BSK: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 13: | Řádek 13: | ||
== Témata == | |||
[[Znečištění vody]] | |||
[[Ochrana vod]] | |||
== Zdroje == | == Zdroje == | ||
Řádek 30: | Řádek 24: | ||
== Odkazy == | == Odkazy == | ||
ČSN EN 1899-1 - česká norma jakosti vod http://nahledy.normy.biz/nahled.php?i=54543 | ČSN EN 1899-1 - česká norma jakosti vod http://nahledy.normy.biz/nahled.php?i=54543 | ||
[[Kategorie:Skupina A]] | [[Kategorie:Skupina A]] |
Verze z 27. 11. 2008, 09:58
Definice
Biochemická spotřeba kyslíku (BSK) je nepřímým ukazatelem množství organických látek ve vodě. Je definována jako hmotnostní koncentrace rozpuštěného kyslíku v roztoku, která byla spotřebována během biochemické oxidace organických látek za stanovených podmínek. Nejběžnější standardizovanou metodou používanou po celém světě je takzvaná zřeďovací metoda, při které se stanoví biochemická spotřeba kyslíku v průběhu pěti dnů (BSK5)
Využití BSK5
BSK5 má nejčastější využití při stanovení znečištění vody. Používá se hlavně v odpadovém hospodářství, vodárenství a obecně při analýze vod. Své užití najde i při sledování míry eutrofizace vod a při kontrole jakosti pitné vody. Tato metoda začala být využívána již od roku 1908 pro sledování znečištění venkovních vod a od té doby se coby standartní rozšířila do většiny zemí. Díky jsou získaná data dobře srovnatelná i v mezinárodním měřítku. Kromě nejrozšířenější BSK5 ovšem existují i další metody, lišící se hlavně časem oxidace. Používá se tedy i BSK2,5 (při nedostatku času např při terénních měřeních) nebo BSK7 (rozšířená hlavně v severních zemích). BSK je množství kyslíku spotřebované mikroorganismy při biochemické oxidaci za aerobních podmínek. Postihuje tedy pouze znečištění biologicky rozložitelnými látkami. Látky vůči biochemickému rozkladu rezistentní oxidaci nepodlehnou a tedy se na ně žádný kyslík nespotřebuje. Pro orientační stanovení biologické rozložitelnosti znečišťujících organických látek ve vodě je vhodné hodnotu BSK5 srovnat s CHSK, tedy s chemickou spotřebou kyslíku, při které oxidaci podléhají i látky biochemicky nerozložitelné. U dobře rozložitelných látek bývá poměr BSK5/CHSK nad 0,5. Poměr pod 0,3 poukazuje na přítomnost biologicky obtížně rozložitelných organických látek. Pomocí BSK5 lze například stanovit kapacity čístíren odpadních vod. Počítají se v počtu ekvivalentních obyvatel (EO). Ekvivalentní obyvatel je standartní jednotka, která vyjadřuje průměrného člověka denně produkujícího 150 litrů odpadních vod a organické znečištění odpovídající 60g BSK5. Po stanovení maximálního denního množsví organických látek, které je čistírna schopna z vody odstarnit a jejich přepočtení na BSK lze snadno spočítat, pro kolik lidí je její kapacita dostačující.
Typické hodnoty BSK5
Běžné vodní toky obvykle mívají BSK5 pod 1mg/l. Středně znečištěné vody se pohybují v rozmezí 2-8mg/l. Odpadní vody májí velkou variabilitu BSK5, ale v průměru se v Evropě pohybují okolo 600mg/l. Po trojfázovém čištění bývají tyto hodnoty sníženy na zhruba 20mg/l.
Stanovení BSK5
U vzorků kde se očekává vyšší znečištění je vhodné použít zřeďovací metodu. Podle intenzity znečištění se do odměrného válce použije 500 – 10ml vzorku, s rostoucí koncentrací organických látek klesá množství vzorku, které se pro stanovení použije. Doplňuje se zřeďovací vodou do 1 litru. Takto naředěný vzorek se rozlije do lahví a ponechá se v termostatu při teplotě 20°C 5 dní. Sondou se stanoví obsah rozpuštěného kyslíku nultý a pátý den. Zřeďovací voda se připravuje přidáním 1ml fosforečnanového tlumivého roztoku, 1ml roztoku síranu hořečnatého, 1ml chloridu železitého a 1ml chloridu vápenatého do 1 litru destilované vody nasycené vzdušným kyslíkem. Účelem tohoto zředění je, aby v případě stanovení extrémně znečištěných vod byl vůbec ve vzorku dostatek kyslíku pro aerobní rozklad. V případě stanovení BSK5 u vzorků s nízkou koncentrací organických látek není třeba vzorek ředit vůbec. Výsledná hodnota se obvykle udává v mg/l.
Témata
Zdroje
BSK5 na anglické wikipedii http://en.wikipedia.org/wiki/Biochemical_oxygen_demand
Stanovení BSK5 http://old.mendelu.cz/~agro/af/rybari/vyuka/hydrochem/navody/BSK5.pdf
Odkazy
ČSN EN 1899-1 - česká norma jakosti vod http://nahledy.normy.biz/nahled.php?i=54543