Budoucnost, kterou chceme

Verze k tisku již není podporovaná a může obsahovat chyby s vykreslováním. Aktualizujte si prosím záložky ve svém prohlížeči a použijte prosím zabudovanou funkci prohlížeče pro tisknutí.

Budoucnost, kterou chceme (anglicky: The future we want) je dokument, který byl přijat na Konferenci OSN o udržitelném rozvoji (The United Nations Conference on Sustainable Development - UNCSD), pro niž se také užívá název Rio+20. Konference se konala ve dnech 20. - 22. června 2012 v brazilském Riu de Janeiru.

Struktura

Dokument je strukturován do šesti částí, v jejichž rámci je dále dělen do tematických podčástí.

První část Naše společná vize v souladu s tradicí oficiálních dokumentů Organizace spojených národů deklaruje závazek a snahu zúčastněných zemí pomáhat k lepšímu uspořádání světa.

Ve druhé části Obnovení politických závazků OSN prohlašuje, že se i nadále hlásí k závazkům vyplívajícím z již přijatých dokumentů. Dále říká, že byl učiněn určitý pokrok ve vytyčených cílech udržitelného rozvoje a odstranění chudoby, zároveň však dodává, že více než miliarda lidí žije v extrémní chudobě a je potřeba pokračovat v dalších aktivitách.

Třetí část Zelená ekonomika v kontextu udržitelného rozvoje a odstranění chudoby obsahuje proklamaci, že aplikace koncepce zelené ekonomiky by měla podporovat udržitelný a všezahrnující ekonomický růst, urychlit inovace a poskytnout příležitosti, benefity a podporu pro všechny a respektovat lidská práva. Ovšem již není - stejně jako ve zbytku dokumentu - navrženo ani nastíněno jak toho docílit.

V dalších částech (jsou to: Institucionální rámec pro udržitelný rozvoj, Rámec pro aktivity a Prostředky implementace) jsou opět zmiňována potvrzení starých závazků a jejich návaznosti na závazky nové (např. Cíle udržitelného rozvoje).

Kritika konference

Dá se říci, že hlavním závěrem konference je (kromě konceptu zelené ekonomiky) potvrzení závěrů z konferencí minulých (slovo reaffirm je v textu použito 59 krát). Do toho je zakomponováno ujištění jednotlivých zemí, že je potřeba pokračovat na cestě k udržitelnému rozvoji. Chybí ovšem jasná teoretická východiska. Dokument proto působí poněkud vágním dojmem. I díky tomu začal být ihned po svém zveřejnění kritizován napříč širokou veřejností. V čele kritiky stáli zástupci neziskových organizací, kteří přešli i ke konkrétním činům a zformulovali petici Budoucnost, kterou nechceme, která se vymezovala proti oficiálnímu dokumentu a požadovala i odstranění prohlášení, že se na něm plně shodli zástupci neziskových organizací.^[1] Setkání rozličných aktérů na konferenci tak bylo možná větším přínosem než samotný dokument. Stalo se také zřejmým, že udržitelný rozvoj stojí právě na nich a na aktivitách zdola, nikoli shora.^[2]

Nicméně různé zastřešující aktivity jako je OSN či vlády jednotlivých zemí jsou důležité pro koordinaci těchto činností. V České republice udržitelný rozvoj zastřešuje a koordinuje nedávno restrukturalizovaná Rada vlády pro udržitelný rozvoj (RVUR).

Zdroje

Reference

externí zdroje

Autor(ři): Petiška, Eduard, Jr .

Správná citace této stránky dle normy ISO 690-2: Petiška, Eduard, Jr . Budoucnost, kterou chceme [online]. Enviwiki, ; [citováno 23. 11.. 2024 ]. On-line získáno: <https://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Budoucnost,_kterou_chceme&oldid=16323>

Tato stránka vznikla za podpory projektu programu Omega Technologické agentury ČR

TD020400 - Metodika tvorby a využití tzv. Open Educational Resources

[1] ttp://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/rio-20-bezzuba-dohoda-o-udrzitelnem-rozvoji-vyvolala-otazniky-zda-maji-obri-summity-osn-vubec-smysl

[2] ttp://ceskapozice.lidovky.cz/summit-v-riu-megalomanska-porada-o-nicem-skoncila-co-dal-pjc-/tema.aspx?c=A120625_110730_pozice_70973

[1]

[2]