Ekologická architektura

Škodí stavyb životnímu prostředí? Viz: Martin Vonka: Environmentální hodnocení bytového domu metodikou LCA

Podobně, jako je mnoho definic udržitelného rozvoje, nalezneme také mnoho definic ekologické či zelené architektrury. Vezmeme tedy například definici akad. arch. Aleše Brotánka a dalších, která říká, že ekodům je stavba harmonizující s okolím, vhodně využívající půdu, efektivně využívající vodu, energii, dřevo, chránící rostliny, zvířata, zemědělské, kulturní a archeologické zdroje, spotřebovávající minimum stavebního materiálu pro vlastní výstavbu a maximum recyklovaných hmot, zohledňující snadnou a ekologicky šetrnou likvidaci stavby po dovršení její životnosti.^[1].

Často se setkávám s tím, že jako hlavní a v podstatě jediným hlediskem "zelenosti" stavby je její spotřeba energie - takže mluvíme směšujeme pojem nízkoenergetické stavby a ekologické stavby. Spotřeba energie je přitom jen jedna z mnoha zásad ekologické stavby. Více viz

Zásady ekologické architektury.

Rozdělení ekologických budov

Ekologickou architekturu můžeme dělit podle mnoha hledisek, zmíníme alespoň některá:

Rozdělení podle použitých materiálů

Stavby z tradičních materiálů

Pro stavby lze využít různé běžně dostupné materiály a dosáhnout velmi dobrých parametrů z hlediska životního prostředí - může se jednat jak o dřevo, různé izolační materiály, izolační cihly atd. atd. Výhodou je, že s tradičními materiály umějí pracovat i běžně školení řemeslníci.

Stavby z netradičních materiálů

Jako netradiční materiály pro ekologické stavby se považují většinou suroviny ryze přírodní, jejichž výroba je energeticky velmi nenáročná, materiál se používá blízko místa svého vzniku (není zde tedy zátěž dopravou) a dům tím zatěžuje životní prostředí méně jak během života stavby, tak i po skončení její životnosti. Mohou být použity jako dominantní stavební materiál, např. pro

stavby z nepálených cihel,

stavby ze slámy,
stavby s použitím lnu a konopí;

nebo jako materiál použitý na některé části stavby

izolace z ovčí vlny,
izolace z recyklované džínsoviny,
střešní krytina s došky, z rákosu, ze slámy

Rozdělení podle energetické spotřeby

Tabulka: Definice, rozdělení podle energetické náročnosti^[2]

domy běžné ve 70.-80. letech	současná novostavba	nízkoenergetický dům^[3]	pasivní dům^[4]	nulový dům, dům s přebytkem tepla^[5]
charakteristika
zastaralá otopné soustava, zdroj tepla je velkým zdrojem emisí; větrá se pouhým otevřením oken, nezateplené, špatně izolující konstrukce, přetápí se	klasické vytápění pomocí plynového kotle o vysokém výkonu, větrání otevřením okna, konstrukce na úrovni požadavků normy	otopná soustava o nižním výkonu, využití obnovitelných zdrojů, dobře zateplené konstrukce, řízené větrání	pouze teplovzdušné vytápění s rekuperací tepla, vynikající parametry tepelné izolace, velmi těsné konstrukce	parametry min. na úrovni pasivního domu, velká plocha fotavoltaických panelů
potřeba tepla na vytápění [kWh/(m²a)]
většinou nad 200	80 - 140	méně než 50	méně než 15	méně než 5

Rozdělení podle technologií

Zdroje a poznámky

↑ Lea: Ekodomy - inspirace pro každého [cd], 1. vydání, 2001
↑ Co je pasivní dům dostupné on-line na <http://www.pasivnidomy.cz>
↑ dle ČSN 73 0540 budovy s roční měrnou potřebou tepla na vytápění nepřesahující 50 kWh/(m²a)
↑ ČSN 73 0540 jej popisuje následovně: "Pasivní domy jsou budovy s roční měrnou potřebou tepla na vytápění nepřesahující 15 kWh/(m²a). Takto nízkou energetickou potřebu budovy lze krýt bez použití obvyklé otopné soustavy, pouze se systémem nuceného větrání obsahujícím účinné zpětné získávání tepla z odváděného vzduchu (rekuperací) a malé zařízení pro dohřev vzduchu v období velmi nízkých venkovních teplot. Navíc musí být dosaženo návrhových teplot vnitřního vzduchu po provozní přestávce v přiměřené (a v projektové dokumentaci uvedené) době. Současně nemá u těchto budov celkové množství primární energie spojené s provozem budovy (vytápění, ohřev TUV a el. energie pro spotřebiče) překračovat hodnotu 120 kWh/(m²a).... "
↑ většinou se tak označují budovy s roční měrnou potřebou tepla na vytápění nepřesahující 5 kWh/(m²a)

Pátková, Z., Ševčíková L.: Ekodomy a stavební materiály, Essentia, dostupné on-line na <http://www.essentia.cz/index.php?obsah=6&id=75>

Šablona:PASDEL

[1] Lea: Ekodomy - inspirace pro každého [cd], 1. vydání, 2001

[2] Co je pasivní dům dostupné on-line na <http://www.pasivnidomy.cz>

[3] ČSN 73 0540 budovy s roční měrnou potřebou tepla na vytápění nepřesahující 50 kWh/(m²a)

[4] ČSN 73 0540 jej popisuje následovně: "Pasivní domy jsou budovy s roční měrnou potřebou tepla na vytápění nepřesahující 15 kWh/(m²a). Takto nízkou energetickou potřebu budovy lze krýt bez použití obvyklé otopné soustavy, pouze se systémem nuceného větrání obsahujícím účinné zpětné získávání tepla z odváděného vzduchu (rekuperací) a malé zařízení pro dohřev vzduchu v období velmi nízkých venkovních teplot. Navíc musí být dosaženo návrhových teplot vnitřního vzduchu po provozní přestávce v přiměřené (a v projektové dokumentaci uvedené) době. Současně nemá u těchto budov celkové množství primární energie spojené s provozem budovy (vytápění, ohřev TUV a el. energie pro spotřebiče) překračovat hodnotu 120 kWh/(m²a).... "

[5] většinou se tak označují budovy s roční měrnou potřebou tepla na vytápění nepřesahující 5 kWh/(m²a)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]