Záchranný program: Porovnání verzí
| Řádek 31: | Řádek 31: | ||
====Hvozdík písečný český ''(Dianthus arenarius subsp. bohemicus)'' ==== | ====Hvozdík písečný český ''(Dianthus arenarius subsp. bohemicus)'' ==== | ||
roste v rozvolněných travinných společenstvech na píscích a stěrkopíscích. Je endemitem pleistocénních štěrkopískových teras u Roudnice nad Labem. Dříve býval hojný, dnes je kriticky ohrožený a vyskytuje se pouze na jediné lokalitě NPP Kleneč. | roste v rozvolněných travinných společenstvech na píscích a stěrkopíscích. Je endemitem pleistocénních štěrkopískových teras u Roudnice nad Labem. Dříve býval hojný, dnes je kriticky ohrožený a vyskytuje se pouze na jediné lokalitě NPP Kleneč. Cílem programu, který probíhá od roku 2008, je rozšířit populaci na stávající lokalitě a zaistit rozvoj populace na náhradní lokalitě u Kyškovic.<ref name="AOPK">[http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK]</ref> | ||
====Hořec jarní ''(Gentiana verna)'' ==== | ====Hořec jarní ''(Gentiana verna)'' ==== | ||
Verze z 9. 1. 2009, 17:11
Záchranné programy ohrožených druhů v ČR
Podle zákona č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny jsou záchranné programy určeny "k ochraně zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů" a jejich cílem je "vytvořit podmínky umožňující takové posílení populací těchto druhů, které by vedlo ke snížení stupně jejich ohrožení". [1]
Záchranné programy v České republice se připravují pro druhy, kterým hrozí podle červených seznamů do 20 let vyhynutí nebo vyhubení, pokud nebudou podniknuta aktivní opatření na jejich záchranu. Jsou to dočasné projekty, jejichž cílem je kombinací různých typů opatření dosáhnout zvýšení populace dotčeného druhu nad úroveň ohrožení vyhynutím. Programy kombinují ochranu ex situ (např. záchranné chovy a vypouštění, tzn. reintrodukce) s ochranou in situ, jejímž základem je především ochrana biotopů příslušného druhu. Mezi prováděná opatření patří např. minimalizace negativních vlivů (znečištěného prostředí, nevhodného hospodaření), vhodné obhospodařování a úpravy lokalit, odchovy a kultivace ex situ, monitoring stavu populací, výzkum populací, vyhledávání vhodných lokalit, vzdělávání a osvěta atd...
Záchranný program je ukončen po dosažení stanovených cílů. Může být ukončen ale i v případě, že byl program neúspěšný (druh vyhynul) nebo bylo v průběhu řešení zjištěno, že je nefunkční. Záchranné programy pro kriticky a silně ohrožené druhy jsou zajišťovány Ministerstvem životního prostředí. To pověřilo přípravou a koordinací záchranných programů Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR. Příprava a realizace programu se řídí konkrétními podmínkami formulovanými Stálým výborem Bernské úmluvy a Mezinárodním svazem ochrany přírody – IUCN. Financovány jsou ze Státního fondu životního prostředí a tzv.Norských fondů (Finanční mechanismus EHP/Norska). První záchranné programy byly v ČR vyhlášeny v roce 1998.[2]
Kritéria výběru druhů pro záchranné programy
- druh je v ČR zvláště chráněný
- druh je zařazen v červených seznamech jako obecně ohrožený (tzn. kriticky ohrožený, ohrožený, zranitelný)
- druh je ohrožen v podstatné části evropského areálu rozšíření
- druh se v ČR není na okraji svého areálu rozšíření - pokud je, musí být ohrožený v celém areálu rozšíření
- v minulosti byl výskyt druhu v ČR stálý
- v předchozích 50 letech došlo k poklesu početnosti jedinců druhu
- příčiny ohrožení jsou známé a působí na území ČR
- příčiny ohrožení jsou odstranitelné a to z finančního i odborného hlediska
- příčiny ohrožení je možné odstranit pouze rozsáhlými, centrálně řízenými aktivními zásahy
Probíhající záchranné programy
Matizna bahenní (Angelica palustris)
kriticky ohrožená rostlina z čeledi mrkvovitých vázaná svým výskytem na slatinné louky. Původně se vyskytovala na sedmi lokalitách, dnes je na jediné lokalitě NPP Hrdibořické rybníky. Cílem programu, probíhajícího od roku 2000, je trvale obnovit populaci na 2 lokalitách v ČR.[2]
Rdest dlouholistý (Potamogeton praelongus)
kriticky ohrožený druh, který se vyskytoval v proudících i stojatých čistých chladnějších vodách v okolí Písku, České Lípy, Chlumce nad Cidlinou, v Praze a v dolním Poorličí. Je indikátorem čistých vod. V současnosti u nás existuje poslední lokalita ve slepém rameni v Malšově Lhotě u Hradce Králové. Cílem záchranného programu (od roku 2003) je uchovat druh na stávající lokalitě a vytvořit alespoň dvě životaschopné populace v širším okolí.[2]
Hvozdík písečný český (Dianthus arenarius subsp. bohemicus)
roste v rozvolněných travinných společenstvech na píscích a stěrkopíscích. Je endemitem pleistocénních štěrkopískových teras u Roudnice nad Labem. Dříve býval hojný, dnes je kriticky ohrožený a vyskytuje se pouze na jediné lokalitě NPP Kleneč. Cílem programu, který probíhá od roku 2008, je rozšířit populaci na stávající lokalitě a zaistit rozvoj populace na náhradní lokalitě u Kyškovic.[2]
Hořec jarní (Gentiana verna)
je kriticky ohrožený světlomilný druh středně vlhkých travnatých nízkostébelných luk a horských strání, který se ještě počátkem 20. století vyskytoval přibližně na sedmdesáti lokalitách v Čechách i na Moravě. Dnes se v ČR vyskytuje v nížinné formě na jediné lokalitě v NPP Rovná na Strakonicku a v horské formě na dvou lokalitách v CHKO Jeseníky (Malá a Velká Kotlina).[2]
Perlorodka říční (Margaritifera margaritifera)
je vzácný mlž oligotrofních vod s nízkým obsahem iontových forem vápníku. V minulosti byl decimován kvůli lovu sladkovodních perel. Je citlivý na znečištění vody a vymírá v důsledku eutrofizace vod. Perlorodky se dožívají 30-50 let (v mesotrofním prostředí) a 80 až 140 let (v oligotrofním prostředí). Vývojem jsou vázány na přítomnost pstruha potočního a lososa obecného, kteří jsou hostitelskými rybami pro larvy perlorodek. V první polovině 20. století byla perlorodka říční přítomna na řadě lokalit v povodí Labe a Odry. Dnes je kriticky ohrožená a nachází se v horním toku Vltavy, Blanice, Malše a v jejich přítocích. Program probíhá od roku 2000.[2]
Sysel obecný (Spermophilus citellus)
je kriticky ohrožený stepní hlodavec vyhledávající krátký travní porost. Na přelomu 40. a 50. let 20. století byl sysel obecný běžným obyvatelem travnatých mezí, porostů zemědělských plodin (obiloviny, vojtěška), luk a pastvin a byl ničen jakožto zemědělský škůdce. V roce 2007 byl výskyt sysla v ČR zaznamenán na 34 izolovaných lokalitách. Roku 2008 byl vyhlášen jeho záchranný program.[2]
Užovka stromová (Zamenis longissimus)
je nejedovatý kriticky ohrožený had, který žije ve vlhčím prostředí a často je vázán na říční údolí. Zároveň preferuje heterogenní strukturu krajiny a členitý terén s širokou nabídkou biotopů. U nás se vyskytuje ve třech oblastech: v Poohří, v NP Podyjí a v Bílých Karpatech. Ohrožena je zejména populace v Poohří, jejíž areál se za posledních 120 let zmenšil na 8 % původní rozlohy. Záchranný program byl vyhlášen roku 2008.[2]
Ukončené záchranné programy
Tetřev hlušec (Tetrao urogallus)
Program probíhal v letech 1998-2007. Jeho cílem bylo zvýšit a udržet populaci tetřeva v ČR, poznat lépe jeho ekologii a biologii. Hlavními opatřeními byl chov a vypouštění tetřevů a následné sledování vypuštěných jedniců. Dále pak ojedinělé úpravy biotopů a regulace predátorů.[2]
Rys ostrovid (Lynx lynx)
Program probíhal v letech 1998-2000 a pro nefunkčnost byl ukončen z následujících důvodů. V rámci záchranného programu rysa ostrovida bylo území ČR rozděleno do tří zón (A,B,C). V zónách B a C byla dána možnost udělení výjimky povolení odchytu nebo odstřelu rysa za předem stanovených podmínek. Po dobu platnosti programu ale nebyla podána ani jedna žádost o výjimku. Důvodem mohlo být pozdní zpracování programu nebo složitá administrativa při udělování výjimek. [2]
Připravované záchranné programy
- plavín štítnatý (Nymphoides peltata)
- vstavač trojzubý (Orchis tridentata)
- hořeček mnohotvarý český (Gentianella praecox subsp. bohemica)
Programy péče
jsou vytvářeny pro chráněné druhy, kterým nehrozí bezprostřední nebezpečí vyhynutí nebo vyhubení. Jedná se zejména o konfliktní druhy. Program péče je souborem ochranných, managementových, legislativních a popularizačních opatření zajišťujících péči o daný druh. Je vytvářen na 10 let. V současnoti se připravuje program péče pro vydru říční (Lutra lutra), u níž se zájmy ochrany střetávají se zájmy rybářských subjektů.[2]
Vydra říční (Lutra lutra)
je silně ohrožený druh a zároveň je druhem, který způsobuje škody na rybích obsádkách. V současné době není přímo ohrožena vyhynutím, ale pro její přežití je nezbytné vyřešení konfliktu její ochrany se zájmy rybářství. Nejvýrazněji ohrožují populaci vydry říční nelegální lov a úhyny na komunikacích.[2]
Evropské a celosvětové záchranné programy
Tyto záchranné programy probíhají v zoologických zahradách a mají za úkol chránit druhy, kterým hrozí, nebo by brzy mohlo hrozit, vyhubení. Evropské záchranné programy zastřešuje EAZA (Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií). Spadají do nich Evropské záchranné programy (EEP) a Evropské plemenné knihy (ESB). Evropské programy dnes zahrnují více než 250 druhů zvířat.[4] Světové záchranné programy zastřešuje WAZA (Světová organizace zoologických zahrad a akvárii). Vytváří Mezinárodní plemenné knihy (ISB), v nichž je 182 druhů zvířat. Plemenné knihy mapují všechna zvířata daného druhu chovaná v zajetí a umožňují vyhledat pro zvířata v zoologických zahradách vhodné partnery k páření. [5]
Témata
Zdroje
- ↑ Zákon č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny
- ↑ 2,00 2,01 2,02 2,03 2,04 2,05 2,06 2,07 2,08 2,09 2,10 2,11 Záchranné programy ohrožených druhů ČR na stránkách AOPK
- ↑ [Klaudisová, A.: Metodika pro zpracování záchranných programů pro zvláště chráněné druhy cévnatých rostlin a živočichů. AOPK ČR Praha 2002.]
- ↑ EAZA - evropské záchranné programy
- ↑ WAZA - mezinárodní záhranné programy
Odkazy
Související stránky
- Červené knihy
- Legislativa ochrany přírody a krajiny
- Ministerstvo životního prostředí ČR
- Ochrana přírody
- Reintrodukce