Ligninolytické houby: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 2: Řádek 2:


'''Ligninolytické houby'''
'''Ligninolytické houby'''
'''Charakteristika'''
   
   
Nazývány také jako houby bílé hniloby, tyto houby jsou dřevokazné a rozkládají hlavně ligninovou složku dřeva. Houby bílé hniloby přednostně spotřebovávají ze dřeva tmavý lignin. Zůstává po nich světlý vláknitý povrch tvořený zejména vlákny celulózy. Dřevokazné houby se dají použít na odbarvování některých průmyslově vyráběných barviv. Tyto barviva představují velkou skupinu obtížně rozložitelných a často toxických průmyslových organopolutantů. Na znečištění životního prostředí se podílý ve formě odpadních průmyslových  vod.
*nazývány také jako houby bílé hniloby  
*tyto houby jsou dřevokazné a rozkládají hlavně ligninovou složku dřeva (houby bílé hniloby přednostně spotřebovávají ze dřeva tmavý lignin - jediný přirozený polymer obsahující aromatická jádra)
*zůstává po nich světlý vláknitý povrch tvořený zejména vlákny celulózy
*produkují extracelularní enzymy (využívány také k degradaci aromatických cizorodých látek z prostředí):
**ligninperoxidasa
**manganperoxidasa
**lakasa
*houby jsou schopny kolonizovat substráty (které jsou zaneseny spolu s houbou do půdy)
*schopnost rozkládat těžce rozložitelné a pro mnoho mikroorganismů jedovaté látky
*důležitá je vazba mezi dřevokaznými houbami a těžkými kovy
*houby obecně jsou schopny na svůj povrch vázat kovy včetně radionuklidů


Kontaminace životního prostředí chloroaromáty (např. PCB, chlorfenoly, chlorligniny, dioxiny) a polycyklickými aromatickými uhlovodíky (PAU) je globální. Tyto toxické a karciogenní látky se hromadí v půdě, protože jejich rozklad autochtonní půdní mikroflorou je pomalý a často neúplný.
'''Vzužití'''
Ligninolytické houby jsou schopné účinně degradovat řadu obtížně rozložitelných organopolutantů a proto jsou považovány za vhodné organismy pro [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bioremediace bioremediace]. Širšímu praktickému použití dosud brání nízká znalost degradačních mechanismů, které využívají.


Dřevo se skládá jednak z celulózy a jednak ligninu. Ten je jediný přirozený polymer, který obsahuje aromatická jádra. To je důležité především proto, že jde o nespecifický enzymový systém a kromě ligninu, což je přirozený substrát, je schopen rozkládat i některé jiné aromatické látky (polychlorované bifenyly, polyaromatické uhlovodíky), [http://cs.wikipedia.org/wiki/Pesticidy pesticidy], aromatické herbicidy a řadu dalších toxických látek. Další využití zmíněných dřevokazných hub, resp. hub tzv. bílé hniloby je při odstraňování polyaromatických uhlovodíků z různých složek životního prostředí - z půdy, vody, tedy v podstatě z jakýchkoliv přirozených nebo polopřirozených substrátů. Důležitá je i vazba mezi dřevokaznými houbami a těžkými kovy. Houby obecně jsou totiž schopny na svůj povrch vázat kovy včetně radionuklidů.
*odbarvování některých průmyslově vyráběných barviv (tyto barviva představují velkou skupinu obtížně rozložitelných a často toxických průmyslových organopolutantů, na znečištění životního prostředí se podílý ve formě odpadních průmyslových  vod)
*kontaminace životního prostředí chloroaromáty (např. PCB, chlorfenoly, chlorligniny, dioxiny) a polycyklickými aromatickými uhlovodíky (PAU) je globální(tyto toxické a karciogenní látky se hromadí v půdě, protože jejich rozklad autochtonní půdní mikroflorou je pomalý a často neúplný)
*ligninolytické houby jsou schopné účinně degradovat řadu obtížně rozložitelných organopolutantů
*jsou považovány za vhodné organismy pro [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bioremediace bioremediace]
*širšímu praktickému použití brání nízká znalost degradačních mechanismů
*nespecifický enzymový systém je schopen rozkládat:
**aromatické látky (polychlorované bifenyly, polyaromatické uhlovodíky)  
**[http://cs.wikipedia.org/wiki/Pesticidy pesticidy]
**aromatické herbicidy  
**a další toxické látky
*další využití hub tzv. bílé hniloby:
**při odstraňování polyaromatických uhlovodíků z různých složek životního prostředí - z půdy, vody, tedy v podstatě z jakýchkoliv přirozených nebo polopřirozených substrátů


Při degradaci PAU pomocí ligninolytických enzymů dochází k oxidaci za vzniku chinonů. Tyto enzymy existují tři, lignin peroxidasa, mangan peroxidasa, lakáza.
'''Druhy hub bílé hniloby'''


*
Aktivity ligninolytických enzymů byly testovány u více než 2000 druhů známých ligninolytických hub, z tohoto množství bylo pro biodegradační účely otestováno méně než 20. Biodegradační schopnost byla prokázána např. u Phanerochaete chrysosporium, Pleurotus ostreatus,Irpex lacteus, Bjerkandera adusta a Trametes versicolor.  
Aktivity ligninolytických enzymů byly testovány u více než 2000 druhů známých ligninolytických hub, z tohoto množství bylo pro biodegradační účely otestováno méně než 20. Biodegradační schopnost byla prokázána např. u Phanerochaete chrysosporium, Pleurotus ostreatus,Irpex lacteus, Bjerkandera adusta a Trametes versicolor.  



Verze z 11. 1. 2009, 20:00


Ligninolytické houby

Charakteristika

  • nazývány také jako houby bílé hniloby
  • tyto houby jsou dřevokazné a rozkládají hlavně ligninovou složku dřeva (houby bílé hniloby přednostně spotřebovávají ze dřeva tmavý lignin - jediný přirozený polymer obsahující aromatická jádra)
  • zůstává po nich světlý vláknitý povrch tvořený zejména vlákny celulózy
  • produkují extracelularní enzymy (využívány také k degradaci aromatických cizorodých látek z prostředí):
    • ligninperoxidasa
    • manganperoxidasa
    • lakasa
  • houby jsou schopny kolonizovat substráty (které jsou zaneseny spolu s houbou do půdy)
  • schopnost rozkládat těžce rozložitelné a pro mnoho mikroorganismů jedovaté látky
  • důležitá je vazba mezi dřevokaznými houbami a těžkými kovy
  • houby obecně jsou schopny na svůj povrch vázat kovy včetně radionuklidů

Vzužití

  • odbarvování některých průmyslově vyráběných barviv (tyto barviva představují velkou skupinu obtížně rozložitelných a často toxických průmyslových organopolutantů, na znečištění životního prostředí se podílý ve formě odpadních průmyslových vod)
  • kontaminace životního prostředí chloroaromáty (např. PCB, chlorfenoly, chlorligniny, dioxiny) a polycyklickými aromatickými uhlovodíky (PAU) je globální(tyto toxické a karciogenní látky se hromadí v půdě, protože jejich rozklad autochtonní půdní mikroflorou je pomalý a často neúplný)
  • ligninolytické houby jsou schopné účinně degradovat řadu obtížně rozložitelných organopolutantů
  • jsou považovány za vhodné organismy pro bioremediace
  • širšímu praktickému použití brání nízká znalost degradačních mechanismů
  • nespecifický enzymový systém je schopen rozkládat:
    • aromatické látky (polychlorované bifenyly, polyaromatické uhlovodíky)
    • pesticidy
    • aromatické herbicidy
    • a další toxické látky
  • další využití hub tzv. bílé hniloby:
    • při odstraňování polyaromatických uhlovodíků z různých složek životního prostředí - z půdy, vody, tedy v podstatě z jakýchkoliv přirozených nebo polopřirozených substrátů

Druhy hub bílé hniloby

Aktivity ligninolytických enzymů byly testovány u více než 2000 druhů známých ligninolytických hub, z tohoto množství bylo pro biodegradační účely otestováno méně než 20. Biodegradační schopnost byla prokázána např. u Phanerochaete chrysosporium, Pleurotus ostreatus,Irpex lacteus, Bjerkandera adusta a Trametes versicolor.


Zdroje

Paszcynski, A., Craford, R.L. (1995)Potentional for bioremediation of xenobiotic compound by the white rot fungus. Phanerochate chrysosporium, Biotechnol. Prog. 11, 368-379.


Gramss, G., Kirsche, B., Voigt, K. D., Gunther, Th., Fritsche, W. (1999) Conversion rates of five polycyclic aromatic hydrocarbons in the liquid cultures of fifty-eight fungi and the concomitant production of oxidative enzymes. Mycol. Res. 103, 1009-1018.


Šašek, V., Novotný, Č., Vampola, P. (1998) Screening for efficient fungal degraders by decolorization. Czech Mycol. 50, 303-311.


Informační systém výzkumu a vývoje http://aplikace.isvav.cvut.cz/projectDetail.do?rowId=GA204%2F94%2F1190