Vzdělávání pro udržitelný rozvoj
Pojem VUR
Koncept udržitelného rozvoje je v centru zájmu jednání na vládní úrovni, mezi podnikateli, v rámci vzdělávacích institucí a nevládních organizací po celém světě. Také na akademické půdě se diskutuje o významu udržitelného rozvoje a o potřebě integrovat ekologické a ekonomické principy do osobního a společenského rozhodování. Východiska a vývoj tohoto konceptu jsou důležité i pro tvorbu strategických dokumentů platných v rámci ČR[1]
Vzdělání pro udržitelný rozvoj (VUR) je chápáno v širších souvislostech než EV (environmentální vzdělání)[2]. Má za cíl překlenout propast mezi vědeckým poznáním a jeho využitím, a to s ohledem na:
- vzdělávací obsahy na všech úrovních
- politické rozhodování
- informace poskytované médii
- okamžité využití vědeckých poznatků, s přihlédnutím k přetrvávajícím vědeckým nejistotám
- obecné pochopení širokou veřejností
Nová vize vzdělání
Vzdělávání pro UR pozměňuje cíle a obsah vzdělání a také výukové a učební postupy. Vzdělání má odpovídat na otázky:
- Jak lze lépe porozumět světu kolem nás?
- Jak jsou problémy, kterým náš svět čelí, vzájemně propojeny a co to znamená pro jejich řešení?
- Jak bychom chtěli, aby náš svět v budoucnu vypadal, ovšem v rámci limitů, které nám ukládají životodárné systémy?
- Jak je možné smířit zájmy ekonomické, sociální a zájmy životního prostředí?
Vzdělání má pomoci řešit problémy, které nás v budoucnu ohrožují. Vzdělání – ve všech svých formách a na všech úrovních – již není samo o sobě konečným cílem, je považováno za nástroj, jak přinést žádoucí změny (UNESCO 1997).
Určující znaky VUR
Vzdělávání pro udržitelný rozvoj je po metodické stránce prakticky orientované; jeho znaky jsou (Concepts):
- interdisciplinarita a holistický přístup: tento typ vzdělávání jde napříč celým kurikulem, není samostatným předmětem
- hodnotová orientace: předpokládané normy – sdílené hodnoty a principy – jsou explicitně vyjádřeny, takže mohou být zkoumány testovány, aplikovány; lze o nich diskutovat
- orientace na kritické myšlení a řešení problémů: vede k jistotě v zacházení s environmentálními problémy a dilematy
- uplatňování četných metod a různých pedagogických přístupů, které jsou zaměřeny procesy (umění, drama, zkušenost)
- není předáváním znalostí, ale společnou prací vedoucí k získání poznatků, či hraní rolí
- je podporována účast v rozhodování (o tom, jak se učit)
- využitelnost: zkušenosti z výuky jsou denně využívány v osobním i profesionálním životě
- je relevantní lokální problematice: řeší lokální i globální otázky tak, že nové koncepty vycházejí z místního kontextu.
Tento typ vzdělání vstupuje do skutečnosti světa s jeho problémy, se kterými se lze vypořádat, pokud se o nich ví a pokud k tomu existuje (individuální, politická) vůle. To jsou také cíle VUR – shromažďovat znalosti o problémech, pěstovat vědomí potřebnosti jejich řešení, umět používat nástroje k akcím. Především (a skrze všechno jmenované) jde však o ochotu vyjít za meze tradičních přístupů.
Příklady pro výuku
Výuka a učení pro udržitelnou budoucnost (Inovativní program pro základní a střední školy)
Zdroje
- ↑ MŽP ČR (2011) Ministerstvo životního prostředí, Odbor environmentálního vzdělávání, Co je VUR. Proč vzdělávání pro udržitelný rozvoj. poslední aktualizace: 9.6.2011, [online] [cit 2010-06-20]
- ↑ UNESCO (1997) Some Objectives of a Strategic Vision of Education for Sustainable Development, [online] [cit 2009-07-21] dostupné na http://www.unesco.org/education/esd/english/education/orient.shtml
Odkazy
Externí odkazy
- {Citace elektronického periodika
| titul = UNESCO Teaching and Learning for a Sustainable Future | Learning and Teaching Sustainability | periodikum = sustainability.edu.au | url = http://sustainability.edu.au/material/teaching-materials/unesco-teaching-and-learning-sustainable-future/ | datum přístupu = 2020-10-06 }}
