Evoluce: Porovnání verzí

Evoluce (editovat)

Verze z 12. 3. 2011, 06:49

Přidáno 3 229 bajtů , 12. 3. 2011

bez shrnutí editace

VizuálníWikitext

Admin

Byrokraté, Revizoři, Správci, Editoři ovládacích prvků

7 218

editací

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-Hnací silou vývoje může být adaptace na změny životních podmínek. Druhy, které se změnám nedokážou přizpůsobit, vyhynou. Schopnost přežívat v určitém rozpětí faktorů prostředí nazýváme tolerance (snášenlivost).
+[[Soubor:Horseevolution.png|thumb|upright=1.5|Evoluce koně od eocénu do dnešní doby; vybráni reprezentativní zástupci z řad předků moderního koně]]
+{{wikipedia cs}}
+{{wikipedia en|Evolution}}
+'''Biologická evoluce''' je dlouhodobý a samovolný proces, v jehož průběhu vznikl z neživé hmoty pozemský život a dále se rozvíjí a diverzifikuje. Podstatu těchto změn zkoumá vědní obor evoluční biologie. Hnací silou vývoje může být adaptace na změny životních podmínek. Druhy, které se změnám nedokážou přizpůsobit, vyhynou. Schopnost přežívat v určitém rozpětí faktorů prostředí nazýváme tolerance (snášenlivost).
-Postupným vývojem druhů může dojít k divergenci, kdy se původně jeden druh rozštěpí na několik nových - když to podmínky daného životní prostředí dovolí (např. druhově bohaté prostředí tropických deštných lesů - zde žije až polovina světových druhů).
+Evolucí živočišných druhů je tak chápán postupný vývoj života od prvního výskytu na Zemi k mnoha různým formám života, které se nadále vyvíjejí způsoby, které paleontologie a moderní biologické a biochemické vědy popisují a nezávisle potvrzují s narůstající přesností. Společné rysy ve struktuře genetického kódu všech žijících organismů včetně lidí tak dokladují jejich společný prvotní původ.
-Pokud jsou podmínky prostředí natolik extrémní, že jim odolají jen druhy s určitými rysy (např. dokonalá tepelná izolace těla, odolnost proti suchu díky stavbě těla zajišťující minimální odpar vody), dochází i u různých druhů ke konvergenci jejich charakteristik.
+Postupným vývojem druhů může dojít k divergenci, kdy se původně jeden druh rozštěpí na několik nových - když to podmínky daného životní prostředí dovolí (např. druhově bohaté prostředí tropických deštných lesů - zde žije až polovina světových druhů). Pokud jsou podmínky prostředí natolik extrémní, že jim odolají jen druhy s určitými rysy (např. dokonalá tepelná izolace těla, odolnost proti suchu díky stavbě těla zajišťující minimální odpar vody), dochází i u různých druhů ke konvergenci jejich charakteristik.
-== Odkazy ==
-=== Externí odkazy ===
+== Typy evoluce ==
-*[http://cs.wikipedia.org/wiki/Evoluce Evoluce na české Wikipedii]
+Rozlišuje se:<ref>{{citace monografie| titul = Úvod do evoluční biologie | vydání =2| vydavatel= Academia| isbn = 978-80-200-1539-6| rok=2007 | jméno=Jaroslav| příjmení =Flegr| místo=Praha}}</ref>
-*[http://en.wikipedia.org/wiki/Evolution Evolution na anglické Wikipedii]
+* '''kladogeneze''' – postupné odštěpování evolučních linií
+* '''anageneze''' – postupné změny ve znacích jednotlivých evolučních linií
-{{pahýl}}
+Podle měřítka evolučních změn se rozlišuje:<ref name=dictionary>{{citace monografie| titul = A Dictionary of Genetics, Seventh Edition | autor = ROBERT C. KING; WILLIAM D. STANSFIELD; PAMELA K. MULLIGAN | vydavatel = Oxford University Press| rok=2006}}</ref>
+* '''mikroevoluce''' – menší evoluční změny během kratšího časového období, například změny frekvencí alel v populacích během několika generací
+* '''makroevoluce''' – větší evoluční změny v průběhu geologického času, vývoj nových druhů i vyšších taxonomických kategorií, jako je např. řád či kmen.
+==Literatura==
+{{NK ČR|ph114506|věc=ano}}
+* MAYR, Ernst. Co je evoluce: aktuální pohled na evoluční biologii. Praha: Academia, 2009. 354 s.: il., mapy ; 21 cm. (Galileo ; sv. 31) (Mistři vědy). ISBN 978-80-200-1754-3.
+* LARSON, Edward J. (Edward John). Evoluce: pozoruhodný příběh dějin vědecké teorie. V Praze: Slovart, 2009. 326 s. : il., portréty ; 22 cm. ISBN 978-80-7391-157-7.
+* FLEGR, Jaroslav. Evoluční biologie. Praha: Academia, 2009. 569 s. : il., portréty ; 26 cm. ISBN 978-80-200-1767-3.
+* SAMEC, Pavel. Evoluční biologie a fylocenogeneze: úvod do studia evoluce společenstev. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2006. 142 s. : il. ; 30 cm. ISBN 80-7157-944-0.
+* FLEGR, Jaroslav. Úvod do evoluční biologie. Praha: Academia, 2007. 544 s. : il. ; 21 cm. (Galileo ; sv. 13). ISBN 978-80-200-1539-6.
+* RÁDL, Emanuel. Dějiny biologických teorií novověku. Díl II., Dějiny evolučních teorií v biologii 19. století / Emanuel Rádl; k vydání připravili a poznámkami opatřili Tomáš Hermann, Anton Markoš a Zdeněk Neubauer; z němčiny přeložili Zuzana Škorpíková, Tabita Landová a Ivan Landa. Praha: Academia, 2006. -- 533 s. ; 24 cm. ISBN 80-200-1394-6 (soubor : váz.). ISBN 80-200-1393-8 (váz.)
+==Reference==
+<references/>
+== Externí odkazy ==
+* {{cs}} [http://web.natur.cuni.cz/~flegr/zakevolbiol.php Evoluční biologie - kurz na PřF UK]
+* {{cs}} [http://sites.google.com/site/biomachgbn/obecna-biologie-4/biologicka-evoluce Biologická evoluce na BIOMACH]
+{{jdl}}
 [[Kategorie:Biosféra]]