Byrokraté, editor
1 523
editací
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
''' | '''Koncepci planetárních mezí''' (''anglicky: Planetary boundaries'') přinesl Johan Rockstrom se svými spolupracovníky ze Stockholmského ústavu pro výzkum odolnosti (''Stockholm Resilience Centre'') v r. 2009. Základní článek v časopise Nature má titul „Bezpečný prostor pro lidské aktivity“ (''A Safe Operating Space for Humanity''). Tento „bezpečný prostor“ je vymezen planetárními mezemi environmentální povahy. Autoři identifikovali 9 takových mezí: | ||
* '''Změna klimatu''' | |||
Za hlavní příčinu [[globální změna klimatu|globální změna klimatu]] byly označeny emise skleníkových plynů, koncentrace jednoho z hlavních skleníkpvých plynů, oxidu uhličitého (''CO2'') se s velkou spolehlivostí měří už od 50. let. dnes o 40% více CO2 než v okolo roku 1900, asi 389 ppm (''parts per million''). Vychází se z podrobných měření, které pravidelně shrnují zprávy Mezivládního panelu pro změny klimatu (''[[W:CZ IPCC|Intergovernmental Panel on Climate Change - IPCC]]''). Nejvyšší hodnota CO2 byla naměřena 4.5.2013, kdy celosvětová koncentrace dosáhla 400 ppm. CO2 je brán jako ekvivalent – připočtou se všechny další skleníkové plyny podle jejich globálního ohřívacího potenciálu. Stanovená planetární mez CO2 je navrhována na 350 ppm. Generální tajemník [[OSN|OS]]N pan Gurria: žádá, aby se ve 2. pol. tohoto století dosáhlo nulových emisí skleníkových plynů. | |||
* '''Acidifikace oceánu''' | |||
současné ph he 8,1, předindustriální hodnota byla 8,2 | |||
bylo pohlceno 25% emisí z fosilních paliv, zbytek v atmosféře, nebo zachycen zelenými rostlinami | |||
navrhuje se, aby se hranice stanovila podle průměrné nasycenosti aragonitu, navrhuje se, aby to bylo 2,75, pokud by bylo méně než 1, již by se aragonit v mořské vodě rozpouštěl, mořské korály jsou rozpouštěny už pokud je to méně než 3, v dnešní době je to 2,9 | |||
* '''Poškození stratosférické ozonové vrstvy''' | |||
Navrhuje se hranice 276 Dobsonových jednotek, v současnosti je to 283, předindustriální době to bylo 290 – tady čím víc tím líp. | |||
Dobsonova jednotka měří tloušťku ozónové vrstvy, zatím tedy není překročen limit, snížení zatím není tak dramatické. | |||
* '''Biogeochemické toky fosforu a dusíku''' | |||
indikátory dusíku: měly by být z atmosféry odebírány milióny za rok, navrhovaná hranice 35 mil. tun za rok, v současnosti překročeno 121 miliónu za rok | |||
fosfor: zhodnotit kolik fosforu se dostává do oceánu | |||
* '''Zdroje sladké vody''' | |||
neměla by být větší spotřeba než 4 000 krychlových km/rok, v současné době je 2 600 krychlových km/rok, předindustriální hodnota byla 415 krychlových km/rok | |||
* '''Využití území''' | |||
jako indikátor se navrhuje procento globálního území, které je přeměněno na kultivovanou krajinu | |||
maximální procento této plochy se navrhuje 15%, počítá se to z produktivní | |||
v současné době je to 11,7% | |||
* '''Ztráta biologické rozmanitosti''' | |||
Jedná se o relativně pomalu běžící proces, nemá zlomové body. Navrhovaným indikátorem je počet druhů, kteří vyhynou za rok na milion druhů (navrhovaná hranice 10, realita je 100, předindustriální hodnota byla 0,1 – 1). Česká republika je na tom v oblasti [[W:CZ biodiverzita|biodiverzity]] velmi špatně. V poslední době se největší pozornost věnuje mořské biodiverzitě, ukazuje se, že velmi trpí, především nadměrným rybolovem: mění se systém potravního řetězce a vztahy v rámci celého ekosystému, není jasné, k jaké změně dojde, ale jistě dojde k výraznému ochuzení celé biodiverzity. Biologicky bohatší se stávají města (více než zemědělská krajina). Na konference v Nagoji – Aichi se ustanovilo celkem 20 cílů, jedním z nich je, že 17 % celosvětového území by měly být přírodní rezervace, zavádějí se mořské rezervace (cíl 10 %), dnes jecelých 50 % mořských korálů je do určité míry poškozeno (acidifikace, vliv turistiky atd.), ale podle předpokladů se dokáží regenerovat. OSN za účelem ochrany biologické rozmanitost zřídila Mezivládní platformy pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (''Inter governmental panel for biodiversity and economic services - IPBES''). <ref>http://www.national-geographic.cz/detail/do-roku-2100-znicime-planetu-varuji-vedci-zeme-se-nam-nestiha-prizpusobit-26124/</ref> | |||
* '''Atmosférický aerosol''' | |||
ovlivňuje zdraví, nejnebezpečnější faktor životního prostředí, karcinogenní látky | |||
black carbon – aerosol, který má charakter sazí, posiluje změnu klimatu | |||
těžké stanovit index, i stanovit původ částic je velice obtížné | |||
* '''Chemická kontaminace''' | |||
REACH – politika EU, podchycení jakýchkoliv vyráběných chemikálií | |||
toxicita látek se těžko dokazuje | |||
Pro 7 z těchto mezí byly stanoveny indikátory a navrženy přípustné hranice. Autoři soudí, že tři z mezí již byly překročeny: změna klimatu, biogeochemický tok dusíku a ztráta biodiverzity. Ve všech těchto případech se lidstvo již nepohybuje v bezpečném operačním prostoru. | Pro 7 z těchto mezí byly stanoveny indikátory a navrženy přípustné hranice. Autoři soudí, že tři z mezí již byly překročeny: změna klimatu, biogeochemický tok dusíku a ztráta biodiverzity. Ve všech těchto případech se lidstvo již nepohybuje v bezpečném operačním prostoru. | ||
| Řádek 22: | Řádek 45: | ||
Existují také návrhy, aby se soubor mezí ještě rozšířil, byla navržena 10. mez, která by zahrnovala celkovou biologickou produkci pevninských ekosystémů | |||
Jedná se o dlouhé časové procesy, ale ve chvíli kdy se dosáhne bodu zvratu (tipping point) stávají se najednou rychlé změny | |||
Většina mezí se vyznačuje pomalým vývojem, ale některé z nich obsahují tipping points = procesy změny klimatu, cykly fosforu a dusíku, stratosférický ozón, acidifikace oceánu, není vyloučeno, že se to týká i využití sladké vody, nejsou plně stanoveny indikátory těchto planetárních mezí, indikátory jsou navrženy pro 7 z těchto mezí, zatímco 2 kvantifikovány dosud nejsou = atmosférický aerosol a chemická kontaminace. | |||
== Odkazy == | == Odkazy == | ||
{{wikipedia en|Planetary boundaries}} | {{wikipedia en|Planetary boundaries}} | ||
=== Reference === | === Reference === | ||
<references /> | <references /> | ||
| Řádek 32: | Řádek 61: | ||
=== Literatura === | === Literatura === | ||
* WIJKMAN, Anders. Bankrupting nature: denying our planetary boundaries [online]. Rev. ed. Abingdon, Oxon: Routledge, ©2012 [cit. 2014-03-21]. ISBN 978-0-203-10798-0. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&scope=site&db=nlebk&db=nlabk&AN=536570. | * WIJKMAN, Anders. Bankrupting nature: denying our planetary boundaries [online]. Rev. ed. Abingdon, Oxon: Routledge, ©2012 [cit. 2014-03-21]. ISBN 978-0-203-10798-0. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&scope=site&db=nlebk&db=nlabk&AN=536570. | ||
* MOLDAN, Bedřich. Podmaněná planeta. Vyd. 2. V přípravě. | |||