Kilometrické zpoplatnění nákladní dopravy v Německu
Výběr elektronického mýtného měl podle původních předpokladů začít od srpna 2003, po několika odkladech však byl uveden do provozu až 1. 1. 2005. Týká se vozidel těžších 12 tun (s výjimkou autobusů, vojenských vozidel, vozidel policie apod.) a sítě přibližně 13 tisíc kilometrů dálnic a využívá kombinace technologií satelitní navigace GPS a mobilní komunikace GSM. OBU jednotka zaznamenává ujetou vzdálenost GPS modulem a vypočítává výši poplatku. Tato informace je pomocí GSM přenosu předávána do zúčtovacího centra. Vozidla, která nejsou vybavena OBU jednotkou, musí zaregistrovat trasu, po které pojedou, před jejím uskutečněním přes internet nebo na terminálech rozmístěných po celé zemi a na hranicích.
Sazby mýtného jsou odstupňovány podle emisních kategorií a počtu náprav s postupně se zpřísňujícími kriterii pro emisní kategorie:
Tabulka: Emisní třídy[1]
| Kategorie A | Kategorie B | Kategorie C | |
| do 9/ 2006 | S4, S5 a EEV třída 1 | S3 a S2 | S1 a vozidla bez zařazení do emisních tříd |
| od 10/2006 do 9/2009 | S5 a EEV třída 1 | S4 a S3 | S2, S1 a vozidla bez zařazení do emisních tříd |
| od 10/2009 | EEV třída 1 | S5 a S4 | S3, S2, S1 a vozidla bez zařazení do emisních tříd |
Tabulka: Sazby mýtného (v €c)[1]
| Emisní třída | max. 3 nápravy | 4 a více náprav |
| Kategorie A | 9 | 10 |
| Kategorie B | 11 | 12 |
| Kategorie C | 13 | 14 |
Průměrná platba je 12,4 €c/km. Správcem systému je Spolkový úřad pro nákladní přepravu (BAG), který odpovídá za kontroly správného výběru mýta, provozovatelem systému je Toll Collect.
Tabulka: Výnosy mýtného v SRN za první čtvrtletí roku 2005[2]
| Výnos (mil. €) | |
| Leden | 209 |
| Únor | 215 |
| Březen | 237 |
| 1. čtvrtletí | 661 |
Za celý rok je prognóza výnosu cca 3 mld. €. Podle statistik kontrol Spolkového úřadu pro nákladní dopravu (BAG) se po šesti týdnech provozu počet podvodů ustálil na necelých 3 % jízd uskutečněných zpoplatněnými vozidly na německých dálnicích. Úřad v této době registroval 595 tisíc nákladních vozidel, z nichž zhruba 370 tisíc bylo vybaveno OBU a ve střednědobém horizontu předpokládá nárůst počtu vozidel vybavených OBU na 450–470 tisíc.
Na hodnocení celého systému je zatím brzy. Co se však projevilo, je zvýšení tranzitní dopravy v sousedních státech (ČR a Francie) a objevují se problémy s objížděním zpoplatněných úseků po paralelně vedoucích státních silnicích, jejich rozsah má do poloviny roku objasnit k tomu zřízená komise Spolkového ministerstva dopravy.
Zdroje
- ↑ 1,0 1,1 Zdroj: Toll Collect, http://www.toll-collect.de/frontend/HomepageVP.do;jsessionid=B888061E7F210ACCAFDF50C182D77821
- ↑ BMVBW (2005): Stolpe: Mauteinnahmen entwickeln sich positiv, Tisková zpráva 104/2005, 11. dubna 2005, Spolkové ministerstvo dopravy, stavebnictví a bydlení
Odkazy
- Slepá ulice. Politika dálkové přepravy zboží, její ekonomické souvislosti, ekologické důsledky a možná řešení. Edice APEL, Zelený kruh a Hnutí DUHA, Praha-Brno, říjen 2005. Dostupné na http://www.zelenykruh.cz/cz/edice-apel/
Tento článek potřebuje úpravu Hankou Brůhovou-Foltýnovou,
neboť svým obsahem nevyhovuje. Můžete Enviwiki pomoci tím, že ho vhodně vylepšíte. Podívejte se též na diskusní stránku, zda tam nejsou náměty k úpravám.