Litosféra

Zemská kůra není jednolitá, ale skládá se zhruba ze 14 hlavních tzv. litosférických desek. Litosférická deska zahrnuje kůru a horní část svrchního pláště. Tyto desky se vůči sobě pohybují. Rychlost pohybu se sice měří na centimetry, maximálně desítky centimetrů za rok, ale v geologických dějinách to znamená globální přesuny litosférických desek po povrchu Země. Litosférické desky se pohybují po tzv. astenosféře, která je v plastickém stavu. Astenosféra je vyšší částí svrchního pláště. Země jako jediná známá planeta má kůru vícedeskovou. Tato skutečnost se odráží ve zvláštním druhu tektonické činnosti, kterou souhrnně nazýváme deskovou tektonikou.

Desková tektonika způsobuje nejen pohyb kontinentů po povrchu zemském, ale také jakousi recyklaci materiálu. Oceánská kůra, včetně mohutných vrstev usazenin organického i anorganického původu se dostává do pláště, kde je přetavována. Oxid uhličitý je organismy vázán z atmosféry do uhličitanů (H2CO3) a dostává se zpět do pláště. Při následných procesech v kůře a svrchním plášti je oxid uhličitý vyžíhán a vrací se zpět do atmosféry. Vzhledem k tomu, že větší koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře vede k výraznému zvyšování skleníkového efektu, se stává desková tektonika stabilizujícím prvkem zemského klimatu.

Pro utváření zemského povrchu mají význam procesy jako vodní, větrná eroze, sedimentace, vulkanická činnost, činnost organismů, lidská činnost atd.