Ekologie a katolická církev

Úvod

Náboženské instituce jako je katolická církev většinou stojí v pozici obhájce etických norem ve společnosti. Je tomu tak v případě interrupcí, eutanazie či trestu smrti.
Problémy životního prostředí a jeho ochrany však dlouho z pozice církve reflektovány nebyly a v mnohém stále nejsou. Na půdě církve a v teologii můžeme snahy o reflexi ekologické
problematiky sledovat teprve zhruba posledních deset let. Velmi inspirativní myšlenky o životním prostředí a vztahu člověka k němu se zrodily především v rámci teologie.
Odezvy však přichází v různých podobách i z Vatikánu. Stanovisko Vatikánu je přitom velmi podstatné, jelikož představuje direktivum nebo alespoň inspiraci pro věřící po celém světě.

Bible a životní prostředí

"Bůh stvořil člověka, aby byl jeho obrazem, stvořil ho, aby byl obrazem Božím, muže a ženu je stvořil. A Bůh jim požehnal a řekl jim: 'Ploďte a množte se a naplňte zemi.
Podmaňte ji a panujte nad mořkými rybami, nad nebeským ptactvem, nade vším živým, co se na zemi hýbe."(Gn:1,27-28) Toto čteme na samém začátku Starého zákona, kde se pojednává o stvoření člověka jakožto pána nad ostatním tvorstvem. Dále se píše, že rostliny a zvířata mají sloužit jako potrava pro člověka a ještě, že žádné ze stvořených zvířat není člověku rovné. Toto v minulosti vedlo k velké misinterpretaci vztahu lidí ke zvířatům a životnímu prostředí. Podpořeno navíc vírou v tom, že Bůh do budoucna nepočítá se světem fyzického stvoření, neboť pravé křesťany čeká život nebeský (viz Zj:10). Na druhou stranu totiž v knize knih nalezneme mnoho míst, která svědčí pro "zelené" myšlení. Nalezneme příklady, které vyjadřují, že člověk má soucítit se zvířectvem a starat se o něj: "Spravedlivý cítí i se svým dobytkem." ("Doslovně: zná jeho duši," píše se v poznámce k textu). Nebo: "Nebudeš netečně přihlížet, jak na cestě klesl osel tvého bratra nebo jeho býk. Pozdvihneš jej spolu s ním." (Dt:22,4) A dále: "Když přijdeš cestou na ptačí hnízdo s holátky nebo s vejci, s matkou sedící na holátkách nebo na vejcích na nějakém stromě nebo na zemi, nevezmeš matku od mláďat." (Dt: 22,6) V této pasáži Páté knihy Mojžíšovi se hovoří o ochraně života a o tom, že poslušnost vůči Bohu se projevuje i ve vztahu k těmto věcem. Jedním z velkých praktiků, který chápal přírodu jako Boží stvoření byl sv. František z Assisi. Známé jsou jeho motlitby, v nichž všechno stvoření oslovuje bratře či sestro. Sv.František ve svém Chavlozpěvu stvoření mluví o bratru slunci, sestře luně, o bratru větru, sestře vodě a také o matce Zemi, "která nás živí a slouží nám a rodí rozličné plody s pestrými květy a trávu." Ti všichni jsou Boží stvoření a mají za to Boha chválit. V některých řádových komunitách, u nás např. františkáni či kapucíni, kteří vykovávají řeholní život v duchu Františkova "bratrského společenství se všemi tvory". (viz např. http://www.kapucini.cz/)

Ekologické tendence v teologii

Ekoteologie či ekologická teologie či dokonce teologická ekologie, jak jsou tyto nové směry nazývány, vycházejí z takového pojetí, které vyjadřuje úctu k Božímu stvoření přírody. Jak bylo řečeno, takové tendence se v teologii objevují zhruba posledních deset let. V minulosti, pokud teologie narazila na environmentální problém, uchylovala se spíše k hodnocení podílu viny křesťanů na vzniku ekologické krize, jak píše Hana Librová ve svém článku Ekoteologie - nový proud v křesťanském myšlení?

Zdroje

http://www.jakyje.net/ekologie.htm
http://www.apologet.cz/?q=articles/category/20-cirkev-a-politika/id/163-cirkev-ekumena-a-ekologie
http://www.animalrights.webz.cz/ekoteologie.htm

Odkazy

Externí odkazy

Christian Vegetarian Association: http://www.all-creatures.org/cva/mission.htm