Cost Benefit Analýza v životním prostředí: Porovnání verzí

Cost Benefit Analýza v životním prostředí (editovat)

Verze z 27. 5. 2010, 07:25

Přidáno 41 bajtů , 27. 5. 2010

bez shrnutí editace

VizuálníWikitext

Lucie Staviarova

49

editací

@@ Řádek 3: / Řádek 3: @@
 == Definice  ==
-'''Cost – Benefit Analysis (CBA)''' je důležitý ekonomický nástroj, který sleduje [[ekonomickou efektivnost]] možných alternativ posuzovaného projektu, ať už v soukromém nebo [[veřejném sektoru]]. CBA je důležitá zvláště při posuzování projektů, které mají vysoké náklady, a také těch, které působí významné [[environmentální škody]] a škody na lidském zdraví. V ekonomické terminologii mluvíme o externích nákladech. CBA je vhodná zvláště pro ekonomická odvětví, sektor energetiky, sektor dopravy, nakládání s odpady, průmysl, telekomunikace a ostatní sektory jako je kultura, zdravotnictví, lesy, parky a vzdělání.<ref name="BOARDMAN, A">BOARDMAN, A., GREENBERG, D., VINING, A. AND WEIMER, D. (2006): Cost Benefit Analysis: Concepts andfckLRPractice, 3/E. Pearson Prentice Hall, Upper Saddle River, US. ISBN-13: 9780131435834fckLRfckLR</ref>
+'''Analýza nákladů a užitků (Cost – Benefit Analysis, CBA)''' je důležitý ekonomický nástroj, který sleduje [[ekonomickou efektivnost]] možných alternativ posuzovaného projektu, ať už v soukromém nebo [[veřejném sektoru]]. CBA je důležitá zvláště při posuzování projektů, které mají vysoké náklady, a také těch, které působí významné [[environmentální škody]] a škody na lidském zdraví. V ekonomické terminologii mluvíme o externích nákladech. CBA je vhodná zvláště pro ekonomická odvětví, sektor energetiky, sektor dopravy, nakládání s odpady, průmysl, telekomunikace a ostatní sektory jako je kultura, zdravotnictví, lesy, parky a vzdělání.<ref name="BOARDMAN, A">BOARDMAN, A., GREENBERG, D., VINING, A. AND WEIMER, D. (2006): Cost Benefit Analysis: Concepts andfckLRPractice, 3/E. Pearson Prentice Hall, Upper Saddle River, US. ISBN-13: 9780131435834fckLRfckLR</ref>
 CBA je nástroj, který umožňuje srovnání společenských nákladů a přínosů, a podle této analýzy lze určit, která alternativa projektu je z hlediska ekonomické efektivnosti nejvýhodnější.<ref name="Evropská komise">(2008): Guide to Cost-Benefit Analysis of investment projects. Structural Funds,Cohesion Fund and Instrument for Pre-Accession. Final Report. Directorate-General Regional Policy. Brussels. Internetový přístup:http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docgener/guides/cost/guide2008_en.pdf (11/26/2008)fckLR</ref>
@@ Řádek 33: / Řádek 33: @@
 <br> '''1. Definování projektu nebo politiky'''
-Je nutné si určit cíle projektu, aby bylo jasné čeho chce daný projekt dosáhnout. Cíle mohou být definovány v obecné rovině, ale měli bychom se pokusit definovat i konkrétní cíle. Takové cíle by měly být měřitelné. Příkladem obecného cíle může být modernizace stávajících elektráren s cílem zvýšit energetickou výkonnost a nižší emise CO 2. Konkrétní cíl by pak mohl vypadat takto: zvýšení energetické výkonnosti o 20&nbsp;% a snížení emisí CO<sub>2</sub> o 10&nbsp;% ve srovnání s rokem 1995.
+Je nutné si určit cíle projektu, aby bylo jasné čeho chce daný projekt dosáhnout. Cíle mohou být definovány v obecné rovině, ale měli bychom se pokusit definovat i konkrétní cíle. Takové cíle by měly být měřitelné. Příkladem obecného cíle může být modernizace stávajících elektráren s cílem zvýšit energetickou výkonnost a nižší emise CO<sub>2</sub>. Konkrétní cíl by pak mohl vypadat takto: zvýšení energetické výkonnosti o 20&nbsp;% a snížení emisí CO<sub>2</sub> o 10&nbsp;% ve srovnání s rokem 1995.
 <br> '''2. Rozhodnutí čí přínosy a náklady budeme počítat'''
@@ Řádek 53: / Řádek 53: @@
 <br> '''6. Diskontování přínosů a nákladů na získání současných hodnot (present value)'''
-Matematický výraz pro výpočet [[Diskontované současné hodnoty]] je:
+Matematický výraz pro výpočet [[diskontované současné hodnoty]] je:
                                         [[Image:PV.png]]
-Kde Y je výše částky získané v n letech a s je [[Diskontní sazba]]. Výraz 1/(1 + s)ⁿ se nazývá diskontní faktor.
+Kde Y je výše částky získané v n letech a s je [[diskontní sazba]]. Výraz 1/(1 + s)ⁿ se nazývá diskontní faktor.
 Evropská komise doporučuje 5,5&nbsp;% diskontní sazbu v reálných číslech pro kohezní země a 3,5&nbsp;% v ostatních zemích EU.