Systémová teorie v ekologickém myšlení: Porovnání verzí

Systémová teorie v ekologickém myšlení (editovat)

Verze z 20. 4. 2014, 09:46

Odebráno 166 bajtů , 20. 4. 2014

→‎Systémová diferenciace - interní diferenciace

VizuálníWikitext

Eduard

Byrokraté, editor

1 523

editací

@@ Řádek 305: / Řádek 305: @@
 == Systémová diferenciace - interní diferenciace ==
-[[w:cz: diferenciace|Diferenciace]] (neustálé odlišování se) je základní vlastností systému. Autopoetická reprodukce, znamená, že v systému neustále probíhá transformační činnost. Ochránci přírody přisupují k orchraně přírody ve snaze udržet přírodu v určitém stavu. '''Interní diferencieace''' systému posiluje identitu systému. Při interní diferenciaci systému dochází k interní tvorbě systému (''tzv. tvorbě systémů v systémech''), vyvíjí se i formy diferenciace, dochází k neustálé tvorbě systému v systémech, nove vznikly systém může být vlastní diferenci.
+[[w:cz: diferenciace|Diferenciace]] (neustálé odlišování se) je základní vlastností systému. Autopoietická reprodukce, znamená, že v systému neustále probíhá transformační činnost. Ochránci přírody přistupují k ochraně přírody ve snaze udržet přírodu v určitém stavu. '''Interní diferencieace''' systému posiluje identitu systému. Při interní diferenciaci systému dochází k vývinu forem diferenciace, k interní tvorbě systému (''tzv. tvorbě systémů v systémech''). Luhmann tvrdí, že živé organismy se mohou diferencovat pouze v živých systémech. Z pohledu evolučního biologa je odlišné myšlení odvislé od neživých struktur ve kterých se nachází (''i neživá složka krajiny má význam na utváření mentalit a kultur''). Sociální systémy se mohou diferencovat pouze v sociálních systém (''sociální systémy žijí v neživé struktuře - betonové kulisy města''). S postupující diferenciací roste komplexita (''v systémech i prostředí na vyšší analytické úrovni''). Biodiverzita souvisí s diferenciací [[w:cz ekologická nika|nik]], v některých typech systémů je komplexita nejvyšší.
+Funkční vztahy mezi formami adaptace. Příklad z živé přírody a sukcese (exogenní - udržují v pohybu abiotické podmínky, a alogenní (endogenní) - řízené procesem probíhajícím uvnitř společenstva). S přírustem diferenciace stoupá komplexita systému, nejde pouze o to jak hodně, ale i jakým způsobem (změna formy).
-Luhmann říká, že živé organismy se mohou diferencovat pouze v živých systémech. Z pohledu evolučního biologa je odlišné myšlení odvislé i od neživých struktur ve kterých se dochází (''i neživá složka krajiny má význam na utváření mentalit a kultur''). Sociální systémy se mohou diferencovat pouze v sociálních systém (''sociální systémy žijí v neživé struktuře - betonové kulisy města'').
-Komplexita
+Tento fakt je dobře patrný v lesních ekosystémech, v mladších fázích mají rostlinná pásma velice jednoduchou strukturu, semena vyklíčí za vhodných podmínek, struktura je vždy jednoduchá. Začnou růst větší stromy. U vývojově nejstarších společenstev dochází k nejstarší diferenciaci, vzroste druh, který je dlouhověký. Do hry vstupuje temporalita a čas.
-S postupující diferenciací roste komplexita (''v systémech i prostředí na vyšší analytické úrovni''). Biodiverzita souvisí s diferenciací [[w:cz ekologická nika|nik]], v některých typech systémů je komplexita nejvyšší.
-Funkční vztahy mezi formami adaptace. Příklad z živé přírody a sukcese (exogenní - udržují v pohybu abiotické podmínky, a alogenní (endogenní) - řízené procesem probíhajícím uvnitř společenstva). S přírustem diferenciace stoupá komplexita systému, nejde pouze o to jak hodně, ale i jakým způsobem (změna formy).
-Slavíková (průřes lesem, vertikální diferencieace pater lesa, v ranných stadiích biotopu, v mladších fázích mají rostlinná pásma velice jednoduchou strukturu, semena vyklíčí za hodných podmínek, struktura je vždy jednoducý. Začnou růst větší stromy. U vývojově nejstarších společenstev dochází k nejstarší diferenciaci, vzroste druh, který je dlouhověký. Do hry vstupuje temporalita a čas.
 Promyslete si: