Územní systémy ekologické stability krajiny

Územní systémy ekologické stability krajiny jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů by měl na celém území republiky vést k udržení druhové rozmanitosti a ekologické stability krajiny.

Pro vymezení nadregionálního a regionálního ÚSES byl schválen Ministerstvem pro místní rozvoj ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí Územně technický podklad (ÚTP), ve kterém jsou tyto úrovně ÚSES zobrazeny v měřítku 1:50 000. Návrhy plánů místních systémů ekologické stability byly ve většině případů zpracovány v úrovni generelů a jen v malé míře schváleny v souladu s ustanovením zákona o ochraně přírody a krajiny a prováděcí vyhlášky k němu v rámci územních plánů, případně územním rozhodnutím. Vymezení regionálního a místního územního systému ekologické stability je v kompetenci správ CHKO a pro většinu území nebylo doposud provedeno. V důsledku tohoto neuspokojivého stavu vznikají lokál ní potíže při prosazení návrhů SES při obnovách lesních hospodářských plánů a osnov, které mají svojí podrobností nejblíže k projektům SES. Vymezení biocenter a biokoridorů SES je vnímáno vlastníky pozemků jako možné omezení vlastnických práv a nepřipravenost orgánů ochrany přírody nevytváří prostor pro rychlé uvedení územních systému ekologické stability do plné funkčnosti. Stávající „generely" územních systémů ekologické stability pokrývají přes 90 % území CHKO. Nedostatky ve zpracování jsou postupně odstraňovány v rámci pravomocí, které dává správám CHKO zákon o ochraně přírody a krajiny.