12
editací
dodatek k soukromého vlastnictví, oparava chyb, přidán závěr
Bez shrnutí editace |
(dodatek k soukromého vlastnictví, oparava chyb, přidán závěr) |
||
| Řádek 9: | Řádek 9: | ||
*oprávnění vlastnická práva prodat | *oprávnění vlastnická práva prodat | ||
Vlastnické právo je tedy výsadní, | Vlastnické právo je tedy výsadní, vynutitelné a převoditelné. Jedná se o individuální právo vlastníka věc držet, nakládat s ní a čerpat z jejích plodů bez ohledu na ostatní. Právě díky těmto vlastnostem si lidé cení svého majetku (vlastnictví) a snaží se zvyšovat jeho hodnotu, aby přinesl co největší užitek svému majiteli. Žádný z racionálně uvažujících vlastníků nechce hodnotu svého majetku snižovat nebo dokonce majetek vědomě ničit. Konkrétní forma vlastnických práv k enviromentální statkům a zdrojům může ovlivnit způsob jejich užívání a zacházení s nimi. Právní úpravou vlastnických práv se zabývají zákonodárci každé země, ale nikde není psáno, jakými principy se řídí naši zákonodárci a jaké jsou jejich opravdové pohnutky.<ref name="Šauer Petr, Livingston Marie"/> | ||
==Veřejné a soukromé statky== | ==Veřejné a soukromé statky== | ||
| Řádek 32: | Řádek 32: | ||
S existencí veřejných statků je také spojena teorie tržního selhání. Nejasně nebo nijak definovaná vlastnická práva k veřejným statkům neumožňují zprostředkování užitků těchto statků trhem a zároveň jejich charakteristiky (viz výše) nedovolují volně působit cenovému mechanismu. Kromě veřejných statků se na existenci tržního selhání podílí rovněž externality. Také externí efekty, které mají podobu pozitivních externalit a negativních extarnalit, mají své kořeny v nejasně nebo špatně definovaných vlastnických právech.<ref name="Tošovská Eva">Tošovská Eva: Právní a ekonomické aspekty ochrany životního prostředí,1. vydání, Praha: | S existencí veřejných statků je také spojena teorie tržního selhání. Nejasně nebo nijak definovaná vlastnická práva k veřejným statkům neumožňují zprostředkování užitků těchto statků trhem a zároveň jejich charakteristiky (viz výše) nedovolují volně působit cenovému mechanismu. Kromě veřejných statků se na existenci tržního selhání podílí rovněž [[externalita|externality]]. Také externí efekty, které mají podobu pozitivních externalit a negativních extarnalit, mají své kořeny v nejasně nebo špatně definovaných vlastnických právech.<ref name="Tošovská Eva">Tošovská Eva: Právní a ekonomické aspekty ochrany životního prostředí,1. vydání, Praha:Vysoká škola veřejné správy a mezinárodních vztahů v Praze,2004, ISBN 80-86885-03-1</ref> | ||
===Soukromé vlastnictví=== | ===Soukromé vlastnictví=== | ||
Z definice a vlastností soukromých statků vyplívá, že je pro ně soukromé držení vhodnou formou vlastnictví. Soukromé vlastnictví splňuje všechny výše uvedené předpoklady a to i v případech některých enviromentálních statků a zdrojů | Z definice a vlastností soukromých statků vyplívá, že je pro ně soukromé držení vhodnou formou vlastnictví. Soukromé vlastnictví splňuje všechny výše uvedené předpoklady a to i v případech některých enviromentálních statků a zdrojů. | ||
S postupem doby, rozvojem společnosti a rostoucí vzácnosti některých statků a zdrojů se objevila potřeba ustanovení vlastnických práv k novým zdrojům a statkům, u kterých to v minulosti nebylo potřeba. Na tyto statky a zdroje pak lze aplikovat tržní přístup. | S postupem doby, rozvojem společnosti a rostoucí vzácnosti některých statků a zdrojů se objevila potřeba ustanovení vlastnických práv k novým zdrojům a statkům, u kterých to v minulosti nebylo potřeba. Na tyto statky a zdroje pak lze aplikovat tržní přístup. | ||
V situaci, kdy existuje mnoho alternativních užití lidé dávají najevo své preference pomocí ceny. Pokud jsou lidé ochotni zaplatit vyšší cenu za poskytování přírodních statků a služeb s nimi spojenými otevírá se cesta pro poskytování těchto statků soukromými vlastníky enviromentálních statků.<ref name="Urbanová Tereza, Šíma Josef"/> | V situaci, kdy existuje mnoho alternativních užití lidé dávají najevo své preference pomocí ceny. Pokud jsou lidé ochotni zaplatit vyšší cenu za poskytování přírodních statků a služeb s nimi spojenými otevírá se cesta pro poskytování těchto statků soukromými vlastníky enviromentálních statků.<ref name="Urbanová Tereza, Šíma Josef"/> | ||
Podle předního světového ekonoma Murraye Rothbarda závisí výkon vlastnických práv i na způsobu nabytí vlastnického práva. Podle liberální teorie má každý disponovat absolutním vlastnickým právem na své tělo a na přírodní zdroje, jenž nikdo jiný předtím nevlastnil a které jako první obsadil a začal používat. V původním významu byla teorie prvotního přivlastnění vztažena spíše k půdě, ale dnes se tato teorie může vztahovat i na emitování škodlivin do ovzduší a obtěžování hlukem.<ref name="Čamrová Lenka (ed.)">Čamrová Lenka (ed.):Ekonomie a životní prostředí-nepřátelé či spojenci?, 1. vydání, Praha: Alfa Publishing a Liberální institut, 2007, ISBN 978-80-86581-69-3 (Alfa Publishing) ISBN 978-80-86389-47-9 (Liberální institut)</ref> | Podle předního světového ekonoma Murraye Rothbarda závisí výkon vlastnických práv i na způsobu nabytí vlastnického práva. Podle liberální teorie má každý disponovat absolutním vlastnickým právem na své tělo a na přírodní zdroje, jenž nikdo jiný předtím nevlastnil a které jako první obsadil a začal používat. V původním významu byla teorie prvotního přivlastnění vztažena spíše k půdě, ale dnes se tato teorie může vztahovat i na např. emitování škodlivin do ovzduší a obtěžování hlukem. Znečištění je tedy zásah do něčího vlastnického práva a vzniká ve chvíli, kdy ho někdo začne považovat za nežádoucí.<ref name="Čamrová Lenka (ed.)">Čamrová Lenka (ed.):Ekonomie a životní prostředí-nepřátelé či spojenci?, 1. vydání, Praha: Alfa Publishing a Liberální institut, 2007, ISBN 978-80-86581-69-3 (Alfa Publishing) ISBN 978-80-86389-47-9 (Liberální institut)</ref> | ||
V konečném důsledku to znamená, že pokud je znečišťovatel na místě jako první, tak má právo na vydržení emitování určitého „množství“ hluku, zápachu či jiného znečištění. V případě, že se do blízkosti znečišťovatele přistěhuje někdo další, tak to činí z vlastního rozhodnutí a je si vědom všech nevýhod z toho plynoucích. V případném soudním sporu by na právo vydržení měl být brán ohled, ale jen v rozsahu znečištění, ve kterém bylo právo nabyto nikoli ve vyšším rozsahu. .<ref name="Čamrová Lenka (ed.)"/> | |||
Tuto teorii nalezneme spíše v systému zvykového práva (common law), které je tvořeno soudními precedenty než v systému práva kontinentálního. Common law také bylo více zaměřeno na ochranu vlastnictví ať už soukromého či státního. Ve společnostech, kde je soukromé vlastnictví respektováno a ochraňováno, lze lépe, účiněji a efektivněji řešit konflikty plynoucí z možnosti alternativních užití statků.<ref name="Urbanová Tereza, Šíma Josef"/> | |||
==Závěr== | |||
Mnoho idí se domnívá, že nejlepší alokace statků a služeb je dosaženo prostřednictvím tržního mechanismu, přesto si mnozí z nás nedokáží představit, že by pomocí tržního mechanismu mohly být alokovány také enviromentální statky a s nimi související služby. Pro mnoho z nás jsou enviromentální statky a služby takřka neslučitelné s trhem, a proto považujeme za nutné, aby stát reguloval jejich užívání a ochranu. Je to trh, který vytváří ekonomický růst a potřebuje k tomu velké množství přírodních zdrojů, tím dochází k jejich vyčerpávání a následně k vyčerpání či zničení zdrojů.<ref name="Urbanová Tereza, Šíma Josef"/> | |||
Naproti tomu existuje mnoho názorů, že stát není jako vlastník ideální a nedokáže se o životní prostředí dobře postarat. Murray Rothbar ve své knize napsal, že "všimněte si například dvou rozhodujících oblastí, ve kterých se znečištění stalo významným problémen: vzduch a vodní toky, obzvláště řeky. Ale to jsou přesně dvě oblasti života společnosti, kde nebylo dovoleno působit soukromému vlastnictví."<ref name="Urbanová Tereza, Šíma Josef"/> | |||
S tímto názorem se stotožňuje i Kvong Jo, která říká, že: "věří v jasná vlastnická práva k přírodním zdrojům a spolu s tím i v individuální práva a zodpovědnost. Věří v tržní postupy, jež alokují vzácné přírodní zdroje mezi konkurující si uživatele na základě dobrovolné směny. Je přesvědčena, že většina ekologických problémů, které na nás v současnosti doléhají, je výsledkem nejistých vlastnických práv; že lidé mají sklon starat se o majetek, který jim bezpečně patří, a méně jim záleží na majetku druhých."<ref name=" Kvong Jo">Kvong Jo: Vlastnická práva a životní prostředí,text z konference Tržní nástroje a ochrana životního prostředí, přístup z internetu http://www.obcinst.cz/cs/VLASTNICKA-PRAVA-A-ZIVOTNI-PROSTREDI-c574/</ref> | |||
== Literatura == | == Literatura == | ||
<references/> | <references/> | ||
== Externí odkazy== | |||