12
editací
Přesun odkazu na E. Ostrom, odstranění VS a SS
(→Soukromé vlastnictví: Elinor Ostrom) |
(Přesun odkazu na E. Ostrom, odstranění VS a SS) |
||
| Řádek 15: | Řádek 15: | ||
==Veřejné a soukromé statky== | ==Veřejné a soukromé statky== | ||
S postupem doby, kdy si lidé chtěli přivlastňovat určité,nové, statky a zdroje, mezi nimi i statky enviromentální, společnost narazila na další problém. Tato sporná otázka poukazuje na charakteristiky některých z enviromentálních statků a přírodních zdrojů, ty jsou ze své povahy nerivalitní a nevylučitelné ze spotřeby. Tyto dvě vlastnosti znesnadňují efektivní využívání jak přírodních zdrojů, tak enviromentálních statků jednotlivci (soukromými subjekty). Podle kombinací těchto dvou vlastností můžeme rozlišit [http://cs.wikipedia.org/wiki/Ve%C5%99ejn%C3%BD_statek veřejné statky] a [http://cs.wikipedia.org/wiki/Soukrom%C3%BD_statek soukromé statky]. Z definic vyplívá, že pro každou skupinu statků může být vhodnější jiná forma vlastnictví.<ref name="Urbanová Tereza, Šíma Josef"/> | S postupem doby, kdy si lidé chtěli přivlastňovat určité,nové, statky a zdroje, mezi nimi i statky enviromentální, společnost narazila na další problém. Tato sporná otázka poukazuje na charakteristiky některých z enviromentálních statků a přírodních zdrojů, ty jsou ze své povahy nerivalitní a nevylučitelné ze spotřeby. Tyto dvě vlastnosti znesnadňují efektivní využívání jak přírodních zdrojů, tak enviromentálních statků jednotlivci (soukromými subjekty). Podle kombinací těchto dvou vlastností můžeme rozlišit [http://cs.wikipedia.org/wiki/Ve%C5%99ejn%C3%BD_statek veřejné statky] a [http://cs.wikipedia.org/wiki/Soukrom%C3%BD_statek soukromé statky]. Z definic vyplívá, že pro každou skupinu statků může být vhodnější jiná forma vlastnictví.<ref name="Urbanová Tereza, Šíma Josef"/> | ||
===Společné vlastnictví=== | ===Společné vlastnictví=== | ||
| Řádek 35: | Řádek 27: | ||
S existencí veřejných statků je také spojena teorie tržního selhání. Nejasně nebo nijak definovaná vlastnická práva k veřejným statkům neumožňují zprostředkování užitků těchto statků trhem a zároveň jejich charakteristiky (viz výše) nedovolují volně působit cenovému mechanismu. Kromě veřejných statků se na existenci tržního selhání podílí rovněž [[externalita|externality]]. Také externí efekty, které mají podobu pozitivních externalit a negativních extarnalit, mají své kořeny v nejasně nebo špatně definovaných vlastnických právech.<ref name="Tošovská Eva">Tošovská Eva: Právní a ekonomické aspekty ochrany životního prostředí,1. vydání, Praha:Vysoká škola veřejné správy a mezinárodních vztahů v Praze,2004, ISBN 80-86885-03-1</ref> | S existencí veřejných statků je také spojena teorie tržního selhání. Nejasně nebo nijak definovaná vlastnická práva k veřejným statkům neumožňují zprostředkování užitků těchto statků trhem a zároveň jejich charakteristiky (viz výše) nedovolují volně působit cenovému mechanismu. Kromě veřejných statků se na existenci tržního selhání podílí rovněž [[externalita|externality]]. Také externí efekty, které mají podobu pozitivních externalit a negativních extarnalit, mají své kořeny v nejasně nebo špatně definovaných vlastnických právech.<ref name="Tošovská Eva">Tošovská Eva: Právní a ekonomické aspekty ochrany životního prostředí,1. vydání, Praha:Vysoká škola veřejné správy a mezinárodních vztahů v Praze,2004, ISBN 80-86885-03-1</ref> | ||
V současné době se teorií společného vlastnictví zabývá i nositelka Nobelovy ceny za ekonomii [http://en.wikipedia.org/wiki/Elinor_Ostrom#Solving_the_Climate_Crisis Elinor Ostrom], která ve své práci zkoumá podmínky, za nichž je koncept společného vlastnictví nejen funkční, ale i efektivní. | |||
===Soukromé vlastnictví=== | ===Soukromé vlastnictví=== | ||
| Řádek 48: | Řádek 42: | ||
Tuto teorii nalezneme spíše v systému zvykového práva (common law), které je tvořeno soudními precedenty než v systému práva kontinentálního. Common law také bylo více zaměřeno na ochranu vlastnictví ať už soukromého či státního. Ve společnostech, kde je soukromé vlastnictví respektováno a ochraňováno, lze lépe, účiněji a efektivněji řešit konflikty plynoucí z možnosti alternativních užití statků.<ref name="Urbanová Tereza, Šíma Josef"/> | Tuto teorii nalezneme spíše v systému zvykového práva (common law), které je tvořeno soudními precedenty než v systému práva kontinentálního. Common law také bylo více zaměřeno na ochranu vlastnictví ať už soukromého či státního. Ve společnostech, kde je soukromé vlastnictví respektováno a ochraňováno, lze lépe, účiněji a efektivněji řešit konflikty plynoucí z možnosti alternativních užití statků.<ref name="Urbanová Tereza, Šíma Josef"/> | ||
==Závěr== | ==Závěr== | ||
| Řádek 54: | Řádek 48: | ||
Naproti tomu existuje mnoho názorů, že stát není jako vlastník ideální a nedokáže se o životní prostředí dobře postarat. Murray Rothbar ve své knize napsal, že "všimněte si například dvou rozhodujících oblastí, ve kterých se znečištění stalo významným problémen: vzduch a vodní toky, obzvláště řeky. Ale to jsou přesně dvě oblasti života společnosti, kde nebylo dovoleno působit soukromému vlastnictví."<ref name="Urbanová Tereza, Šíma Josef"/> | Naproti tomu existuje mnoho názorů, že stát není jako vlastník ideální a nedokáže se o životní prostředí dobře postarat. Murray Rothbar ve své knize napsal, že "všimněte si například dvou rozhodujících oblastí, ve kterých se znečištění stalo významným problémen: vzduch a vodní toky, obzvláště řeky. Ale to jsou přesně dvě oblasti života společnosti, kde nebylo dovoleno působit soukromému vlastnictví."<ref name="Urbanová Tereza, Šíma Josef"/> | ||
S tímto názorem se stotožňuje i Kvong Jo, která říká, že: "věří v jasná vlastnická práva k přírodním zdrojům a spolu s tím i v individuální práva a zodpovědnost. Věří v tržní postupy, jež alokují vzácné přírodní zdroje mezi konkurující si uživatele na základě dobrovolné směny. Je přesvědčena, že většina ekologických problémů, které na nás v současnosti doléhají, je výsledkem nejistých vlastnických práv; že lidé mají sklon starat se o majetek, který jim bezpečně patří, a méně jim záleží na majetku druhých."<ref name=" Kvong Jo">Kvong Jo: Vlastnická práva a životní prostředí,text z konference Tržní nástroje a ochrana životního prostředí, přístup z internetu http://www.obcinst.cz/cs/VLASTNICKA-PRAVA-A-ZIVOTNI-PROSTREDI-c574/</ref> | S tímto názorem se stotožňuje i Kvong Jo, která říká, že: "věří v jasná vlastnická práva k přírodním zdrojům a spolu s tím i v individuální práva a zodpovědnost. Věří v tržní postupy, jež alokují vzácné přírodní zdroje mezi konkurující si uživatele na základě dobrovolné směny. Je přesvědčena, že většina ekologických problémů, které na nás v současnosti doléhají, je výsledkem nejistých vlastnických práv; že lidé mají sklon starat se o majetek, který jim bezpečně patří, a méně jim záleží na majetku druhých."<ref name=" Kvong Jo">Kvong Jo: Vlastnická práva a životní prostředí,text z konference Tržní nástroje a ochrana životního prostředí,1.1.1996, přístup z internetu http://www.obcinst.cz/cs/VLASTNICKA-PRAVA-A-ZIVOTNI-PROSTREDI-c574/</ref> | ||
== Literatura == | == Literatura == | ||
<references/> | <references/> | ||