Itai-itai

Úvod

Nemoc itai-itai, v překladu „bolí-bolí“, je případ hromadné intoxikace kadmiem v prefektuře Toyama v Japonsku. Otrava se projevovala především selháním ledvin a měknutím kostí a byla provázena velkými bolestmi, díky nimž vznikl název pro nemoc. Kadmium se dostávalo z těžebních závodů do řek, jejichž vodou byla zavlažována rýžová pole.

Příčina

Kadmium se dostávalo v oblasti prefektury Toyama do řeky Jintsu z dolu Kamioka, kde se těžily sulfidické rudy, ze kterých se získával zinek, olovo a kadmium. Ložiska byla objevena před 1200 lety, jejich intenzivní těžba však začala po roce 1890, když společnost Mitsu Mining and Smelting Co. Ltd otevřela důl Kamioka [2].

Kontaminovanou říční vodou byla zavlažována rýžová pole 40 km po proudu řeky. Kadmium se v redukčním prostředí rýžových polí sráželo v podobě sulfidu a stávalo se tak nemobilním. Když však byla rýžoviště vysušována, aby mohla být sklízena s použitím mechanizace, změnily se oxidační podmínky. Kadmium se ze sulfidu uvolnilo do roztoku a mohlo tak vstoupit do potravního řetězce [2].

Následky

Postižení obyvatelé oblasti přijímali denně v potravě asi 300 až 400 μg kadmia, což je asi dvacetinásobek přirozeného příjmu kadmia [2].

Nemoc se začala projevovat v roce 1912, ale její výzkum začal až v 50. letech 20. století. Teprve v květnu 1968 japonské Ministerstvo zdravotnictví a sociální péče oficiálně oznámilo, že itai-itai je nemoc způsobená chronickou otravou kadmiem [3]. Jedním z hlavních průvodních jevů otrav kadmiem je měknutí kostí. Často postižené bolí páteř a dlouhé kosti, především v nohou. Kvůli změnám v kostech způsobeným kadmiem se objevuje u postižených kolébavá chůze. Časem se kosti stávají náchylnějšími ke zlomeninám. Další průvodní jevy zahrnují kašel, anémii a selhání ledvin, které vede až ke smrti [4].

Postiženy byly častěji ženy než muži. Bylo to dáno tím, že ženy se při práci na poli chránily před slunečním žárem širokým kloboukem a navíc rouškou zakrývající většinu tváře. V těle měly ženy díky těmto opatřením nedostatek vitamínu D, který by je chránil před nemocí [1].

Témata

Zdroje

Hadač, E. (1987) Ekologické katastrofy. Horizont, Praha.
Mihaljevič, M., Šebek, O. (1995) Kadmium, Japonsko a syndrom "itai-itai". Vesmír, 8, 444-445.
International Center for Environmental Technology Transfer: http://www.icett.or.jp/lpca_jp.nsf/a21a0d8b94740fbd492567ca000d5879/b30e2e489f4b4ff1492567ca0011ff90?OpenDocument
Lékařská univerzita Kanazawa v Japonsku: http://www.kanazawa-med.ac.jp/~pubhealt/cadmium2/itaiitai-e/itai01.html