Omezení plastů při sportovních akcích

Plastový odpad na pláži v Ghaně

Na všech koutech planety je možné v současné době nalézt plastový odpad. V lesích, řekách, mořích, plážích, arktickém ledu… Naše společnost ničí životní prostředí. Vyrábí se příliš mnoho jednorázových plastů a pouze malý zlomek z nich je znovu použit či recyklován. Plast, který skončí na skládce nebo ve volné přírodě se nerozloží, ale začne se rozpadat na drobné částečky a absorbovat toxické látky. Tím zamořuje okolní prostředí a dostává se do potravního řetězce živočichů. Milióny tun plastu končí každý rok v oceánech. Pokud nebude zastaveno znečišťování plastem co nejdříve, můžeme se dostat do bodu, odkud pro planetu nebude návratu.

• Přibližně 8,3 miliard tun plastu bylo vyrobeno od 50. let 20. století.
• Pouhých 9 % těchto plastů bylo zrecyklováno, 12 % bylo spáleno, zbylých 79 % skončilo na skládkách nebo v přírodě.
• V Evropě je každý rok vyprodukováno 60 milionů tun plastového odpadu.
• Až 12,7 milionů tun plastu skončí každoročně v oceánech.
• Země EU, Kanada a USA vyváží plastový odpad do různých zemí v Africe a Asii a přenechávají řešení problému na jiných.
• Vědci doložili, že plastové znečištění má vliv na 700 druhů mořských živočichů.
• Nejvíce plastové znečištění ohrožuje lidi žijící kolem řek a pobřeží v Číně, Indonésii, na Filipínách, v Thajsku a Vietnamu.
• Roční výroba plastů od 50. let raketově vzrostla, ročně vyrobíme skoro 400 mil tun plastů. Očekává se, že se produkce plastů se do roku 2050 zdvojnásobí.
• Jen společnosti prodávající nápoje vyprodukují ročně přes 500 miliard jednorázových plastových lahví.
• Každý den je v USA vyrobeno 500 milionů brček, to je více než jedno brčko pro každého Američana na každý den.

Opakovatelně použitelná nákupní taška

Co není řešení

• Bioplasty – nejsou tak ekologické, jak se zdají a musí být užívány uvážlivě. Ne vždy jsou snadno rozložitelné a mohou k tomu vyžadovat specifické podmínky. Zároveň neřeší problém jednorázovosti.
• Spalování – dále znečišťuje životní prostředí a neřeší problematickou nadprodukci.
• Soustředění se na pouhou recyklaci nebo skládky – recyklace nesprovodí plast ze světa, plast je tu stále, jen v jiné formě
• Úklid v přírodě – přesouvá odpad jinam, ač je samozřejmě lepší, aby nebyl například v lese, neřeší to příčinu problému a přehlíží na první pohled neviditelný plastový odpad – mikroplasty.
• Alternativy s dalšími výrobky na jedno použití – nahradit jeden jednorázový produkt (například plast) druhým jednorázovým produktem (například papír) krizi také nevyřeší.

Co je řešení

• Legislativní omezení zbytečných a škodlivých plastových výrobků.
• Změna legislativy týkající se recyklace.
• Rozšířená odpovědnosti výrobců (odpovědnost výrobce za jeho produkt prodloužena až do konce životnosti výrobku, včetně nakládání s odpadem) by měla zahrnovat širší spektrum výrobků a zároveň být zpřísněna.
• Investice států a výrobců do systémů opakovaného využití a udržitelných způsobů, jak nabízet produkty bez, nebo s minimálním množstvím plastových obalů.
• Vyřazení jednorázových plastových produktů z velkovýroby.
• Změna v přístupu a uvažování veřejnosti směrem od pohodlné plastové kultury k udržitelnosti
• Města, země a regiony po celém světě již zakazují nebo plánují omezit jednorázové plasty. I v EU již bylo zakázáno rozdávání jednorázových plastových odnosových tašek. Navíc se připravuje zákaz deseti plastových jednorázových výrobků, které nejvíce zamořují pláže a moře a řada dalších opatření, jako zákaz mikroplastů v kosmetice.
• Více než 40 zemí prosadilo zákaz či omezení jednorázových plastových.
• Bezodpadových či bezobalových obchodů přibývá nejen ve světě, ale i u nás.

Praha omezuje na svých akcích jednorázové plasty

Na akcích podpořených dotacemi v oblasti kultury a umění v Praze se nově nebudou prodávat jídlo a nápoje v jednorázových plastech. Opatření zařadila radní pro kulturu Hana Třeštíková mezi práva a povinnosti příjemce dotací v oblasti kultury a umění. Nově se příjemci zavazují, že budou prodávat jídlo a nápoje pouze ve vratném omyvatelném nádobí ze skla, porcelánu či kovu nebo ve vratném plastovém nádobí.

Letiště Praha upustilo ekologický program Plasty už neletí, který má vést k omezení spotřeby jednorázových plastů v prostředí letiště v Ruzyni. Kampaň má za cíl motivovat cestující, aby jednorázové plasty používali minimálně nebo vůbec. Jak novinka funguje v praxi? Letiště Václava Havla má na Terminálu 2 systém výlevek a pítek. Když někam poletíte, ještě před bezpečnostní kontrolou tekutinu z lahve jednoduše vylijete do výlevky a po průchodu přes rentgeny si prázdnou lahev můžete opět zdarma naplnit pitnou vodou z jednoho ze třinácti dostupných pítek. 

Cílem je mimo jiné motivovat cestující, aby snižovali svůj dopad na životní prostředí a cestovali tak například se znovupoužitelnými lahvemi na nápoje či v případě zakoupení nápojů v jednorázových plastových lahvích je před bezpečnostní kontrolou nevyhazovali, ale vyprázdnili je a poté dále používali.

Další změnou v interním stravování jsou sklenice místo jednorázových plastových kelímků. Společnost nebude nabízet ani „mlíčka“ v malých kelímcích, jednorázové dávky nahradí konvičky na mléko. Letiště Praha testuje také redukci plastových sáčků, a to díky zavedení nových odpadkových košů podporujících recyklaci odpadu.

Stravování bez zbytečného odpadu

Opakovaně použitelné obaly nejsou v Česku žádnou novinkou. Vratné kelímky se v Česku začaly objevovat na hudebních festivalech či sportovních akcích už před sedmi lety.

Průkopníkem nahrazování jednorázových plastů byl na začátku desetiletí český NickNack. Tisíce jednorázových kelímků vyprodukovaných na festivalech vyděsily a zároveň inspirovaly jeho zakladatele Martina a Michala Hanákovy už v roce 2010. Vratný kelímek pak ve finální podobě spatřil světlo světa o tři roky později na velkých festivalech jako Colours of Ostrava nebo Hip Hop Kemp.

Jednorázové ale nejsou jen kelímky na studené nápoje. V březnu 2018 se stal jedním z hlavních motivů iniciativy #dostbyloplastu Ministerstva životního prostředí kelímek na kávu s sebou. Ten totiž po splnění jeho účelu nelze ani recyklovat.

Problém do té doby řešili v zásadě jen sami spotřebitelé donesením vlastních hrnků. Rozběhnout vratný systém v rámci podniků byť jen v jednom městě se v červnu minulého roku pokusil Jan Havránek z Otoč kelímek. Projekt se ale velmi rychle zalíbil provozovatelům ve všech koutech Česka.

Letos se vratné systémy posunuly o další krok dál – k náhradě jednorázových tácků a boxů na jídlo s sebou. V červnu spustili první krabičkový systém tvůrci Otoč kelímek pod názvem Vratné misky. Krabičky je možné nejen naplnit jídlem, ale také vracet za zálohu 150 Kč. Do oběhu se za svůj život uzavíratelná miska dostane až pětsetkrát.

Další podniky spojuje vratný systém Rekrabička. Princip užití Rekrabiček je prakticky stejný. Liší se podobou krabičky, nižší zálohou 50 Kč a samozřejmě zapojenými podniky, v nichž můžete box klidně i nevymytý vrátit. Spolu s vratnými systémy se navíc stále rozšiřuje i možnost odnést si pití či jídlo v donesené nádobě.

Navrhovaná řešení pro sportovní akce

Pro sportovní akce navrhujeme několik možných řešení, aby se co nejvíce snížila spotřeba plastu.

Plastové nádobí

Plastové nádobí jako jsou kelímky, tácky, talířky můžeme při menších sportovních akcích nahradit miskami, skleničkami, talířky ze skla nebo porcelánu, např. na systému vratných záloh. Pokud plánujeme větší sportovní akce, kde nemáme možnost zajistit tak velký počet skleněného či porcelánového nádobí, volíme místo plastového nádobí papírové.

Plastová brčka

Plastová brčka můžeme nahradit např. bambusovými brčky. Bambusová brčka jsou finančně náročnější a proto můžeme zavést např. systém na zálohu (50,-). Bambusová brčka neuvolňují pachy, škodliviny, pachutě atd. – drinky, čaje, nápoje i koktejly chutnají perfektně. Výhody výrobků z bambusu oproti dřevu jsou v tom, že neabsorbují pachy, nevadí mu horká voda, je nenasákavý a nepouští třísky nebo se neopotřebovává a jejich údržba je velmi snadná. Další možnost jsou brčka nerezová, která by byla opět zavedena na zálohu nebo brčka papírová. Na akcích, kde máme omezený rozpočet se můžeme od brček úplně oprostit.

Voda v plastových lahvích

Minimalizací nakupování nápojů v plastových lahvích, místo jednotlivých lahví o objemu 1,5 litru nakoupíme větší ,,kanystry“. Alternativou je také využití filtrů, které nám umožní bez obav využívat vodu z vodovodu. Nezapomínejme, že voda z kohoutku má často lepší kvalitu než ta balená.

Nápoje v plastových lahvích

Pokud chceme na sportovních akcích prodávat i nějaké jiné nápoje než jen vodu, čaj a kávu, ale také např. nějaké limonády, je dobré připravovat domácí limonády, na které opět použijeme vodu z barelu nebo přefiltrovanou vodu z kohoutku.

Pokud jsou však nějaké nápoje, které chceme koupit v plastových lahvích, vybíráme ty označené čísly 1,2,4 a 5 (značení podle mezinárodního standardu čísly 1–7), a naopak doporučujeme vyhnout se lahvím 3,6 a 7. Pokud použijete lahve 1 a 2, z nichž první jmenovaná je v České republice naprosto dominantní (klasické PET lahve), snažte se je dále nevyužívat – jsou totiž určeny pouze k jednorázovému použití!

Plastové sáčky a tašky

Plastové sáčky a tašky se dají nahradit plátěnými sáčky či taškami, můžeme je prodávat např. s logem sportovního klubu.

Míchátka

Na zamíchaní kávy či čaje můžeme místo plastového míchátka dávat dřívka, anebo při menších akcích lžičky.

Plastové láhve na mléko

Místo plastových lahví s mlékem nebo malých plastových mlíček do kávy, čaje nebo např. horké čokolády, volíme mléko ze skleněných lahví, které se většinou dají koupit přímo ve farmářských mléčných automatech anebo v obchodech. Ve skleněných lahvích můžeme koupit i další produkty, jako např. přírodní sirupy, čerstvé šťávy, bio dobroty z ovoce nebo kvalitní zrající jogurty.

Spolu s vratnými systémy se navíc stále rozšiřuje i možnost odnést si pití či jídlo v donesené nádobě. I na místech, která nejsou do zmíněných projektů zapojená, tak můžeme přinesené kelímky či krabičky využít. V takovém případě si je pouze budeme muset umýt sami a hlavně si je nezapomenout sbalit.

Jak přimět provozovatele sportovních akcí upustit od jednorázových plastů

Stanovení si cílů a požadavků.

Rozmysli si, jaký bude hlavní cíl tvé kampaně, a vytvoř třeba krátký leták, pomocí kterého podnikům vysvětlíš, za co kampaň vedeš, čeho chceš dosáhnout a poskytneš jim tak širší kontext. Ujisti se, že sis jasně stanovil požadavky, než provozovatele akcí oslovíš. Chceš, aby přestaly používat všechny jednorázové plasty, nebo aby začali například s brčky a kelímky? Z jednorázových plastů, které podniky nabízí, mohou být vyrobeny:

• plastové nádobí
• brčka
• plastové nádoby na donášku
• kelímky a víčka
• míchátka
• plastové sáčky
• plastové tašky.

Domluvení si schůzky

Zavolej provozovatele a domluv se, jestli by bylo možné si s někým domluvit schůzku. Manažeři si potřebují naplánovat takové setkání dopředu.

Nacvičení si projevu

Nejsi mistr proslovů? Nelam si s tím hlavu, lidé oceňují zápal pro věc a upřímnost.

Uvedení kontextu a podrobnějších informací

Zde se bude hodit leták s informacemi, který poskytne osobě, se kterou mluvíš, více detailů. Leták si navíc může ponechat a popřemýšlet o celé věci později. Ne každého dokážeš přesvědčit na místě. Jestli dotyčný nebude mít zájem, poděkuj mu, rozluč se a dej mu na sebe kontakt v případě, že by se rozmyslel.

Vyhnutí se falešným řešením, která nefungují

Nenavrhuj alternativy, které nejsou o moc lepší než ty současné, jako je náhrada jednorázového plastového obalu dalším jednorázovým obalem z jiného materiálu. Vyzdvihni možnost recyklovaného materiálu.

Zaměření se na řešení

V projevu stručně představ problém, soustřeď se ale zejména na navrhovaná řešení.

Kontaktování místních influencerů a spojenců

Spojit se můžeš s dalšími lidmi, kteří se do podobných akcí zapojují. Mohou to být místní komunity, školní ekologické kroužky, lokální politici, kteří budou kampaň šířit dál.

Nenechat se odradit

Ne každý podnik se bude chtít připojit hned. Je možné, že se přidají, až kampaň zesílí.

Sdílet úspěchy

Jestli se ti podaří dosáhnout nějakého úspěchu, sdílej ho.

Odkazy

Externí zdroje

https://www.plastjepast.cz/wp-content/uploads/2018/09/GREENPEACE_prirucka.pdf