Věda o udržitelnosti

Věda o udržitelnosti se objevila v 21. století jako nová akademická disciplína. Tento nový vědní obor byl oficiálně představen na Světovém kongresu "Výzvy pro měnící se Zemi 2001" v Amsterdamu pořádané Mezinárodní radou pro vědu (ICSU), Mezinárodním programem pro geosféru a biosféru (IGBP), Mezinárodním programem lidských dimenzí pro globální změnu životního prostředí a Světovým programem výzkumu klimatu (WCRP).

Tato vědní disciplína je zaměřena na zkoumání interakcí mezi lidskými, environmentálními a technickými systémy, abychom porozuměli a přispěli k řešení komplexních problémů, které ohrožují budoucnost lidstva a integritu systémů podpory života planety, jako je změna klimatu, ztráta biologické rozmanitosti, znečištění a degradaci půdy a vody.

Věda o udržitelnosti, obdobně jako je samotná udržitelnost, odvozují určitý podnět z koncepcí udržitelného rozvoje a environmentálních věd. Věda o udržitelnosti poskytuje kritický rámec pro udržitelnost, zatímco měření udržitelnosti poskytuje kvantitativní údaje založené na důkazech, které jsou nezbytné pro udržitelné vládnutí.

Definice

Konsensuální definice vědy o udržitelnosti je stejně nejednotná jako definice "udržitelnosti" nebo "udržitelného rozvoje". Jak je uvedeno v programu "Věda o udržitelnosti" ve Středisku pro mezinárodní udržitelnost Harvardské univerzity, věda se snaží o:

"Pokročilé základní chápání dynamiky systémů člověka a životního prostředí; usnadnění navrhování, provádění a hodnocení praktických zásahů, které podporují udržitelnost v konkrétních místech a kontextech; A zlepšení vazby mezi příslušnými výzkumnými a inovačními komunitami na jedné straně a příslušnými politickými a řídícími komunitami na straně druhé."

Obecné cíle

Výzkum a vývoj jako důležitá součást strategií udržitelného rozvoje, byly přijaty v polovině osmdesátých let mnoha mezinárodními vědeckými organizacemi, podpořila je zpráva Naše společné budoucnosti v roce 1987, Agenda 21, Konference OSN o životním prostředí a rozvoji v roce 1992 a dále byly podpořeny na Světovém summitu o udržitelném rozvoji, který se konal v Johannesburgu v roce 2002.

Témata následujících podoborů ukazují opakující se témata, která jsou řešena v literatuře vědy o udržitelnosti. [13] Teprve v roce 2010 byly vypracovány klíčové dokumenty a úvahy o vědeckých pracovnících v oblasti udržitelnosti. [14] V roce 2010 publikoval kompendium základních článků v této nové disciplíně Robertem Katesem s uvedením Williama Clarka jako: Četby v oblasti vědy a techniky udržitelnosti - úvod do klíčové literatury vědy o udržitelnosti. [14] Komentář Haliny Brownové z roku 2012 značně rozšiřuje rozsah této klíčové publikace. [12] Toto je nedokončená práce. Encyklopedie vědy a technologie z roku 2012 byla vytvořena ve spolupráci více než 1 000 vědců, aby zajistila recenzované příspěvky týkající se výzkumu udržitelnosti a hodnocení technologií. [15]

Znalost strukturování otázek

Strukturování znalostí bylo identifikováno jako zásadní první krok v úsilí o získání komplexního pohledu na otázky udržitelnosti, které jsou složité a propojené. To je zapotřebí jako reakce na požadavky akademického, průmyslového a vládního sektoru.

Koordinace dat

Klíčový výzkum a údaje o udržitelnosti pocházejí z mnoha vědeckých oborů, témat a organizací. Velká část strukturování znalostí bude vyžadovat vytvoření nástrojů, které poskytují "přehled" o tom, co je známo. Věda o udržitelnosti může vytvářet a koordinovat rámec, v němž lze snadno přistupovat k obrovskému množství dat.

Interdisciplinární přístupy

Pokus vědy o udržitelnosti pochopit integrovaný "celý" planetárních a lidských systémů vyžaduje spolupráci mezi vědeckými, sociálními a ekonomickými disciplínami, veřejným a soukromým sektorem, akademií a vládou. Stručně řečeno, vyžaduje masivní celosvětové kooperativní úsilí a jedním z hlavních úkolů vědy udržitelnosti je napomáhat integrované interdisciplinární koordinaci.

Časopisy

Conselience: Časopis udržitelného rozvoje, vychází od února 2008. [16]

Mezinárodní časopis o udržitelném rozvoji a světové ekologii, časopis se šesti čísly za rok, publikovaný od roku 1994 Taylor & Francis. [17]

Průzkumy a perspektivy integrující životní prostředí a společnost (S.A.P.I.EN.S.), pololetní časopis vydávaný společností Veolia Environment od února 2007. [18] Pozoruhodná esej o ukazatelích udržitelnosti Paul-Marie Boulangerové se objevila v prvním čísle. [19]

Sustainability Science, časopis vydávaný společností Springer od června 2006. [20]

Udržitelnost: Věda, praxe, politika, e-časopis s otevřeným přístupem pro udržitelná řešení zahájený v březnu 2005. [21]

Udržitelnost: Journal of Record, dvouměsíční časopis vydávaný Mary Ann Liebert, Inc. od prosince 2007. [22]

Část věnovaná vědě o udržitelnosti v multidisciplinárním časopise Proceedings of the National Academy of Sciences byla zahájena v roce 2006. [23]

GAIA: Ekologická perspektiva pro vědu a společnost / GAIA: čtvrtletní interdisciplinární a transdisciplinární časopis pro vědce a další zainteresované strany zabývající se příčinami a analýzami problémů životního prostředí a udržitelnosti a jejich řešení. Zahájena v roce 1992 a publikována společností oekom verlag jménem společnosti GAIA - Konstanz, St. Gallen, Curych. [24]

Seznam programů udržitelnosti vědy

V posledních letech byly zřízeny stále více studijních kurzů, které se přímo zabývají otázkami vědy o udržitelnosti a globální změny:

Bakalářské

• B.A. nebo B.S. Udržitelnost na Arizonské státní univerzitě v USA
• B.S. nebo B.S./M.S. Kombinované - Věda o udržitelnosti na Montclair State University, NJ, USA
• B.Sc. Vědy o životním prostředí na univerzitě Leuphana Lüneburg, Německo
• B.Sc. Studium o životním prostředí a udržitelnosti na univerzitě Leuphana Lüneburg, Německo

Magisterské

• M.Sc. Udržitelnost: Věda a společnost na Brockově univerzitě, ON, Kanada
• M.Sc. Věda a řešení udržitelnosti, Lappeenranta University of Technology, Finsko
• M.Sc. Věda o udržitelnosti na státní univerzitě v Montclairu, NJ, USA
• M.Sc. Věda o udržitelnosti na univerzitě Leuphana Lüneburg, Německo
• MBA řízení udržitelnosti na univerzitě Leuphana Lüneburg, Německo
• Magisterský titul na IATEUR - městském, regionálním plánovacím a udržitelném vědeckém ústavu, Reims University ve Francii
• M.Sc. "Věda a politika udržitelnosti" na Maastrichtské univerzitě - ICIS, Nizozemsko
• MS / MBA Ústav Erb pro udržitelné podnikání (více podoborů) na University of Michigan, USA
• M.Sc. "Udržitelný management zdrojů" na Technické univerzitě v Mnichově v Německu
• M.Sc. "Globální ekologická změna" na univerzitě v Bayreuthu v Německu
• M.Sc. "Globální řízení změn" na Univerzitě aplikovaných věd Eberswalde, Německo
• M.Sc. "Environmentální studia a udržitelnost vědy" na univerzitě Lund ve Švédsku
• "Magisterský studijní program pro rozvojovou praxi" na univerzitě v Minnesotě v USA
• "Mezinárodní magisterský program Lund University v oblasti environmentálních studií a vědy o udržitelnosti" na univerzitě v Lundu ve Švédsku.
• "Master in Creative Sustainability" na univerzitě Aalto, Finsko
• M.Sc. Strategické vedení k udržitelnosti na technologickém institutu v Blekinge, Karlskrona, Švédsko
• Magistr Inovativních systémů udržitelných produktových služeb na technologickém institutu v Blekinge, Karlskrona, Švédsko
• MSc Environmentální technologie na Imperial College v Londýně nabízí osm odborných proudů v oblasti: vody, znečištění, podnikání, globální environmentální změny a politiky, ekonomika a politika, ekologické řízení, environmentální analýza a hodnocení, energetická politika.
• MPhil v inženýrství pro udržitelný rozvoj, University of Cambridge, Velká Británie
• M.Sc. Univerzita Massachusetts Amherst, USA
• MSEM (Magisterské studium v oblasti udržitelnosti a environmentálního managementu) na Univerzitě v Saskatchewanu, Škola životního prostředí a udržitelnosti, Saskatoon, SK, Kanada
• M.S. Management udržitelnosti, Columbia University, USA

Magisterský a doktorandský

• M.Sc/M.A/Ph.D ve vědě o udržitelnosti na Škole udržitelnosti, Arizona State University, Tempe, USA
• M.Sc. V oblasti vědy o udržitelnosti a PhD v environmentálním managementu na Montclair State University, NJ, USA
• M.Sc./Ph.D. "Budování vědy a udržitelnosti" na katedře architektury na Kalifornské univerzitě v Berkeley v USA
• M.Sc. Udržitelnost / PhD v oblasti Věda o udržitelnosti na Univerzitním institutu Spojených národů pro pokročilé studium udržitelnosti, Tokio, Japonsko
• M.Sc./Ph.D. V životním prostředí a udržitelnosti na Univerzitě v Saskatchewanu, Škola životního prostředí a udržitelnosti, Saskatoon, SK, Kanada
• "Absolvent programu v oblasti udržitelnosti" na Tokijské univerzitě v Japonsku
• "Absolventský program v oblasti udržitelnosti" na Hoseijské univerzitě v Japonsku
• M.Sc/Ph.D. V oblasti vědy o udržitelnosti na Národní autonomní univerzitě v Mexiku (UNAM), Mexico City, Mexiko
• Ph.D. V udržitelném rozvoji, Columbia University, USA

Jiné

• Kurz o vědě o udržitelnosti oddělení pozemských a environmentálních věd na indickém ústavu vědeckého vzdělávání a výzkumu, Bhopal.
• Program environmentální vědy a politiky na Univerzitě Clark, Worcester, MA, USA, nabízí absolventský seminář "Produkce udržitelné spotřeby".
• "Globální ekologická změna" na University of California, Irvine, USA
• "Specializace v oblasti udržitelnosti" na Michiganské státní univerzitě v USA
• Osvědčení o vysokoškolském vzdělání v oblasti životního prostředí a udržitelnosti na Univerzitě v Saskatchewanu, Škola životního prostředí a udržitelnosti, Saskatoon, SK, Kanada

V roce 2010 vydal Robert Kates sbírku základních článků v této nové disciplíně jako Readings in Science and Technology Sustainability - úvod do klíčové literatury vědy o udržitelnosti. [25]