2 625
editací
(Nová stránka: == Z archivu [http://www.pavucina-sev.cz/bedrnik.htm Bedrníku] == časopisu pro ekogramotnost, jsou v rámci EnviWiki dostupné články s následujícími tématy: *[http://www....) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
== Z archivu | == Z archivu Bedrníku == | ||
časopisu pro ekogramotnost, jsou v rámci EnviWiki dostupné články s následujícími tématy: | časopisu pro ekogramotnost, jsou v rámci EnviWiki dostupné články s následujícími tématy: | ||
Řádek 26: | Řádek 26: | ||
''Časopis Bedrník je určen především pro učitele, ale i další zájemce o udržitelný rozvoj, životní prostředí a příbuznou tematiku. Na http://www.pavucina-sev.cz/bedrnik.htm najdete další informace k tématům včetně grafů a obrázků, texty odborné, didaktické i návodné. Časopis vydává Sdružení středisek ekologické výchovy Pavučina – celostátní síť organizací specializovaných na ekologickou výchovu, vzdělávání a osvětu.'' | ''Časopis Bedrník je určen především pro učitele, ale i další zájemce o udržitelný rozvoj, životní prostředí a příbuznou tematiku. Na http://www.pavucina-sev.cz/bedrnik.htm najdete další informace k tématům včetně grafů a obrázků, texty odborné, didaktické i návodné. Časopis vydává Sdružení středisek ekologické výchovy Pavučina – celostátní síť organizací specializovaných na ekologickou výchovu, vzdělávání a osvětu.'' | ||
=== Odkazy === | |||
[http://www.pavucina-sev.cz/bedrnik.htm Webové stránky Bedrníku] | |||
== Hodnocení ekosystémů k miléniu == | == Hodnocení ekosystémů k miléniu == | ||
Řádek 33: | Řádek 36: | ||
''REID, W. V. a kol.: [http://www.czp.cuni.cz/knihovna/MA/MA_obsah.pdf Hodnocení ekosystémů k miléniu] (Millennium Ecosystem Assessment): Zpráva Hodnocení ekosystémů k miléniu. Syntéza. COŽP UK, Praha. ISBN 80-239-6300-7.'' | ''REID, W. V. a kol.: [http://www.czp.cuni.cz/knihovna/MA/MA_obsah.pdf Hodnocení ekosystémů k miléniu] (Millennium Ecosystem Assessment): Zpráva Hodnocení ekosystémů k miléniu. Syntéza. COŽP UK, Praha. ISBN 80-239-6300-7.'' | ||
== | == WEHAB – projekty ze Summitu Země v Johannesburgu == | ||
Hlavní dokumenty vzešlé ze Světového summitu o udržitelném rozvoji v Johannesburgu (2002) znamenají posun v chápání udržitelného rozvoje jako vzájemně sladěného a provázaného souboru programů ve třech základních dimensích: sociální, ekonomické a environmentální. Implementační plán Summitu věnuje největší pozornost rozměru sociálnímu, zaměřuje se zejména na zmírnění chudoby zvláště v nejméně rozvinutých zemích. Možná důležitější jsou však výsledky iniciativy WEHAB (Water - energy - health - agriculture - biodiversity), která přinesla stovky projektů financovaných z různých zdrojů, zejména vládami vyspělých států. Projekty se zaměřily na oblast vody, která je obecně považována za vůbec nejdůležitější, a v mnoha částech světa nedostatkový či kriticky ohrožený přírodní zdroj. Další oblastí, které se iniciativa týká, je energie, kde je kladen důraz na zajištění energetických služeb především prostřednictvím decentralizovaných systémů vhodných pro venkovské oblasti rozvojových zemí. Třetí oblastí je zdraví a životní prostředí, opět s přednostním zaměřením na chudé obyvatele, kteří jsou nejvíce ohroženi různým typem znečištění. Čtvrtým tématem je zemědělství se širokým spektrem otázek od ochrany půdy, přes biotechnologie až po světový trh s potravinami. Poslední oblastí je biodiverzita a ekosystémový management zahrnující problematiku ochrany biologické rozmanitosti na všech úrovních. | Hlavní dokumenty vzešlé ze Světového summitu o udržitelném rozvoji v Johannesburgu (2002) znamenají posun v chápání udržitelného rozvoje jako vzájemně sladěného a provázaného souboru programů ve třech základních dimensích: sociální, ekonomické a environmentální. Implementační plán Summitu věnuje největší pozornost rozměru sociálnímu, zaměřuje se zejména na zmírnění chudoby zvláště v nejméně rozvinutých zemích. Možná důležitější jsou však výsledky iniciativy WEHAB (Water - energy - health - agriculture - biodiversity), která přinesla stovky projektů financovaných z různých zdrojů, zejména vládami vyspělých států. Projekty se zaměřily na oblast vody, která je obecně považována za vůbec nejdůležitější, a v mnoha částech světa nedostatkový či kriticky ohrožený přírodní zdroj. Další oblastí, které se iniciativa týká, je energie, kde je kladen důraz na zajištění energetických služeb především prostřednictvím decentralizovaných systémů vhodných pro venkovské oblasti rozvojových zemí. Třetí oblastí je zdraví a životní prostředí, opět s přednostním zaměřením na chudé obyvatele, kteří jsou nejvíce ohroženi různým typem znečištění. Čtvrtým tématem je zemědělství se širokým spektrem otázek od ochrany půdy, přes biotechnologie až po světový trh s potravinami. Poslední oblastí je biodiverzita a ekosystémový management zahrnující problematiku ochrany biologické rozmanitosti na všech úrovních. |
editací