BSK: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 13: Řádek 13:




'''Vlastní text stránky'''
== Témata ==
Má být dělený do odstavců; lze využít [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF nadpisů různých úrovní]
[[Znečištění vody]]
Do textu musí být vloženy [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Vzhled_a_styl#Reference odkazy] na citovanou literaturu a zdroje.


A po vlastním textu stránky mohou být uvedeny následující informace (pokud následují, tak v tomto pořadí a na této úrovni nadpisu)
[[Ochrana vod]]
 
== Témata ==
Zde by měly být odkazy na další stránky v Enviwiki, které jsou "nedílnou" součástí hlavního tématu.
Vyjímečně mohou odkazovat na externí stránky (lépe uvádět v odkazech)
Vytvořte [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF seznam témat pomocí hvězdiček]


== Zdroje ==  
== Zdroje ==  
Řádek 30: Řádek 24:


== Odkazy ==
== Odkazy ==
Měly by být [[Anotace|stručně anotované]]. Tuto část dělíme na následující podskupiny:
=== Související stránky ===
[[Znečištění vody]]
[[Ochrana vod]]
=== Externí odkazy ===
ČSN EN 1899-1 - česká norma jakosti vod http://nahledy.normy.biz/nahled.php?i=54543
ČSN EN 1899-1 - česká norma jakosti vod http://nahledy.normy.biz/nahled.php?i=54543


=== Literatura ===
Důležité off-line (tištěné) zdroje, které by měly sloužit k podrobnému studiu tématu.
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy tradičních dokumentů |bibliografické záznamy tradičních dokumentů]] nebo použijte [[:Kategorie:Šablony pro citování|citačních šablon]]


[[Kategorie:Skupina A]]
[[Kategorie:Skupina A]]

Verze z 27. 11. 2008, 09:58

Definice

Biochemická spotřeba kyslíku (BSK) je nepřímým ukazatelem množství organických látek ve vodě. Je definována jako hmotnostní koncentrace rozpuštěného kyslíku v roztoku, která byla spotřebována během biochemické oxidace organických látek za stanovených podmínek. Nejběžnější standardizovanou metodou používanou po celém světě je takzvaná zřeďovací metoda, při které se stanoví biochemická spotřeba kyslíku v průběhu pěti dnů (BSK5)

Využití BSK5

BSK5 má nejčastější využití při stanovení znečištění vody. Používá se hlavně v odpadovém hospodářství, vodárenství a obecně při analýze vod. Své užití najde i při sledování míry eutrofizace vod a při kontrole jakosti pitné vody. Tato metoda začala být využívána již od roku 1908 pro sledování znečištění venkovních vod a od té doby se coby standartní rozšířila do většiny zemí. Díky jsou získaná data dobře srovnatelná i v mezinárodním měřítku. Kromě nejrozšířenější BSK5 ovšem existují i další metody, lišící se hlavně časem oxidace. Používá se tedy i BSK2,5 (při nedostatku času např při terénních měřeních) nebo BSK7 (rozšířená hlavně v severních zemích). BSK je množství kyslíku spotřebované mikroorganismy při biochemické oxidaci za aerobních podmínek. Postihuje tedy pouze znečištění biologicky rozložitelnými látkami. Látky vůči biochemickému rozkladu rezistentní oxidaci nepodlehnou a tedy se na ně žádný kyslík nespotřebuje. Pro orientační stanovení biologické rozložitelnosti znečišťujících organických látek ve vodě je vhodné hodnotu BSK5 srovnat s CHSK, tedy s chemickou spotřebou kyslíku, při které oxidaci podléhají i látky biochemicky nerozložitelné. U dobře rozložitelných látek bývá poměr BSK5/CHSK nad 0,5. Poměr pod 0,3 poukazuje na přítomnost biologicky obtížně rozložitelných organických látek. Pomocí BSK5 lze například stanovit kapacity čístíren odpadních vod. Počítají se v počtu ekvivalentních obyvatel (EO). Ekvivalentní obyvatel je standartní jednotka, která vyjadřuje průměrného člověka denně produkujícího 150 litrů odpadních vod a organické znečištění odpovídající 60g BSK5. Po stanovení maximálního denního množsví organických látek, které je čistírna schopna z vody odstarnit a jejich přepočtení na BSK lze snadno spočítat, pro kolik lidí je její kapacita dostačující.

Typické hodnoty BSK5

Běžné vodní toky obvykle mívají BSK5 pod 1mg/l. Středně znečištěné vody se pohybují v rozmezí 2-8mg/l. Odpadní vody májí velkou variabilitu BSK5, ale v průměru se v Evropě pohybují okolo 600mg/l. Po trojfázovém čištění bývají tyto hodnoty sníženy na zhruba 20mg/l.

Stanovení BSK5

U vzorků kde se očekává vyšší znečištění je vhodné použít zřeďovací metodu. Podle intenzity znečištění se do odměrného válce použije 500 – 10ml vzorku, s rostoucí koncentrací organických látek klesá množství vzorku, které se pro stanovení použije. Doplňuje se zřeďovací vodou do 1 litru. Takto naředěný vzorek se rozlije do lahví a ponechá se v termostatu při teplotě 20°C 5 dní. Sondou se stanoví obsah rozpuštěného kyslíku nultý a pátý den. Zřeďovací voda se připravuje přidáním 1ml fosforečnanového tlumivého roztoku, 1ml roztoku síranu hořečnatého, 1ml chloridu železitého a 1ml chloridu vápenatého do 1 litru destilované vody nasycené vzdušným kyslíkem. Účelem tohoto zředění je, aby v případě stanovení extrémně znečištěných vod byl vůbec ve vzorku dostatek kyslíku pro aerobní rozklad. V případě stanovení BSK5 u vzorků s nízkou koncentrací organických látek není třeba vzorek ředit vůbec. Výsledná hodnota se obvykle udává v mg/l.


Témata

Znečištění vody

Ochrana vod

Zdroje

BSK5 na anglické wikipedii http://en.wikipedia.org/wiki/Biochemical_oxygen_demand

Stanovení BSK5 http://old.mendelu.cz/~agro/af/rybari/vyuka/hydrochem/navody/BSK5.pdf

Odkazy

ČSN EN 1899-1 - česká norma jakosti vod http://nahledy.normy.biz/nahled.php?i=54543