Cost Benefit Analýza v životním prostředí: Porovnání verzí

Cost Benefit Analýza v životním prostředí (editovat)

Verze z 3. 5. 2010, 20:53

Přidáno 1 619 bajtů , 3. 5. 2010

bez shrnutí editace

VizuálníWikitext

Lucie Staviarova

49

editací

@@ Řádek 13: / Řádek 13: @@
 CBA je nástroj, který umožňuje srovnání společenských nákladů a přínosů, a podle této analýzy lze určit, která alternativa projektu je z hlediska ekonomické efektivnosti nejvýhodnější.<ref name="Evropská komise">(2008): Guide to Cost-Benefit Analysis of investment projects. Structural Funds,Cohesion Fund and Instrument for Pre-Accession. Final Report. Directorate-General Regional Policy. Brussels. Internetový přístup:http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docgener/guides/cost/guide2008_en.pdf (11/26/2008)fckLR</ref>
+==Související pojmy==
-== Typy CBA  == <ref name="BOARDMAN, A">BOARDMAN, A., GREENBERG, D., VINING, A. AND WEIMER, D. (2006): Cost Benefit Analysis: Concepts and Practice, 3/E. Pearson Prentice Hall, Upper Saddle River, US. ISBN-13: 9780131435834 fckLR</ref>
+'''Kaldor – Hicks kritérium efektivnosti (Kaldor-Hicks efficiency)'''<ref name="Kaldor, Nicholas">(1939). "Welfare Propositions in Economics and Interpersonal Comparisons of Utility". Economic Journal 49 (195): 549–552. http://www.jstor.org/pss/2224835
+Toto kritérium je základem CBA, kdy jsou porovnávány celkové náklady (např. stavební náklady, náklady na životní prostředí) s celkovými výhodami (např. zisk, komfort). Kaldor – Hicks kritérium s snaží eliminovat nedostatky Paretovy efektivnosti. Koncept Pareta nebere v úvahu, že si jeden z účastníků pohorší. Kaldor – Hicks kritérium má méně přísná kritéria a můžeme ji použít pro více případů. Kaldor a Hicks tvrdí, že výsledek je účinnější jestliže ti co jsou na tom lépe poskytnou náhradu těm co jsou na tom hůře a přitom není důležité, zda je taková kompenzace uskutečněna.
+'''Ekonomická efektivnost'''
+S CBA úzce souvisí i ekonomická efektivnost (economic efficiency). Ekonomická efektivnost znamená takové využití zdrojů, aby byl maximalizován užitek. V absolutním vyjádření může být systém ekonomický efektivní pokud si:
+- nikdo nemůže svoji situaci zlepšit, aniž by tím zhoršil situaci někoho jiného
+- zvýšení výstupu nemůžeme získat aniž bychom nezvýšili množství vstupů
+- výroba probíhá za nejnižší možné náklady na jednotku
+Tato definice není jednoznačná, avšak všechny ostatní definice zahrnují stejnou myšlenku,  a to, že nemůže být dosaženo nic víc kvůli dostupným zdrojům.
+==Typy CBA== <ref name="BOARDMAN, A">BOARDMAN, A., GREENBERG, D., VINING, A. AND WEIMER, D. (2006): Cost Benefit Analysis: Concepts and Practice, 3/E. Pearson Prentice Hall, Upper Saddle River, US. ISBN-13: 9780131435834 fckLR</ref>
 Existují dva základní typy CBA, ex ante CBA a ex post CBA. Ex ante analýza se používá častěji, a to ještě před zahájením nebo provedením projektu či politiky. Tato analýza je založena především na predikci přínosů a nákladů. Ex ante CBA pomáhá při rozhodování o rozdělování omezených zdrojů na konkrétní projekty nebo politiky. Ex post CBA je prováděna až na konci projektu, v tu chvíli už jsou všechny náklady utopené (sunk cost), protože již byly vloženy do projektu. Dalším typem CBA je in medias res, který má společné rysy s ex ante CBA a ex post CBA a používá se v průběhu životaschopnosti projektu.