Byrokraté, editor
1 523
editací
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Ekologická katastrofa''' či také environmentální/přírodní katastrofa (''anglicky: environmental disaster'') | '''Ekologická katastrofa''' či také environmentální/přírodní katastrofa (''anglicky: environmental disaster'') můžeme definovat jako extrémní údálost, při níž dochází k zásadnímu narušení rovnováhy uvnitř daného [[W:CZ ekosystém|ekosystému]]. Pojem [[W:CZ katastrofa|katastrofa]] má etymologické ukotvení v řečtině (''slovo katastrofé, v ní označovalo „obrat" nebo ,,převrat“'')<ref>http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/prif/ps09/antropol/web/slovnik.html heslo: katastrofa</ref>. Ekologická katastrofa se liší od [[Živelní katastrofa|živelní katastrofy]] (''natural disaster''), na níž nemá antropogenní činnost žádný vliv (''často se ale setkáme se záměnou pojmů, popř. jsou chápána/používána jako synonyma, nebo je používáno spojení ekologická katastrofa v rámci něhož jsou pak vymezeny katastrofy způsobené lidských zásahem a ty na které nemá člověk vliv. V anglosaském prostředí se ustálilo rozlišování na environmental disaster a natural disaster<ref>Jared M. Diamond, Collapse: How Societies Choose to Fail or Succeed, 2005</ref>''), pro oba druhy katastrof by bylo možné použít zastřešující pojem katastrofa životního prostředí (v praxi se s tímto pojmem ale příliš nesetkáváme). | ||
Vliv antropogenní činnosti na konkrétní katastrofy bývá často předmětem sporů. Přímý vliv lidských aktivit na katastrofu v rámci ekosystémů pozorujeme například při ropných haváriích, výbuchu energetických zařízení nebo půdních erozích způsobené nevhodným využíváním daného území (např. nadměrnou těžbou). S dokazováním vlivu nepřímého je to o poznání problematičtější, vedou se spory např. o konkrétních povodních, tsunami, tornádech a dalšími jevy způsobené s [[globální změna klimatu|globální změna klimatu]], kdy není možné doložit jaký (popř. jak velký) měla antropogenní činnost vliv na výskyat a charakter určitého jevu. Obecně však můžeme konstatovat, že náhlé události, které způsobují závažné změny v rovnováze ekosystému a které v něm dříve nebyly, nebo nebyly tak běžné (popř. silné) můžeme přičítat lidské činnosti a s ní související změnou klimatu, úbytek [[W:CZ biodiverzita|biodiverzity]] a narušením původní rovnováhy. Tak jako může nezodpovědná lidská činnost způsobit ekologickou katastrofu, může i katastrofa živelní vyvyolat řetězec reakcí na jejichž konci stojí katastrofa ekologická (člověkem zaviněná). Tak se tomu stalo např. u [[W:CZ | Vliv antropogenní činnosti na konkrétní katastrofy bývá často předmětem sporů. Přímý vliv lidských aktivit na katastrofu v rámci ekosystémů pozorujeme například při ropných haváriích, výbuchu energetických zařízení nebo půdních erozích způsobené nevhodným využíváním daného území (např. nadměrnou těžbou). S dokazováním vlivu nepřímého je to o poznání problematičtější, vedou se spory např. o konkrétních povodních, tsunami, tornádech a dalšími jevy způsobené s [[globální změna klimatu|globální změna klimatu]], kdy není možné doložit jaký (popř. jak velký) měla antropogenní činnost vliv na výskyat a charakter určitého jevu. Obecně však můžeme konstatovat, že náhlé události, které způsobují závažné změny v rovnováze ekosystému a které v něm dříve nebyly, nebo nebyly tak běžné (popř. silné) můžeme přičítat lidské činnosti a s ní související změnou klimatu, úbytek [[W:CZ biodiverzita|biodiverzity]] a narušením původní rovnováhy. Tak jako může nezodpovědná lidská činnost způsobit ekologickou katastrofu, může i katastrofa živelní vyvyolat řetězec reakcí na jejichž konci stojí katastrofa ekologická (člověkem zaviněná). Tak se tomu stalo např. u [[W:CZ havárie elektrárny Fukušima I|Havárie elektrárny Fukušima]], kdy zemětřesení a následné tsunami poškodilo jadernou elektrárnu a způsobilo ''Velmi těžkou havárii'' - nejtěžší stupeň havárie (''7'') podle hodnocení [[W:CZ Mezinárodní stupnice jaderných událostí|Mezinárodní stupnice jaderných událostí]] (''The International Nuclear Event Scale - INES''). | ||
== Nejznámější ekologické katastrofy == | == Nejznámější ekologické katastrofy == | ||
Vzhledem k širokému chápání pojmu ekosystém, můžeme za ekologickou katastrofu označit i výrazný zásah do lesního ekosystému, který způsobí jeho následné napadení [[W:CZ kůrovec|kůrovcem]]. Pojem ekologická katastrofa slyšíme je v obecném diskurzu používán převážně pro jevy, které mají dopady na velké území (množství ekosystémů), způsobují úhyn množství druhů, mají dalekosáhlé následky a jsou obtížně řešitelné. Mezi nejznámější ekologické katastrofy (tedy mezi ty, které byly prokazatelně způsobené lidskou činností) patří: | |||
* | * | ||
| Řádek 13: | Řádek 15: | ||
== Literatura == | == Literatura == | ||
* | * DAMVELD, Herman. Neštěstí bez konce = Chernobyl - five years of disaster. Vyd. 1. Pardubice: Brontosaurus, 1992. 40 s. | ||
* | * DIAMOND, Jared M. Collapse: how societies choose to fail or succeed. New York: Penguin Books, 2006. 575 s., [24] s. obr. příl. ISBN 978-0-14-303655-5. | ||
* DVOŘÁK, Josef a MELKES, Vladimír. Ekologické havárie a dekontaminace znečištění. Vyškov: Vysoká vojenská škola pozemního vojska, 1997. 2 sv. ISBN 80-7231-002-X. | |||
* EISLER, Ronald. The Fukushima 2011 disaster. Boca Raton: CRC Press, ©2013. xvi, 136 s. ISBN 978-1-4665-7782-4. | |||
* FOSTER, Stephen J. Riskantní záležitost: ekologické katastrofy: příroda z pohledu jungiánské psychologie. Vyd. 1. Brno: Emitos, 2012. 152 s. Studie; 22. ISBN 978-80-87171-32-5. | |||
* HADAČ, Emil. Ekologické katastrofy. 1. vyd. Praha: Horizont, 1987. 212 s. | |||
* POLLARD, Michael. Sto největších katastrof. Praha: Columbus, 1998. 110 s. : il., rejstř. 100 nej. ISBN 80-85928-70-1. | |||
* ŘEŽÁBKOVÁ, Iva. Rozbor koncepcí tzv. ekologické katastrofy [rukopis]. Brno: [s.n.], 1981. 157 s. | |||
* SMITH, Keith. Environmental hazards: assessing risk and reducing disaster. 4th ed. London: Routledge, ©2004. xiv, 306 s. ISBN 0-415-31804-1. | |||
* WARGO, John. Green intelligence: creating environments that protect human health. New Haven: Yale University Press, 2009. 371 s. Environmental studies/current events. ISBN 978-0-300-16790-0. | |||
* CAIRNS, John, ed. Ecoaccidents: Proceedings of NATO Advanced Reseachr Workshop on Ecoaccidents, held September 19-25, 1985, in Noordwijkerhout, The Netherlands. New York: Plenum Pr., 1985. 8, 164 s. NATO Conference Series. 1, Ecology; Vol. 11. | |||
* Ecological consequences of the second Indochina war. Stockholm: Stockholm International Peace Research Institute, 1976. x, 119 s. ISBN 91-22-00062-3. | |||
* NARO's new technologies supporting reconstruction: revitalization of agriculture by post-disaster reconstruction. Tsukuba: NARO, 2012. 46 s. | |||
== Související články == | == Související články == | ||
* [[ | * [[W:CZ Kategorie:Ekologické katastrofy|Kategorie:Ekologické katastrofy]] | ||
== Externí odkazy == | == Externí odkazy == | ||
* [http://www. | * [http://www.vitejtenazemi.cz/cenia/index.php?p=ekologicke_katastrofy_ve_svete&site=odpady Článek o ekologických katastrofách s fotografiemi a odkazy na www.vitejtenazemi.cz] | ||
* [http://www. | * [http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/den-d/obrazem-deset-nejhorsich-ekologickych-katastrof_170432.html#.U0_Nha1_utU Článek: ,,Deset nejhorších ekologických katastrof" na tyden.cz] | ||
* [http://www.gsos.cz/man/ev/pk.Z-_PL19__Ekologick%C3%A9_katastrofy.pdf Náměty pro výuku o ekologických katastrofách (PDF)] | |||
* [http://natura.eri.cz/natura/2000/5/20000508.html Svršek, Jiří. Ekologické katastrofy (PDF)] | |||
* [http://procproto.cz/tag/ekologicke-katastrofy/ Článek: ,,Za pár let budeme žebrat o vodu na procproto.cz ] | |||
{{wikipedia en|Environmental disaster}} | |||
{{Portály|Portál1|Portál2}} | {{Portály|Portál1|Portál2}} | ||
[[Kategorie:Název kategorie]] | [[Kategorie:Název kategorie]] | ||
[[Kategorie:Název další kategorie]] | [[Kategorie:Název další kategorie]] | ||