7 218
editací
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 6: | Řádek 6: | ||
==Úvod== | ==Úvod== | ||
Metoda analýzy aktérů se zabývá vztahy mezi konkrétními společenskými skupinami, a to z hlediska moci, legitimity, důvěry, transparentního jednání i procesy komunikace mezi těmito společenskými hráči. Z praktického hlediska umožňuje analyzovat minulé a předcházet budoucím konfliktům zájmů v oblasti životního prostředí, a to z hlediska posuzování role jednotlivých aktérů, jejich vzájemných vztahů, možností budování důvěry a omezování nedemokratických postupů. Původ metody je v managementu a ve výzkumu organizací, ale kromě svého praktického zaměření umožňuje i aplikaci ve výzkumu jako takovém a ve výuce. Jako nástroj pro tvorbu politik v souladu s principy regionálního udržitelného rozvoje byla zpracována například německým Ministerstvem pro ekonomickou spolupráci a rozvoj | Metoda analýzy aktérů se zabývá vztahy mezi konkrétními společenskými skupinami, a to z hlediska moci, legitimity, důvěry, transparentního jednání i procesy komunikace mezi těmito společenskými hráči. Z praktického hlediska umožňuje analyzovat minulé a předcházet budoucím konfliktům zájmů v oblasti životního prostředí, a to z hlediska posuzování role jednotlivých aktérů, jejich vzájemných vztahů, možností budování důvěry a omezování nedemokratických postupů. Původ metody je v managementu a ve výzkumu organizací, ale kromě svého praktického zaměření umožňuje i aplikaci ve výzkumu jako takovém a ve výuce. Jako nástroj pro tvorbu politik v souladu s principy regionálního udržitelného rozvoje byla zpracována například německým Ministerstvem pro ekonomickou spolupráci a rozvoj.<ref>Zimmermann, A., Maennling, C. (2007). Mainstreaming participation. Multi-stakeholder management: Tools for Stakeholder Analysis. Federal Ministry for Economic Cooperation and Development. Deutsche Gesellschaft fur Technische Zusammenarbeit (GTZ) GmbH, Eschborn. 30 January 2014, Available from http://www.fsnnetwork.org/sites/default/files/en-svmp-instrumente-akteuersanalyse.pdf</ref> | ||
Cílem využití metody AA je efektivnější komunikace a vyjednávání mezi jednotlivými aktéry přispívající k nelezení nových řešení na otázky v oblasti udržitelného rozvoje na regionální úrovni. Snahou je zejména dobré porozumění místních sociálních interakcí a procesů a vyřešení či předejití konfliktních situací. Metoda se tedy dá využít například v případech, kdy je regionální rozvojové téma předmětem veřejné participace a kdy je třeba zohlednit různé pohledy a postoje jednotlivých aktérů. | Cílem využití metody AA je efektivnější komunikace a vyjednávání mezi jednotlivými aktéry přispívající k nelezení nových řešení na otázky v oblasti udržitelného rozvoje na regionální úrovni. Snahou je zejména dobré porozumění místních sociálních interakcí a procesů a vyřešení či předejití konfliktních situací. Metoda se tedy dá využít například v případech, kdy je regionální rozvojové téma předmětem veřejné participace a kdy je třeba zohlednit různé pohledy a postoje jednotlivých aktérů. | ||
| Řádek 14: | Řádek 14: | ||
Metoda AA je často využívána jako manažerský nástroj (také jako součást tvorby politik, výzkumu či výuky) v situacích, kdy je třeba popsat individuální a kolektivní aktéry, porozumět jejich vztahům a zmapovat interakce, které by mohly vyústit v sociální aktivity. Jednotlivé kroky postupu v rámci AA jsou popsány níže. | Metoda AA je často využívána jako manažerský nástroj (také jako součást tvorby politik, výzkumu či výuky) v situacích, kdy je třeba popsat individuální a kolektivní aktéry, porozumět jejich vztahům a zmapovat interakce, které by mohly vyústit v sociální aktivity. Jednotlivé kroky postupu v rámci AA jsou popsány níže. | ||
Tato metodika je primárně zaměřena na podporu tvorby regionálních strategií založených na participaci všech aktérů, kterých se dané téma strategie týká. Oblasti, ve kterých může být metoda AA prakticky využita při tvorbě politik, jsou následující | Tato metodika je primárně zaměřena na podporu tvorby regionálních strategií založených na participaci všech aktérů, kterých se dané téma strategie týká. Oblasti, ve kterých může být metoda AA prakticky využita při tvorbě politik, jsou následující:<ref>dle *Enserink, B., Hermans, L., Kwakkel, J., Thissen, W., Koppenjan, J., Bots, P. (2010). Policy Analysis of Multi-Actor Systems. Boom Lemma Uitgevers, imprint of Eleven International Publishing, The Hague, 175 pp. (chapter on actor analysis can be downloaded from: http://tudelftcourses.multimediaservices.nl/wp-content/uploads/2013/05/Course-Book-4-Actor-Analysis.pdf, str. 80</ref> | ||
*Návrh a doporučení: tvorba alternativních strategií a taktik (zmapování zdrojů, vztahů, možností, zájmů…) | *'''Návrh a doporučení''': tvorba alternativních strategií a taktik (zmapování zdrojů, vztahů, možností, zájmů…) | ||
*Vyjasnění hodnot a argumentů: zajištění shody a spolupráce (zahrnutí všech hodnot a argumentů) | *'''Vyjasnění hodnot a argumentů''': zajištění shody a spolupráce (zahrnutí všech hodnot a argumentů) | ||
*Strategické poradenství: zhodnocení politických možností (zmapování konfliktů, koalic, příležitostí, ohrožení…) | *'''Strategické poradenství''': zhodnocení politických možností (zmapování konfliktů, koalic, příležitostí, ohrožení…) | ||
*Demokratizace: zajištění legitimity (zahrnutí všech aktérů a jejich postojů) | *'''Demokratizace''': zajištění legitimity (zahrnutí všech aktérů a jejich postojů) | ||
*Mediace: navržení postupu vyjednávacího procesu (včetně agendy a účastníků) | *'''Mediace''': navržení postupu vyjednávacího procesu (včetně agendy a účastníků) | ||
Jako výzkumný nástroj se využívá zejména pro výzkum procesů v oblasti environmentální správy a řízení (environmental governance) převážně v podobě kvalitativní analýzy jako součást případových studií | Jako výzkumný nástroj se využívá zejména pro výzkum procesů v oblasti environmentální správy a řízení (environmental governance) převážně v podobě kvalitativní analýzy jako součást případových studií.<ref>viz např. Newig, J., Fritsch, O. (2009b). “The case survey method and applications in political science”. APSA 2009 Toronto Meeting Paper. 30 October 2014, Available from http://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract_id=1451643</ref> V tomto případě je možné metodu využít již v přípravných fázích výzkumu, kdy se plánuje design případových studií. Dále se může metoda AA uplatnit při meta-analýzách již existujících případových studií a poskytnout přehledný rámec pro ověřování platnosti teoretických předpokladů ohledně participace a environmental governance. Výsledky těchto výzkumů mohou samozřejmě také zpětně informovat politické procesy a rozhodování v souladu s primárním účelem metody AA. | ||
Pro účely výuky byla metoda AA ověřena také jako pedagogický nástroj ve vysokoškolské výuce | Pro účely výuky byla metoda AA ověřena také jako pedagogický nástroj ve vysokoškolské výuce.<ref>Dlouhá, J., Barton, A. (2011). Summer school 2011. VCSEWiki. Retrieved 27. 01. 2015 from: http://vcsewiki.czp.cuni.cz/w/index.php?title=Summer_school_2011&oldid=4452</ref><ref>Dlouhá, J., Barton, A., Burandt, S., Timm, J. (2012). Summer school 2012. VCSEWiki. Retrieved 27. 01. 2015 from: http://vcsewiki.czp.cuni.cz/w/index.php?title=Summer_school_2012&oldid=4462</ref> Metoda je vhodná zejména pro procesy výuky a učení se založených na řešení praktických problémů v podobě případových studií, které studenti zpracovávají samostatně, ve skupinkách a/nebo v dialogu s učitelem. Studenti se tak učí na skutečném příkladu kauzy regionálního rozvoje s uplatněním teoretických konceptů i praktických metod. | ||
==Postup AA== | ==Postup AA== | ||
Úroveň formalizace se při využití metody Analýzy aktérů může do určité míry lišit. Mnohé postupy jsou však shodné a mohou být shrnuty do šesti základních kroků tvořících metodický rámec AA (Obr. 1). Jednotlivé kroky jsou detailněji popsány v následujících sekcích. | Úroveň formalizace se při využití metody Analýzy aktérů může do určité míry lišit. Mnohé postupy jsou však shodné a mohou být shrnuty do šesti základních kroků tvořících metodický rámec AA (Obr. 1). Jednotlivé kroky jsou detailněji popsány v následujících sekcích. | ||
Obr. 1: Metodický rámec Analýzy aktérů znázorňující jednotlivé kroky postupu (modifikováno dle Newig, 2012a, Burandt, 2015). Šipky vlevo poukazují na potřebnost vracet se k některým krokům a upravovat je v průběhu celého procesu. | '''Obr. 1:''' Metodický rámec Analýzy aktérů znázorňující jednotlivé kroky postupu (modifikováno dle Newig, 2012a, Burandt, 2015). Šipky vlevo poukazují na potřebnost vracet se k některým krokům a upravovat je v průběhu celého procesu. | ||
==Jednotlivé kroky AA== | ==Jednotlivé kroky AA== | ||
| Řádek 36: | Řádek 36: | ||
Druhým krokem je nalezení relevantních aktérů a následné určení klíčových aktérů. Cílem tohoto kroku je vytvoření seznamu všech relevantních hráčů, kteří mají vztah k určenému problému a identifikaci těch nejdůležitějších. Aktérem zde rozumíme skupinu lidí, kteří mají společné zájmy a spolupracují na dosažení určitého cíle. Může se jednat o organizace jakékoli velikosti (od malých po velké) a formálního uspořádání (od organizovaných po semi-organizované skupiny lidí, kteří konají v rámci společného zájmu). | Druhým krokem je nalezení relevantních aktérů a následné určení klíčových aktérů. Cílem tohoto kroku je vytvoření seznamu všech relevantních hráčů, kteří mají vztah k určenému problému a identifikaci těch nejdůležitějších. Aktérem zde rozumíme skupinu lidí, kteří mají společné zájmy a spolupracují na dosažení určitého cíle. Může se jednat o organizace jakékoli velikosti (od malých po velké) a formálního uspořádání (od organizovaných po semi-organizované skupiny lidí, kteří konají v rámci společného zájmu). | ||
Pro identifikaci a zachycení různých zájmů jednotlivých aktérů existuje množství metodických přístupů, například tzv. „vzorec STEEP“ (STEEP-formula), který zohledňuje Sociální, Technologické, Environmentální, Ekonomické a Politické sféry zájmu | Pro identifikaci a zachycení různých zájmů jednotlivých aktérů existuje množství metodických přístupů, například tzv. „vzorec STEEP“ (STEEP-formula), který zohledňuje Sociální, Technologické, Environmentální, Ekonomické a Politické sféry zájmu.<ref>Lynch, R. L. (2012). Strategic management. 6. ed. Harlow, Essex: Pearson (Always learning)</ref><ref>Burandt, S. (2015). “Actor Analysis in Case Studies for regional Sustainable Development”. Envigogika, Vol 10, No 1</ref> Identifikace aktérů zpravidla probíhá na základě studia dokumentů (výzkumné články, veřejná media, TV spoty, atp.) a/nebo rozhovorů s těmi, kdo mají do situace významný osobní vhled. Aktéři mohou být také rozlišeni dle svých postojů vůči danému problému jako “rozdělovači”, kteří mohou zvýšit konflikt, či “spojovači”, jejichž role je spíše v propojování názorů a mediaci napětí (Zimmermann, Maennling, 2007: 12). | ||
K určení klíčových aktérů poté dochází pomocí metody zhodnocení sady kritérií (tzv. multi criteria assessment). V této fázi se získané informace o aktérech klastrují dle daných kritérií - např. role a legitimita, zdroje a zodpovědnosti a vzájemné vztahy, viz Tabulka 1. Klíčoví aktéři by měli mít zpravidla silnou pozici alespoň ve dvou z těchto oblastí (cf. Crosby, 1991; Brugha, Varvasovszky in Newig 2012a; Zimmermann and Maennling, 2007). | K určení klíčových aktérů poté dochází pomocí metody zhodnocení sady kritérií (tzv. multi criteria assessment). V této fázi se získané informace o aktérech klastrují dle daných kritérií - např. role a legitimita, zdroje a zodpovědnosti a vzájemné vztahy, viz Tabulka 1. Klíčoví aktéři by měli mít zpravidla silnou pozici alespoň ve dvou z těchto oblastí (cf. Crosby, 1991; Brugha, Varvasovszky in Newig 2012a; Zimmermann and Maennling, 2007). | ||
Tabulka 1. Postup identifikace klíčových aktérů (multi criteria assessment) (dle Zimmermann, Maennling, 2007) | '''Tabulka 1.''' Postup identifikace klíčových aktérů (multi criteria assessment) (dle Zimmermann, Maennling, 2007) | ||
Potenciální klíčový aktér ve vztahu k identifikovanému problému Position of the actor within the relevant function Diskuze ohledně zapojení aktéra | Potenciální klíčový aktér ve vztahu k identifikovanému problému Position of the actor within the relevant function Diskuze ohledně zapojení aktéra | ||
| Řádek 68: | Řádek 65: | ||
==Závěr== | ==Závěr== | ||
Analýza aktérů může být praktickým nástrojem, který poskytuje strukturovaný náhled do procesů regionálního udržitelného rozvoje, napomáhá odhalit důležité vztahy, popsat stav sociálního kapitálů na regionální úrovni a tudíž také hnací síly budoucího rozvoje. Primárně je metoda zaměřena na vytváření strategií a politik k udržitelnému rozvoji, ale je stejně tak využitelná pro výzkumné a výukové účely. | Analýza aktérů může být praktickým nástrojem, který poskytuje strukturovaný náhled do procesů regionálního udržitelného rozvoje, napomáhá odhalit důležité vztahy, popsat stav sociálního kapitálů na regionální úrovni a tudíž také hnací síly budoucího rozvoje. Primárně je metoda zaměřena na vytváření strategií a politik k udržitelnému rozvoji, ale je stejně tak využitelná pro výzkumné a výukové účely. | ||
==Reference | ==Reference== | ||
<references /> | <references /> | ||
* | * | ||
Crosby, B. L. (1991). “Stakeholder Analysis: A Vital Tool for Strategic Managers”. USAID’s Implementing Policy Change Project. Technical Notes, No.2., 17 October 2014, Available from http://pdf.usaid.gov/pdf_docs/pnabr482.pdf | Crosby, B. L. (1991). “Stakeholder Analysis: A Vital Tool for Strategic Managers”. USAID’s Implementing Policy Change Project. Technical Notes, No.2., 17 October 2014, Available from http://pdf.usaid.gov/pdf_docs/pnabr482.pdf | ||
* | |||
* | |||
*Newig, J., Fritsch, O. (2009a). “Environmental governance: participatory, multi-level – and effective?”. Environmental Policy and Governance, 19(3), 197–214. | *Newig, J., Fritsch, O. (2009a). “Environmental governance: participatory, multi-level – and effective?”. Environmental Policy and Governance, 19(3), 197–214. | ||
* | * | ||
* | * | ||
{{TAČRAA}} | {{TAČRAA}} | ||