Obsah vzdělávání pro udržitelný rozvoj
ÚvodEditovat
V centru pozornosti jsou důležité globální problémy, kterými je třeba se zabývat z hlediska udržitelnosti. Jde o vzájemnou souvislost těchto problémů, a o to, jak jsou naše každodenní životy svázány s ekonomickými, ekologickými a sociálními procesy. Sociální i environmentální problémy jsou řešitelné, pokud využijeme společnou kapacitu a naše zdroje budou používány odlišným způsobem.
Další výukové cíleEditovat
- vytvořit porozumění pro celou škálu sociálních, ekonomických a ekologických problémů, kterým současný svět čelí
- vytvořit porozumění pro vzájemné vztahy mezi různým typem problémů
- podporovat vědomí, že lidé s těmito problémy mohou zásadním způsobem nakládat.
Pět důležitých problémůEditovat
Bohužel není ohrožena jen příroda. Pokud přemýšlíme o ekologických problémech, často myslíme především na znečištění přírodního prostředí – ovzduší, řek, moří a oceánů – a na problémy klimatu, kácení pralesů, skládek odpadů atd.
Příklad „vesmírná loď Země“ ukazuje, že s jejími fyzikálními systémy není něco v pořádku. Vznikají však potíže i se sociálními systémy jejích „cestujících“. Nesnáze způsobené narušením prostředí ztěžují život lidem po celém světě; v jejich důsledku musíme čelit mnoha akutním problémům.
UNESCO, po důkladném studiu těchto záležitostí, určilo jako nejzávažnější následující:
- rychlý růst světové populace a změny v jejím geografickém rozložení
- přetrvávající světově rozšířená chudoba
- sílící tlaky na přírodní prostředí
- pokračující odmítání demokracie, neúcta k lidským právům a zvyšování násilí a počtu konfliktů
- samotná představa o „rozvoji“.
Vzájemné souvislostiEditovat
Je důležité vědět, že vztahy mezi všemi pěti akutními problémy jsou velmi těsné. Je skutečně nemožné, aby některý z nich byl zkoumán či řešen sám o sobě, v izolaci od druhých čtyř. Jsou ve stálé vzájemné interakci. Například násilí je současně příčinou bídy i jejím důsledkem. Rostoucí populace vyvíjí sílící tlak na ekosystémy, ale také klimatické změny, které jsou způsobeny lidskou činností, zvyšují populační tlaky tím, že napomáhají desertifikaci a zvyšování hladin oceánů. Tyto záležitosti navíc nejsou spojeny pouze fyzicky, ale také v psychologickém smyslu. To, jak lidé o těchto záležitostech přemýšlejí – jejich znalosti, víra, záměry a hlavně jejich hodnoty – je při hledání možných řešení stejně důležité jako „objektivní reality“, se kterými je třeba se vypořádat[1].
Závěr Světové komise pro životní prostředí a rozvoj zní, že k problematice rozvoje budeme muset přistupovat jinak. Světová komise takový přístup nazvala „udržitelným rozvojem“.
Zásady udržitelného rozvoje mohou být shrnuty ve třech bodech:
- Všechno souvisí se vším
- Kvalita lidského života je stejně důležitá jako ekonomický rozvoj
- Dlouhodobý ekonomický rozvoj nebude možný, pokud nevěnujeme pozornost rozvoji člověka a kvalitě životního prostředí.
Podobné představy o udržitelnosti nejsou nové – bývají po tisíciletí součástí moudrosti a hodnot dobrého života v přírodních a zemědělských společenství v mnoha částech světa. Díky tomu, že se udržitelný život praktikoval tradičně a téměř všude po Zemi, bude pravděpodobně možné obrátit zničující spirálu neudržitelného rozvoje směrem ke stoupající spirále rozvoje udržitelného.[2]
Příklad pro aktivní výuku: Země – vesmírná loďEditovat
Představte si, že se máte nalodit na tryskové letadlo a najednou vidíte muže, jak cílevědomě vytahuje nýty z jeho křídel. Když v panice běžíte dolů ze schodů, volá na vás: „Nic se nebojte. Už jsem vyndal spoustu nýtů a zatím to křídlo neupadlo.“ Přesvědčil vás?
Žádný člověk, pokud je příčetný, nebude chtít cestovat letadlem, jehož letecká společnost se nebude o své stroje dostatečně starat ... a jenom blázen by chtěl létat na vesmírné lodi jménem Země, pokud součástky jejího ekosystému budou rozebírány takovou rychlostí, že opravy nemohou držet krok s poškozením.
Volně dostupné služby, které ekosystém poskytuje lidské civilizaci – vzduch, který dýcháme; klima, ve kterém žijeme; čistou vodu; skládky odpadů; recyklaci živin; potírání škůdců a omezování rozvoje nemocí; poskytování potravy – jsou velmi rychle erodovány destruktivním vlivem lidské činnosti na komplexní biologické systémy planety. Lidstvo žije z kapitálu, ve kterém přírodní systémy tvoří základní zdroj příjmů.[3]
Ekologické problémy mají za následek, že lidé v mnoha částech světa trpí v důsledku ničení ekosystémů. Příkladem toho jsou: sucha v Pandžábu v Indii; eroze půdy na Tuvě v Rusku; úhyny ryb na pobřeží Severní Karolíny v USA; sesuvy půdy na odlesněných svazích v Hondurasu; lesní požáry v Indonézii; rozšiřující se pouště v severní Africe... seznam je téměř nekonečný.
V důsledku toho zní závěr mezinárodního hodnocení ekosystémů[4]:
„Pokud budeme pokračovat v současných vzorcích spotřeby, budeme téměř s určitostí čelit snížené schopnosti ekosystémů poskytovat široké spektrum služeb – počínaje pitnou vodou přes stabilní klima, dřevo, plodiny a vlákna až po stanoviště volně žijících rostlin a živočichů.
ZdrojeEditovat
- ↑ UNESCO (1997) Educating for a Sustainable Future: A Transdisciplinary Vision for Concerted Action, [paragraph 24].
- ↑ United Nations Environment Programme
- ↑ Ehrlich, A. and P. (1987) Earth, Thames-Methuen, London.
- ↑ UNDP, UNEP, World Bank and WRI (2000) World Resources 2000-01, Oxford University Press, New York
- UNESCO (2002): Teaching and Learning for a Sustainable Future. A Multimedia Teacher Education Programme. Překlad a úpravy: Dlouhá, J.
