Slaměný dům: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Na stavbu slaměného domu je použita namísto zdiva [[Sláma jako stavební materiál|sláma]], respektive na sebe se skládají balíky slisované slámy. Výhodou je šetrnost materiálu vůči životnímu prostředí, a to především vzhledem k jeho výrobě. | |||
Na stavbu slaměného domu je použita namísto zdiva [[Sláma jako stavební materiál|sláma]], respektive na sebe se skládají balíky | |||
== Sláma - jako stavební materiál == | == Sláma - jako stavební materiál == | ||
| Řádek 22: | Řádek 20: | ||
* '''Lisovaná sláma''' | * '''Lisovaná sláma''' | ||
Naprosto odlišný typ konstrukce i typu domů přestavují tzv. vláknité desky. Poprvé byly použity ve Velké Británii již v 50. letech 20. století. <ref name="idnes">http://bydleni.idnes.cz/dum-ze-slamy-rychle-a-levne-bydleni-dtq-/rodinne_domy.asp?c=A080528_233236_rodinne_domy_pet [Citováno 2008-11-21]</ref> Jedná se o desky podobné sádrokartonu. Z hlediska požární bezpečnosti jsou jetě příznivější než běžné materiály. Neobsahují totiž žádný kyslík ani hořlavé výpary, narozdíl od jinýc panelů. <ref name="idnes"/> | |||
Lze je použít jako materiál na stavbu domu, nebo i do stávajících domů pro vestavby apod. | |||
Verze z 21. 11. 2008, 12:19
Na stavbu slaměného domu je použita namísto zdiva sláma, respektive na sebe se skládají balíky slisované slámy. Výhodou je šetrnost materiálu vůči životnímu prostředí, a to především vzhledem k jeho výrobě.
Sláma - jako stavební materiál
Sláma představuje levnější alternativu materiálu za relativně malého snížení kvality. K jejím výhodám patří relativně snadná tvarovatelnost do požadované podoby a nabízí tak stavitelům více možností pro řešení vizuální stránky stavby (například oblé rohy), respektive jejich snazší dosažení. Spolu s ekologičností vedou tyto dva aspekty k tomu, že je sláma vyhledávána „nadšenci – samostaviteli“. Nespornou výhodou slámy jsou též nízké pořizovací náklady. Při využití místních surovin - dřeva, slámy a jílu lze hrubou stavbu domu o 100m2 pořídit za 150 000 Kč.[1]
Požární bezpečnost
Slisované balíky díky nízkému obsahu kyslíku splňují požární normy. [2]
Hygiena
Čistá sláma není alergenní. Je třeba dbát na ochranu před vlhkostí, která by mohla zapříčinit vznik plísní. [2] Hliněné omítky ve spojení se slámou představují dobrý regulátor přirozené vzdušné vlhkosti a pomáhají udržovat stabilní teplotu.[1]
Typy konstrukcí
- Samonosná konstrukce
Lisované slámové balíky tvoří celou konstrukci domu, an níž spočívá většinou dřevěná konstrukce střechy. Důležité je předem spočítat hmotnost střechy a přizpůsobit jí nosnost stěn - tloušťku a tvar.[1]
- Dřevěná konstrukce
Jednodušší variantou je dřevěná konstrukce s výplněmi ze slaměných balíků. Často se používá kulatina, která se k těmto domům výborně hodí a je navíc levnější a ekologičtější, jelikož lze využít i tenčích stromů.
- Lisovaná sláma
Naprosto odlišný typ konstrukce i typu domů přestavují tzv. vláknité desky. Poprvé byly použity ve Velké Británii již v 50. letech 20. století. [3] Jedná se o desky podobné sádrokartonu. Z hlediska požární bezpečnosti jsou jetě příznivější než běžné materiály. Neobsahují totiž žádný kyslík ani hořlavé výpary, narozdíl od jinýc panelů. [3] Lze je použít jako materiál na stavbu domu, nebo i do stávajících domů pro vestavby apod.
Průběh stavby
Postup stavby ekologického slaměného domu samostaviteli.[1]. Na základech nejčastějí z místních surovin - kameny, mořské škeble apod. Je postavena dřevěná konstrukce. Většinou včetně střechy, která následně chrání slámové balíky před vodou během stavby. Voda by mohla způsobit vznik plísní, nebo nastartovat proces rozkladu. suché balíky degradují stejně pomalu jako dřevo. Hranaté svázané slámové balíky jsou pokládány na sebe, případně vyztužovány dřevem. Slaměná kontrukce se někdy balí do kovového pletiva, které chrání slámu před hlodavci. Následuje oboustranné pokrytí směsí jílu a hlíny většinou dle místních podmínek. Pro větší tvrdost je používána i koňskská mrva. Povrch je upravován ručně. Ve vlhčích podmínkách se venkovní stěna obkládá dřevem, které chrání stěny před vlhkostí. Důležitý je též velký přesah střechy, aby hliněný plášť nebyl zbytečně rozpouštěn. Pod okny se hliněný plášť natírá lněným olejem, který má hydrofobní účinky.[4]
Sociální aspekt
"Slaměné stavitelství" má také silný sociální aspekt - vzniká vzájemně se podporující komunita stavitelů (výpomoc při stavbě, výměna zkušeností atd.). Slaměné konstrukce se proto často používají v Ekovenicích a Ekokomunitách. Dnes jsou populární workshopy na kterých se lidé během učí jak stavět slaměné domy a zároveň jeden postaví. Ve skupině 30 lidí je celou hrubou stavbu postavit za 2-3 týdny. [1]
Zdroje
- ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 Steen Møller -dánský stavitel domů ze slámy a organizátor stavebních kurzů- osobní sdělení 2008
- ↑ 2,0 2,1 http://bydleni.lidovky.cz/dum-ze-slamy-tradicni-technologie-budoucnosti-fqe-/home-stavba.asp?c=A070503_103700_home-stavba_byt [Citováno 200811-21]
- ↑ 3,0 3,1 http://bydleni.idnes.cz/dum-ze-slamy-rychle-a-levne-bydleni-dtq-/rodinne_domy.asp?c=A080528_233236_rodinne_domy_pet [Citováno 2008-11-21]
- ↑ Janus Martin Jørgensen - dánský expert na energii v budovách firmy EnergiTjenesten - Dánský Energetický Servis; samostavitel slaměného domu- osobní sdělení 2008
Odkazy
Související stránky
Ekokomunity Zelená architektura
Externí odkazy
Externí zdroje
- Dům Steena Møllera - dánského samostavitele pořádajícího kurzy stavby ze slámy http://www.dr.dk/DR2/Friland/Levende+Huse/2005/20060629162138.htm (dánsky)
- Ontarijská koalice stavitelů ze slámy http://www.strawbalebuilding.ca/
- Stránka věnovaná stavění ze slámy včetně online kurzu http://www.strawbale.com/