Tatranský národní park: Porovnání verzí

Verze z 27. 11. 2008, 00:53

Tatranský národní park byl vyhlášen zákonem SNR č. 11/1948 Zb. o "Tatranskom národnom parku" ze dne 18. prosince 1948 s účinností od 1. ledna 1949. Nařízením vlády SSR č. 12/1987 Zb. ze dne 6. února 1987 byly za součást TANAPU vyhlášeny Západní Tatry. 1. března 2003 nabylo účinnosti nařízení vlády SR č. 58/2003 ze dne 5. února 2003, kterým se vyhlašuje Tatranský národní park na základě kterého byli zpřesněné hranice národního parku a ochranného pásma. Tatranský národní park je zároveň součástí soustavy Natura 2000. Od 15. února 1993 je TANAP také Biosférická rezervace v rámci Programu UNESCO Človek a biosféra (MAB).

Tatranský národní park se nachází v severní části Slovenska. Je nejstarším národním parkem na Slovensku. Tvoří ho nejvyšší horská skupina v karpatském oblouku s nejvyšším vrcholem - Gerlachovským štítem (2655 m.n.m.). Člení se na dva základní podcelky: Východní Tatry (Vysoké a Belianske) a Západní Tatry. Délka Vysokých Tater je 26 km, Belianských Tater 14 km a Západních Tater 37 km. Území národního parku zabírá rozlohu 73 800 ha, jeho ochranné pásmo - 30 703 ha. Tatranský národní park sousedí na severu s polským Tatrzaňskim parkom narodowym, s kterým tvoří bilaterární přeshraniční území.

Geologické poměry

Z geologického hlediska 2/3 národního parku reprezentuje jádrová část tvořená žulami a krystalickými břidlicemi a 1/3 zabírá obalová část z vápenců a dolomitů (Belianske Tatry, Červené vrchy, Sivý vrch). Tatry jsou jedinečné z hlediska formování svého povrchu. Na tvorbě reliéfu se nejvýraznější měrou podíleli ledovce, které vymodelovali dlouhé ledovcové doliny, skalnaté hřebeny, štíty a skalní stěny. Z několika desítek ledovců byl největší v Bielovodskej doline, byl dlouhý asi 14 km. Erozní a akumulační činností byly vytvořené mohutné morény hradící jezera (Štrbské pleso), ale i plesa v karech či pánvích – celkem více než 100 ples.

Fauna

Současný stav rozšíření živočichů na území národního parku je výsledkem dlouhodobého působení přírodních ale i lidských faktorů. Společenstva živočichů mají v Tatrách charakter západokarpatské horské fauny. Žije tu více endemických druhů. Přesný počet bezobratlých není dodnes znám. Obratlovci jsou zastoupeni 11 druhy ryb, 6 druhy obojživelníků, 5 druhy plazů, 102 druhy hnízdních ptáků a 14 druhů savců. Nejznámějšími a nejtypičtějšími druhy Tater jsou kamzík, svišť a orel. Dalšími neméně zajímavými druhy jsou medvěd, rys, vlk, tetřev hlušec, vydra a další.

Flóra

Území tatranského národního parku zahrnuje nejvyšší pohoří Tatranského oblouku. Ochrana tohoto jedinečného území byla i důvodem na jeho vyhlášení. Na relativně malé ploše je soustředěné nevšední bohatství přírodních fenoménů, mezi kterými vyniká rostlinstvo. O bohatství území svědčí i počet cévnatých druhů, který je téměř 1 400. Tím se toto území řadí mezi nejbohatší území Slovenska. Je zde soustředěno množství chráněných, vzácných a ohrožených rostlinných druhů, větší část západokarpatských endemitů, zachovalo se zde množství glaciálních reliktů. K nejstarším západokarpatským endemitům na území TANAP-u patří Dianthus nitidus, Delphinium oxysepalum, Saxifraga wahlenbergii. K nejvzácnějším vysokohorským rostlinným druhům z glaciálních reliktů v Tatrách patří Arctous alpina, Carex atrofusca, Sibbaldia procumbens, Ranunculus Pygmeus.

Přírodní katastrofy

V posledních letech se Tatry postihly hned dvě významné přírodní katastrofy. 19. listopadu 2004 se před Tatry přehnala vichřice, dosahující rychlosti až 170 kilometrů v hodině, zcela zničila 12.000 hektarů lesního porostu na dolních svazích Tatranského národního parku. Vítr tak poničil téměř polovinu z centrální části tatranských lesů s celkovou rozlohou 25.000 hektarů. Dalších 12.000 hektarů vítr poškodil částečně. 29.června 2005 zasáhl Tatry ničivý požár. Požár zasáhl 230 hektarů polomů po listopadové vichřici a také několik hektarů zdravých lesů. Obě události vedly ke střetu zájmů orgánů ochrany přírody a dalších zájmových skupin.

Zdroje

http://www.sopsr.sk/tatry/priroda.html

http://www.tanap.org/

http://pazout.horolezci.cz/?id_section_item=168

http://www.adrex.cz/index.php?page=detail-clanku&kat[dirId]=horolezectvi&url=29-6-2005-pozar-v-nizkych-tatrach&ank_anketa19=1

Vološčuk I [et al.](1994): Tatranský národní park: biosférická rezervace. Gradus. 552 s.

Odkazy

Měly by být stručně anotované. Tuto část dělíme na následující podskupiny:

Související stránky

http://www.enviwiki.cz/wiki/Ochrana_přírody

http://www.enviwiki.cz/wiki/Legislativa_ochrany_přírody_a_krajiny

http://www.enviwiki.cz/wiki/Úmluva_o_ochraně_světového_kulturního_a_přírodního_dědictví

http://www.enviwiki.cz/wiki/Natura_2000

Externí odkazy

http://cs.wikipedia.org/wiki/Tatry

http://www.tatry.org/cz/priroda/narodniparky/tanap.html

http://tanap.region.sk/

http://cs.wikipedia.org/wiki/Národní_park

Literatura

Vološčuk I [et al.](1994): Tatranský národní park: biosférická rezervace. Gradus. 552 s.

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-__NOTOC__
+Tatranský národní park byl vyhlášen zákonem SNR č. 11/1948 Zb. o "Tatranskom národnom parku" ze dne 18. prosince 1948 s účinností od 1. ledna 1949. Nařízením vlády SSR č. 12/1987 Zb. ze dne 6. února 1987 byly za součást TANAPU vyhlášeny Západní Tatry. 1. března 2003 nabylo účinnosti nařízení vlády SR č. 58/2003 ze dne 5. února 2003, kterým se vyhlašuje Tatranský národní park na základě kterého byli zpřesněné hranice národního parku a ochranného pásma.
+Tatranský národní park je zároveň součástí soustavy Natura 2000.
+Od 15. února 1993 je TANAP také Biosférická rezervace v rámci Programu UNESCO Človek a biosféra (MAB).
- '''Vlastní text stránky'''
+Tatranský národní park se nachází v severní části Slovenska. Je nejstarším národním parkem na Slovensku. Tvoří ho nejvyšší horská skupina v karpatském oblouku s nejvyšším vrcholem - Gerlachovským štítem (2655 m.n.m.). Člení se na dva základní podcelky: Východní Tatry (Vysoké a Belianske) a Západní Tatry. Délka Vysokých Tater je 26 km, Belianských Tater 14 km a Západních Tater 37 km. Území národního parku zabírá rozlohu 73 800 ha, jeho ochranné pásmo - 30 703 ha. Tatranský národní park sousedí na severu s polským Tatrzaňskim parkom narodowym, s kterým tvoří bilaterární přeshraniční území.
- Má být dělený do odstavců; lze využít [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF nadpisů různých úrovní]
- Do textu musí být vloženy [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Vzhled_a_styl#Reference odkazy] na citovanou literaturu a zdroje.
-A po vlastním textu stránky mohou být uvedeny následující informace (pokud následují, tak v tomto pořadí a na této úrovni nadpisu)
-Tatranská národní park byl vyhlášen zákonem SNR č. 11/1948 Zb. o Tatranskom národnom parku ze dne 18. prosince 1948 s účinností od 1. ledna 1949. Nařízením vlády SSR č. 12/1987 Zb. ze dne 6. února 1987 byly za součást TANAPU vyhlášeny Západní Tatry. 1. března 2003 nabylo účinnosti nařízení vlády SR č. 58/2003 ze dne 5. února 2003, kterým se vyhlašuje Tatranský národní park na základě kterého byli zpřesněné hranice národního parku a ochranného pásma.
+== '''Geologické poměry''' ==
-Tatranský národní park je nejstarším národním parkem na Slovensku. Tvoří ho nejvyšší horská skupina v karpatském oblouku s nejvyšším vrcholem - Gerlachovským štítem (2655 m.n.m.). Člení se na dva základní podcelky: Východní Tatry (Vysoké a Belianske) a Západní Tatry. Délka Vysokých Tater je 26 km, Belianských Tater 14 km a Západních Tater 37 km. Území národního parku zabírá rozlohu 73 800 ha, jeho ochranné pásmo - 30 703 ha.
+Z geologického hlediska 2/3 národního parku reprezentuje jádrová část tvořená žulami a krystalickými břidlicemi a 1/3 zabírá obalová část z vápenců a dolomitů (Belianske Tatry, Červené vrchy, Sivý vrch).
-Tatranský národní park sousedí na severu s polským Tatrzaňskim parkom narodowym, s kterým tvoří bilaterární přeshraniční území.
+Tatry jsou jedinečné z hlediska formování svého povrchu. Na tvorbě reliéfu se nejvýraznější měrou podíleli ledovce, které vymodelovali dlouhé ledovcové doliny, skalnaté hřebeny, štíty a skalní stěny. Z několika desítek ledovců byl největší v Bielovodskej doline, byl dlouhý asi 14 km. Erozní a akumulační činností byly vytvořené mohutné morény hradící jezera (Štrbské pleso), ale i plesa v karech či pánvích – celkem více než 100 ples.
+== '''Fauna''' ==
+Současný stav rozšíření živočichů na území národního parku je výsledkem dlouhodobého působení přírodních ale i lidských faktorů. Společenstva živočichů mají v Tatrách charakter západokarpatské horské fauny. Žije tu více endemických druhů. Přesný počet bezobratlých není dodnes znám. Obratlovci jsou zastoupeni 11 druhy ryb, 6 druhy obojživelníků, 5 druhy plazů, 102 druhy hnízdních ptáků a 14 druhů savců. Nejznámějšími a nejtypičtějšími druhy Tater jsou kamzík, svišť a orel. Dalšími neméně zajímavými druhy jsou medvěd, rys, vlk, tetřev hlušec, vydra a další.
+== '''Flóra''' ==
+Území tatranského národního parku zahrnuje nejvyšší pohoří Tatranského oblouku. Ochrana tohoto jedinečného území byla i  důvodem na jeho vyhlášení. Na relativně malé ploše je soustředěné nevšední bohatství přírodních fenoménů, mezi kterými vyniká rostlinstvo. O bohatství území svědčí i počet cévnatých druhů, který je téměř 1 400. Tím se toto území řadí mezi nejbohatší území Slovenska. Je zde soustředěno množství chráněných, vzácných a ohrožených rostlinných druhů, větší část západokarpatských endemitů, zachovalo se zde množství glaciálních reliktů. K nejstarším západokarpatským endemitům na území TANAP-u patří Dianthus nitidus, Delphinium oxysepalum, Saxifraga wahlenbergii. K nejvzácnějším vysokohorským rostlinným druhům z glaciálních reliktů v Tatrách patří Arctous alpina, Carex atrofusca, Sibbaldia procumbens, Ranunculus Pygmeus.
+== '''Přírodní katastrofy''' ==
+V posledních letech se Tatry postihly hned dvě významné přírodní katastrofy.
+. listopadu 2004 se před Tatry přehnala vichřice, dosahující rychlosti až 170 kilometrů v hodině, zcela zničila 12.000 hektarů lesního porostu na dolních svazích Tatranského národního parku. Vítr tak poničil téměř polovinu z centrální části tatranských lesů s celkovou rozlohou 25.000 hektarů. Dalších 12.000 hektarů vítr poškodil částečně.
+.června 2005 zasáhl Tatry ničivý požár. Požár zasáhl 230 hektarů polomů po listopadové vichřici a také několik hektarů zdravých lesů.
+Obě události vedly ke střetu zájmů orgánů ochrany přírody a dalších zájmových skupin.
 == Zdroje ==
- Zde jsou uvedeny zdroje, využité k tvorbě této stránky/hesla.
+http://www.sopsr.sk/tatry/priroda.html
- Tvorba [[Seznam použité literatury|seznamu použité literatury a dalších zdrojů]] je významnou součástí práce s textem.
- Musí být ve správném formátu - využijte nápovědy pro [[Help:Citace a bibliografické údaje|správné citování]].
+http://www.tanap.org/
+http://pazout.horolezci.cz/?id_section_item=168
+http://www.adrex.cz/index.php?page=detail-clanku&kat[dirId]=horolezectvi&url=29-6-2005-pozar-v-nizkych-tatrach&ank_anketa19=1
+Vološčuk I [et al.](1994): Tatranský národní park: biosférická rezervace. Gradus. 552 s.
 == Odkazy ==
@@ Řádek 20: / Řádek 42: @@
 === Související stránky ===
-  Zde uvádíme stránky Enviwiki, které se stránkou volně souvisejí (jsou důležité pro pochopení širších souvislostí).
+  http://www.enviwiki.cz/wiki/Ochrana_přírody
- Tvorba vnitřních Wiki odkazů viz [[Nápověda:Jak editovat stránku|Nápověda]].
+http://www.enviwiki.cz/wiki/Legislativa_ochrany_přírody_a_krajiny
+http://www.enviwiki.cz/wiki/Úmluva_o_ochraně_světového_kulturního_a_přírodního_dědictví
+http://www.enviwiki.cz/wiki/Natura_2000
 === Externí odkazy ===
- Důležité externí on-line zdroje, které se stránkou volně souvisejí.
+http://cs.wikipedia.org/wiki/Tatry
- Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy elektronických dokumentů|bibliografické záznamy elektronických dokumentů]].
+http://www.tatry.org/cz/priroda/narodniparky/tanap.html
+http://tanap.region.sk/
+http://cs.wikipedia.org/wiki/Národní_park
 === Literatura ===
-  Důležité off-line (tištěné) zdroje, které by měly sloužit k podrobnému studiu tématu.
+  Vološčuk I [et al.](1994): Tatranský národní park: biosférická rezervace. Gradus. 552 s.
- Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy tradičních dokumentů |bibliografické záznamy tradičních dokumentů]] nebo použijte [[:Kategorie:Šablony pro citování|citačních šablon]]
 [[Kategorie:Skupina A]]