CHKO Žďárské vrchy a sport v přírodě
Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy ležící ve středu republiky na Českomoravské vrchovině byla vyhlášena roku 1970. Území CHKO Žďárské vrchy se nachází na pomezí Pardubického kraje a kraje Vysočina. Leží převážně na území okresu Žďár nad Sázavou, ale částečně zasahuje do okresu Havlíčkův Brod, Chrudim a Svitavy.[1]
Krajina
CHKO Žďárské vrchy zaujímá plochu 709 km2 a rozkládá v nadmořských výškách 490 - 836 m n. m. Nejvyšším bodem je skalní útvar Devět skal. Krajina je velmi pestrá, bohatá na lesní porost, vodní plochy i skalní útvary. Právě pro tuto rozmanitost je oblast Žďárských vrchů vyhledávanou turistickou a sportovní oblastí.[1]
Rozdělení krajiny[1]:
46% lesy
44% zemědělský půdní fond
1,9 % vodní plochy
0,9 % zastavěné plochy.
5% ostatní plochy
Skalní útvary
Rulové skalní útvary jsou jedním z typických dominant chráněné krajiny. Skalní útvary jsou označovány za tzv.osmistovky (např. Pasecká skála, Drátník, Čtyři palice). Nejvyšším vrcholem CHKO Žďárské vrchy je Devět skal (836,3 m n. m.). [2]
Vodstvo
Velmi důležitou roli v chráněném území hraje voda, která svoji hustou sítí drobných vodních toků napomohla k vytvoření rozsáhlé rybniční soustavy (přes 500 rybníků). Největším rybníkem je Velké Dářko nedaleko Žďáru nad Sázavou. Mezi největší rybníky v chráněném území můžeme zařadit rybníky Velké Dářko, Milovský, Sykovec, Domaninský, Matějovský nebo rybník Řeka. [2]
Pramení zde mnoho větších i menších řek, jako je řeka Sázava, Svratka, Chrudimka, Doubrava, Oslava nebo Novohradka. Tyto řeky zde hrají velmi důležitou roli, jelikož tvoří hlavní evropskou rozvodnici do Severního (Chrudimka, Sázava, Doubrava) a Černého moře (Svratka, Oslava). [3]
Díky bohaté vodní zásobě zde vznikla rašeliniště a mokřady (Babín, Dářská rašeliniště).[1]
Ochrana přírody
Příroda Žďárských vrchů byla vyhlášena za chráněnou jako oblast přirozené akumulace vod vzhledem k pramenům mnoha českých a moravských řek (Sázava, Svratka, Chrudimka, Doubrava, Oslava) a oblastem s početnou rybniční soustavou.[4]
Předměty ochrany
“Předměty ochrany jsou vodní a mokřadní přírodní společenstva s biotopy makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod,rákosin a vegetace vysokých ostřic na něž navazuje údolní niva s biotopy vlhkých pcháčových luk a tužebníkových lad,nevápnitých mechových slatinišť a údolních jasanovo-olšových luhů s výskytem chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů.” [5]
“Zvláště cenná jsou společenstva rašelinišť a vlhkých rašelinných luk s významným výskytem řady chráněných a ohrožených druhů rostlin.” [6]
chráněné rostliny (např.):
- čípek objímavý
- ptačinec dlouholistý
- mléčivec alpský
- suchopýrek alpský
- různé druhy prstnatců, hořečků a ostřic
chránění živočichové (např.):
- mlok skvrnitý
- čáp černý
- datel černý
- krkavec velký
- rejsek horský
- hraboš mokřadní
Maloplošná zvláště chráněná území (ZCHÚ)[7]
4 NP - národní přírodní rezervace (Dářko, Ransko, Žákova hora a Radostínské rašeliniště)
10 PR - přírodních rezervací (Čtyři palice, Meandry Svratky u Milov…)
37 PP - přírodním památek (Bílá skála, Devět skal…)
Sport v CHKO Žďárské vrchy
Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy je velmi oblíbenou sportovní lokalitou.V létě je vyhledávaná pro pěší turistiku a cykloturistiku, horolezectví a v zimě pro širokou nabídku lyžařských běžeckých tratí. V posledních letech je zimní období především spojeno s komerční turistikou a biatlonovými závody v Novém Městě na Moravě.
Všechny sportovní aktivity vyjma horolezení nemají zvláštní omezení. V CHKO platí obecná pravidla jako zásady slušného chování a ohled k přírodě, udržovat čisté okolí a nerozdělávat oheň v lese ani v jeho blízkosti. Zákonem zakázaná je jízda sněžných skůtrů volnou krajinou v celé CHKO. [8]
Horolezectví
CHKO Žďárské vrchy je oblíbenou a vyhledávanou lokalitou, která nabízí horolezcům nemálo možností. Mezi nejnavštěvovanější patří skalní útvary Drátník nebo Čtyři palice.
Horolezecká činnost v CHKO Žďárské vrchy je povolena na základě dohody Správy CHKO a zástupci místního oddílu Českého horolezeckého svazu. Horolezectví v CHKO není zákonem zakázáno, ale je regulováno zákazy a omezeními, za jejíž nedodržování hrozí sankce. Horolezectví na území CHKO mohou provádět pouze členové svazu ČSTV nebo jiných horolezeckých organizací a jejich hosté. [9]
Pravidla ČHS[10]
Český horolezecký svaz vydal pro lezení ve skalních oblastech České republiky následující pravidla:
Lezci jsou povinni:
- chovat se tak, aby nedocházelo k poškozování přírody, dbát na čistotu a pořádek
- v ZCHÚ využívat pouze lokality, které jsou k lezení určeny
- řídit se značením umístěným orgány ochrany přírody, majiteli pozemků a správci lesa
Lezcům je zakázáno:
- jakkoliv měnit povrch skal pro vytváření lepších chytů a stupňů
- používat zimní horolezeckou výzbroj (cepíny, kladiva…)
- při manipulaci s lanem poškozovat třením povrch skal
- přidávat skalní skoby do již hotových
Podmínky lezení v oblasti CHKO Žďárské vrchy [11]
Jelikož jsou skalní sektory Žďárských vrchů zařazeny do zvláště chráněných území ( PP - přírodní památka, PR - přírodní rezervace), ČHS bych nucen za účelem ochrany přírody vydat omezení a podmínky lezení v této oblasti.
- přístup ke skalám nejkratšími cestami od značených turistických cest
- lezení na jiné než vyznačené objekty a mimo povolené období jen s písemným povolením správy CHKO
- používání magnézia je zakázáno
- výměna a osazování jištění a vyznačování skal a cest je zakázáno
- organizování sportovních, turistických a jiných akcí jen s písemným souhlasem správy CHKO
Současná omezení [12]
Před plánovanou cestou je vždy nutné navštívit stránky Českého horolezeckého svazu a zkontrolovat, zda na konkrétním skalnatém útvaru nejsou časová či jiná omezení. Může jít o omezení vzhledem k ochraně přírody z důvodu masové návštěvy, rušení chráněných živočichů, sešlapu vegetace, ničení skal, znečištění okolí a nebo bezpečnosti. V jarním období to bývá především omezení s ohledem na hnízdění ptactva.
| celoročně | od července do prosince | zákaz |
|---|---|---|
| Devět skal
Malinské skály Drátník Čtyři palice Pasecké skály Vávrova skála Rozštípená skála Štěnice |
Bílá skála
Černá skála Uhlíř Ostrá Milovské perničky Zkamenělý zámek Rybenské Perničky Štarkov Bohdalec |
Černá skála
Lisovská skála Prosička Milovské Perničky (pod cestou) |
Aktuální informace (21. 3. 2019)
Na skalní útvar Čtyři palice je z důvodu hnízdění krkavců zákaz vstupu do 15. května 2019.
“Pokud je člověk vyruší, začnou létat v kruzích okolo a ozývají se charakteristickým varovným hlasem - liší se od běžného krkavčího krákání. Je to jasný signál, že by měl člověk místo opustit. Všem ohleduplným návštěvníkům děkujeme,“ [14]
Seznam referencí
- ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 http://zdarskevrchy.ochranaprirody.cz/
- ↑ 2,0 2,1 https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BD%C4%8F%C3%A1rsk%C3%A9_vrchy
- ↑ http://www.nmnm.eu/evropska-rozvodnice.html
- ↑ ttps://www.kct-tabor.cz/gymta/ChranenaUzemiCR/ZdarskeVrchy/index.htm
- ↑ https://www.kct-tabor.cz/gymta/ChranenaUzemiCR/ZdarskeVrchy/index.htm)
- ↑ https://www.kct-tabor.cz/gymta/ChranenaUzemiCR/ZdarskeVrchy/index.htm
- ↑ FALTYSOVÁ, Bc. Olga. Životní styl, environmentální hodnoty a postoje návštěvníků k ochraně životního prostředí při pěší turistice v CHKO Žďárské vrchy. Praha, 2016. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Fakulta humanitních studií. Vedoucí práce PhDr. Daniel Čermák, Ph.D.
- ↑ http://zdarskevrchy.ochranaprirody.cz/pro-navstevniky/
- ↑ http://www.goat.cz/Lezeni/ZdarskeVrchy/_Guide/pdf/ZdarskeVrchy1.pdf
- ↑ https://www.horosvaz.cz/res/archive/058/010522.pdf?seek=1359717557
- ↑ https://www.horosvaz.cz/skaly-oblast-48/
- ↑ https://www.horosvaz.cz/ochrana-prirody/povoleni-lezeni/
- ↑ https://www.horosvaz.cz/skaly-oblast-48/
- ↑ https://zdarsky.denik.cz/zpravy_region/ctyri-palice-obsadili-krkavci-navstevnici-tam-maji-zakaz-vstupu-20190321.html
Ostatní zdroje
DOLEŽAL, Ferdinand. TREFULKA, František. Ždárské vrchy. Průvodce po horolezeckých terénech Vysočiny. Ždár nad Sázavou: TJ Vysočina, 2001. s. 2 – 3
Klenoty naší krajiny, Žďárské vrchy.[epizoda televizního seriálu]. Česká republika. Česká televize 24. 7. 2016
CHKO Žďárské vrchy po čtyřiceti letech. Ochrana přírody [online]. [cit. 2019-04-02]. Dostupné z: http://www.casopis.ochranaprirody.cz/z-nasi-prirody/chko-zdarske-vrchy-po-ctyriceti-letech/
