Vznik globalizačních procesů

Historické kořeny globalizace jsou dvojí. Vedla k ní především zhoršující se ekonomická situace Spojených států z přelomu 60. a 70. let, která vyústila ve zrušení směnitelnosti dolaru za zlato a nastolila v letech 1971–1973 volně plovoucí kurzy nejvýznamnějších měn. Podobný byl ekonomický vývoj i ve většině zemí OECD, navíc intenzifikovaný první ropnou krizí z roku 1973. V návaznosti na tento vývoj firmy, které chtěly zvýšit nebo alespoň zachovat úroveň zisků a akumulace kapitálu, začaly aplikovat nové strategie a soustředily se především na mezinárodní expanzi. V první fázi tohoto vývoje v rámci vyspělých zemí došlo k větší mezinárodní ekonomické a organizační provázanosti firem. Vyspělé země postupně liberalizovaly své vnitřní i zahraniční trhy a uplatňovaly nástroje, kterými lákaly zahraniční investice. Vytvářely tak prostředí podporující vznikání a expanzi nadnárodních společností (NNS) a rozvoj globalizace.

Příčiny globalizace

Procesy globalizace vznikají díky následujícím jevům:

• Uvolnění vazby národních měn na dolar (konec Brettenwoodského systému) a přechod k volně plovoucím kurzům společně s ropnou krizí r. 1973 vede k expanzi národních a mezinárodních firem na nové trhy.
• Uvolnění kontroly nad přesuny kapitálu.
• Především v rozvojových zemích jsou využívány komparativní výhody – nižší náklady na pracovní sílu (díky tomu vznikají nadnárodní společnosti).
• Zemím, které se podílí na liberalizovaném obchodě, se vede lépe, než ostatním.
• Volnější pohyb kapitálu než práce.
• Transfer a adaptace technologií.
• Rychlejší a rozsáhlejší možnosti komunikace, technologická informační revoluce.
• Hlavním a jednotným dorozumívacím jazykem obchodu se stává angličtina.

Literatura

Mezřický, V. Národní stát a globalizace. In:Dlouhá, J., Dlouhý, J., Mezřický, V. (eds.) (2006) Globalizace a globální problémy. Sborník textů k celouniverzitnímu kurzu 2005–2007. pp 73-84. Univerzita Karlova v Praze, COŽP. ISBN 80-87076-01-X.

{{licence cc|Mezřícký, Václav]]