politických a sociálních věd, které slouží k popisu jednotlivých pozic a rolí aktérů a jejich silných stránek a vlivu.<ref name="Burandt" /> K vytvoření profilů jednotlivých aktérů lze využít proměnných (indikátorů) na ordinální škále uspořádaných v tabulce (viz Tabulka 2). Hodnocení charakteristiky aktérů by mělo být provedeno nezávisle minimálně třemi hodnotiteli, aby se zvýšila spolehlivost výstupů (princip triangulace). | ||
Tabulka 2. Hodnocení profilu jednotlivých aktérů | Tabulka 2. Hodnocení profilu jednotlivých aktérů<ref name="Burandt" /><ref name="Zimmermann" /> | ||
===Charakteristika sítě aktérů=== | ===Charakteristika sítě aktérů=== | ||
| Řádek 67: | Řádek 67: | ||
==Reference== | ==Reference== | ||
<references /> | <references /> | ||
{{TAČRAA}} | {{TAČRAA}} | ||