Enviwiki

Městská zeleň

Verze k tisku již není podporovaná a může obsahovat chyby s vykreslováním. Aktualizujte si prosím záložky ve svém prohlížeči a použijte prosím zabudovanou funkci prohlížeče pro tisknutí.

Slovo "městská zeleň" je používané širokou veřejností, sdělovacími prostředky, vyskytuje se i v řadě odborných článků, jeho význam je však málokdy specifikován.

Městská zeleň v Praze 6

Definice pojmu

V literatuře jsou jako městská zeleň nejčastěji označovány městské a příměstské lesy, parky a uliční zeleň, dále řeky a vodní plochy, zahrady, trávníky, zeleň zástavby (dvory) a mokřady. Méně často jsou zmiňovány farmy a jiné formy příměstského zemědělství,[1] golfová hřiště,[2] pobřeží, hřbitovy,[3] jednotlivé stromy, botanické zahrady, rumiště a opuštěné plochy;[4] můžeme ojediněle objevit též zmínku o přírodní rezervaci, křovinách či britských „greenbelts“ (soustředné pásy zeleně).[5] Existuje mnoho způsobů klasifikace městské zeleně podle různých autorů.[6] [7] [8] [9] [10] [11] [12]

Funkce zeleně

O vegetaci ve městě - městské zeleni - se většinou hovoří v souvislosti s jejími funkcemi. Ty bývají děleny na funkce ekologické, sociální a ekonomické, a bývá jim přisuzován různě velký význam.

Ekologické funkce zajišťují rostliny jednak svými fyziologickými pochody (schopností zachytávání a absorpce některých látek, [13] transpirací [14] apod.), jednak už čistě svou fyzickou existencí. Pod ekologické funkce bývá řazena funkce klimatická, hydrická, edafická, fytobiologická, zoobiotická a přírodoochranná,[6] přičemž jednotlivé „podfunkce“ se ještě dále dělí. Do klimatických funkcí autoři použité literatury řadí snižování znečištění ovzduší a množství přízemního ozonu[15] [13] regulaci mikroklimatu, snižování teploty a zvyšování vlhkosti ovzduší,[11] [16] [17] produkci kyslíku a aerodynamickou funkci.[11] Hydrickou funkcí je většinou myšleno zlepšování hydrologických poměrů ve městě (hlavně povrchového odtoku). Edafickou funkci představuje především ochrana půdy proti erozi a zvyšování kvality půdy.[17]

Ze sociálních funkcí bývá zmiňována funkce rekreační, hygienická, estetická, a psychologická;[6] [18] pod hygienickou funkci spadá redukce hluku a bakteriostatická funkce.[16] [17]

Zeleni bývají někdy přisuzovány také ekonomické funkce,[6] [19] je však zřídka rozváděno o které se jedná (možné funkce - tvorba pracovních míst, zvyšení atraktivity místa pro bydlení ...).

Co zeleň ve městě ohrožuje

Nejčastěji zmiňovanými hrozbami pro městskou zeleň jsou přímý škodlivý vliv člověka, vytlačování zeleně zástavbou a nedostatek nezastavěného prostoru, izolovanost zelených ploch, znečištěné prostředí, nedostatečná ochrana městské přírody, fragmentovanost zeleně a nemoci rostlin.[19] [9] [20] [11] [12]

Zeleň v územním plánování

Při začleňování městské zeleně do územního plánu je v odborných pracech většinou kladen důraz na využívání ekologických poznatků a metod.[18] [21] V České republice se v této souvislosti praktikuje např. vymezování městského ÚSESu (územní systém ekologické stability) a užití managementu odpovídajícího takovým územím.[7] Při plánování konkrétních zelených ploch ve městě často vzniká otázka, zda upřednostnit ekologické či estetické hledisko (např. park prorostlý křovinami x park s anglickým trávníkem), zda tato dvě hlediska musí být nutně v rozporu je však subjektivní záležitost.

Čím může městská zeleň škodit

Možná negativa vegetace ve městě nebývají často zmiňována, ale může se jednat např. o pylové alergeny, stínění oken, narušování staveb kořeny apod.[12]

Zdroje

  1. ↑ Memon, P. A., Lee-Smith, D. (1993): Urban Agriculture in Kenya. Canadian Journal of African Studies / Revue Canadienne des Études Africaines, Vol. 27, No. 1., pp. 25-42
  2. ↑ Yasuda, M., Koike, F. (2006): Do golf courses provide a refuge for flora and fauna in Japanese urban landscapes? Landscape and Urban Planning, Volume 75, Issues 1-2, Pages 58-68
  3. ↑ Lussenhop, J. (1977): Urban Cemeteries as Bird Refuges. The Condor, Vol. 79, No. 4.,pp. 456-461
  4. ↑ Sádlo, J., Pokorný, P. (2004): Krajina pražského eastendu. Vesmír, ročník 83(134), 9 2004
  5. ↑ Thomas, D. (1990): The Edge of the City. Transactions of the Institute of British Geographers, New Series, Vol. 15, No. 2., pp.131-138
  6. ↑ 6,0 6,1 6,2 6,3 Supuka, J. a kol., 1991: Ekologické princípy tvorby a ochrany zelene. Vydavatelstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava
  7. ↑ 7,0 7,1 Kučera, P. (2003): Subprojekt: Významné krajinné prvky, přírodní parky a ÚSES v urbanizovaném prostoru, část ÚSES v systému zeleně. VaV/660/1/02 Biosféra – SE, Strategie a metodická podpora údržby a rozvoje zeleně v urbanizovaném prostoru.Závěrečná zpráva 2002-2003
  8. ↑ Ong, B. L. (2003): Green plot ratio: an ecological measure for architecture and urban planning. Landscape and Urban Planning, Volume 63, Issue 4, Pages 197-211
  9. ↑ 9,0 9,1 Pickett, S. T. A., Cadenasso, M. L. et al. (2001): Urban Ecological Systems: Linking Terrestrial Ecological, Physical, and Socioeconomic Components of Metropolitan Areas. Annual Review of Ecology and Systematics, Vol. 32., pp. 127-157
  10. ↑ Kent, M., Stevens, R. A., Zhang, L. (1999): Urban plant ecology patterns and processes: a case study of the flora of the City of Plymouth, Devon, U. K. Journal of Biogeography, Vol. 26, No. 6., pp. 1281-1298
  11. ↑ 11,0 11,1 11,2 11,3 Oke, T. R., Crowther, J. M. et al. (1989): The Micrometeorology of the Urban Forest [and Discussion]. Philosophical Transactions of the Royal Society of London. Series B, Biological Sciences, Vol. 324, No. 1223, Forest, Weather and Climate, pp. 335-349
  12. ↑ 12,0 12,1 12,2 Dreistadt, S. H., Dahlsten, D. L., Frankie G. W. (1990): Urban Forests and Insect Ecology. BioScience, Vol. 40, No. 3., pp. 192-198
  13. ↑ 13,0 13,1 Guderian, R. (ed.), 1985: Air pollution by photochemical oxidants, Ecological Studies, Volume 52. Springer – Verlag Berlin Heidelberg, 346 str. (133-135)
  14. ↑ Biologie
  15. ↑ Nowak, D. J., Crane, D. E., Stevens, J. C. (2006): Air pollution removal by urban trees and shrubs in the United States. Urban Forestry & Urban Greening, Vol. 4, Issue 3-4, pp. 115-123
  16. ↑ 16,0 16,1 Biom
  17. ↑ 17,0 17,1 17,2 Brontosaurus
  18. ↑ 18,0 18,1 Flores, A., Pickett, S. T. A. et al. (1998): Adopting a modern ecological view of the metropolitan landscape: the case of a greenspace system for the New York City region. Landscape and Urban Planning, Volume 39, Issue 4, January 1998, Pages 295-308
  19. ↑ 19,0 19,1 Li, F., Wang, R. et al. (2005): Comprehensive concept planning of urban greening based on ecological principles: a case study in Beijing, China. Landscape and Urban Planning, Volume 72, Issue 4, Pages 325-336
  20. ↑ Li, H. L. (1969): Urban Botany: Need for a New Science. BioScience, Vol. 19, No. 10., pp. 882-883
  21. ↑ Zipperer, W. C., Wu, J. et al. (2000): The application of ecological principles to urban and urbanizing landscapes. Ecological Applicatins, lO(3)., pp 685-688

Odkazy

Související stránky

Externí odkazy

Literatura

  • Koziol, M. J., Whatley, F. R., 1984: Gaseous Air Pollutants and Plant Metabolism.University Press Cambridge, 466 str.
  • McDonell, M. J., Pickett, S. T. A. (1990): Ecosystem Structure and Function along Urban-Rural Gradients: An Unexploited Opportunity for Ecology. Ecology, Vol. 71, No.4., pp. 1232-1237
  • Zerbe, S. (1998): Potential Natural Vegetation: Validity and Applicability in Landscape Planning and Nature Conservation. Applied Vegetation Science, Vol. 1, No. 2., pp. 165-172.
Citováno z „https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Městská_zeleň&oldid=24756“