Zvláště chráněný druh

Druhy rostlin a živočichů, které jsou ohrožené nebo vzácné, vědecky či kulturně velmi významné, lze vyhlásit za zvláště chráněné podle zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

Zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů se dle stupně jejich ohrožení člení na

• kriticky ohrožené
• silně ohrožené
• ohrožené

Seznam a stupeň ohrožení těchto druhů stanovilo ministerstvo životního prostředí vyhláškou č.395/1992 Sb.. Seznam druhů rostlin, které jsou zvláště chráněny, a stupeň jejich ohrožení je uveden v příloze č. II této vyhlášky, seznam druhů živočichů, které jsou zvláště chráněny, a stupeň jejich ohrožení je uveden v příloze č. III této vyhlášky.

Stejně jako zvláště chráněný živočich nebo zvláště chráněná rostlina je chráněn i mrtvý jedinec tohoto druhu, jeho část nebo výrobek z něho, u něhož je patrné z průvodního dokumentu, obalu, značky, etikety nebo z jiných okolností, že je vyroben z částí takového živočicha nebo rostliny.

Ministerstvo životního prostředí stanoví (vyhláškou č.395/1992 Sb.) způsob hodnocení stavu zvláště chráněných druhů a jejich stanovišť včetně evropsky významných druhů z hlediska jejich ochrany.

Ochrana zvláště chráněných druhů rostlin

Základem ochrany zvláště chráněných rostlin je komplexní ochrana jejich stanovišť a bezprostředního okolí. Bezprostředním okolím rostliny se rozumí takový prostor, který vytváří základní podmínky pro její existenci a do něhož nelze zasahovat aniž by rostlina na tento zásah nereagovala. Mezi zásahy jsou uvedeny např. odvodňování, zavlažování, zásahy do vodotečí, manipulace s výškou hladiny vodních ploch, veškeré narušování drnu i hrabání steliva v lese, hnojení organickými i průmyslovými hnojivy a používání jakýchkoli chemických přípravků, pokud nejde o zásah, který zajistí podmínky existence zvláště chráněných druhů rostlin.

Zvláště chráněné rostliny jsou chráněny ve všech svých podzemních a nadzemních částech a všech vývojových stádiích; chráněn je rovněž jejich biotop. Je zakázáno tyto rostliny sbírat, trhat, vykopávat, poškozovat, ničit nebo jinak rušit ve vývoji. Je také zakázáno je držet, pěstovat, dopravovat, prodávat, vyměňovat nebo nabízet za účelem prodeje nebo výměny.

V případě neodvratného zásahu do prostředí či bezprostředního okolí zvláště chráněných druhů rostlin je možno provést přenesenícelých rostlin či jejich částí v kterémkoliv jejich vývojovém stádiu na náhradní stanoviště. K přenesení je nezbytná výjimka z ochrany zvláště chráněného druhu.

Zvláště chráněné druhy rostlin uvedené v příloze vyhlášky č.395/1002 Sb., které jsou označovány jako škůdci (podle vyhlášky č. 62/1964 Sb.) se nesmějí hubit.

Ochrana zvláště chráněných druhů živočichů

Základem ochrany živočichů je komplexní ochrana jejich stanovišť. Chráněna jsou jimi užívaná přirozená i umělá sídla a jejich biotop.

Zvláště chránění živočichové jsou chráněni ve všech svých vývojových stádiích. Je zakázáno škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů, zejména je chytat, chovat v zajetí, rušit, zraňovat nebo usmrcovat. Není dovoleno sbírat, ničit, poškozovat či přemisťovat jejich vývojová stádia nebo jimi užívaná sídla. Je též zakázáno je držet, chovat, dopravovat, prodávat, vyměňovat, nabízet za účelem prodeje nebo výměny.

Záchranný chov (držení většího počtu jedinců zvláště chráněných živočichů za účelem jejich rozmnožování) lze povolit jen v souhlasu se záchranným programem vypracovaným pro příslušný druh. U druhů, které jsou současně zvěří ([1] podle zákona č. 23/1962 Sb.), projedná povolení záchranného chovu orgán ochrany přírody s orgánem státní správy myslivosti. Součástí povolení k záchrannému chovu je stanovení bližších podmínek záchranného chovu, zejména vedení přiměřené evidence a jiných údajů o průběhu chovu.

Chov živočichů v zoologických zahradách je chovem zvláštního určení. Hlavním posláním zoologických zahrad je zajišťování chovů ohrožených druhů živočichů chráněných mezinárodními úmluvami, záchranných chovů zvláště chráněných druhů živočichů, zejména kriticky ohrožených, a dále plnění významných vědecko-výzkumných, výchovných a estetických funkcí.

Zvláště chráněné živočichy, neschopné v důsledku zranění nebo jiných okolností samostatné existence v přírodě, lze držet po dobu nezbytnou k jejich ošetření. Pokud si ošetření vyžádá dobu delší než čtyři týdny, oznámí osoba, která se živočicha ujala, tuto skutečnost příslušnému krajskému úřadu nebo příslušné správě chráněné krajinné oblasti či národního parku. Dále lze pro takové živočichy zřizovat stanice, ve kterých se jim poskytne potřebná péče.

Preparovat zvláště chráněné druhy živočichů lze pouze na základě výjimky udělené orgánem ochrany přírody.

Fotografovat zvláště chráněné druhy živočichů, ruší-li se tím v přirozeném vývoji, lze jen na základě výjimky.

Zdroje

• Česko. Zákon České národní rady č. 114 ze dne 19. února 1992 o ochraně přírody a krajiny. In Sbírka zákonů České republiky. Dostupný také z WWW: <http://www.ochranaprirody.cz/res/data/147/019503.pdf>.
• Česko. Vyhláška č. 395 ze dne 11. června 1992, kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. In Sbírka zákonů České republiky. Dostupná také z WWW: <http://www.ochranaprirody.cz/res/data/114/015504.pdf>

Odkazy

Související stránky

• Úmluva o biologické rozmanitosti
• Úmluva o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin
• Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví
• Ochrana přírody
• Legislativa ochrany přírody a krajiny
• Biopolitika
• Deklarace z Rio de Janeira o životním prostředí a rozvoji

Externí odkazy

• Ministerstvo životního prostředí
• Portál veřejné správy ČR
• Zákon č.114/1992 Sb. on-line
• http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/_s.155/701?l=395/1992yhláška č.395/1992 Sb.
• Zákon č.114/1992 Sb., ke stažení (DOC)
• AOPK - mezinárodní úmluvy
• AOPK - zákony ke stažení (PDF)
• AOPK - vyhlášky ke stažení (PDF)