Národní plán obnovy: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 14: | Řádek 14: | ||
Dalšími podmínkami financování z RFF jsou: | Dalšími podmínkami financování z RFF jsou: | ||
*Jednou z hlavních oblastí čerpání prostředků mají být projekty v oblasti klimatu (až 37 % celkových výdajů). To má přispět k dosažení klimatické neutrality EU do roku 2050, což je součástí Zelené dohody pro Evropu a je v souladu s cíli EU v oblasti klimatu do roku 2030 a Pařížskou dohodou. | *Jednou z hlavních oblastí čerpání prostředků mají být projekty v oblasti klimatu (až 37 % celkových výdajů). To má přispět k dosažení klimatické neutrality EU do roku 2050, což je součástí Zelené dohody pro Evropu a je v souladu s cíli EU v oblasti klimatu do roku 2030 a Pařížskou dohodou. | ||
*Dále platí, že národní plány členských států musí být v souladu s obecným principem „významně neškodit“ životnímu prostředí („do no significant harm principle“) dle tzv. taxonomie EU. | *Dále platí, že národní plány členských států musí být v souladu s obecným principem „významně neškodit“ životnímu prostředí („do no significant harm principle“) dle tzv. taxonomie EU. | ||
*Další klíčovou oblastí je digitální transformace ekonomik (minimálně 20 % financí), která má přispět k růstu přidané hodnoty a vyšší konkurenceschopnosti států EU. | *Další klíčovou oblastí je digitální transformace ekonomik (minimálně 20 % financí), která má přispět k růstu přidané hodnoty a vyšší konkurenceschopnosti států EU. | ||
| Řádek 21: | Řádek 21: | ||
Plány se musí zásadně dotknout těchto vlajkových iniciativ | Plány se musí zásadně dotknout těchto vlajkových iniciativ | ||
* Nabírání na síle (Power Up) – budování a integrace kapacit obnovitelné energie | *Nabírání na síle (Power Up) – budování a integrace kapacit obnovitelné energie | ||
* Renovace (Renovate) – zlepšení energetické účinnosti budov | *Renovace (Renovate) – zlepšení energetické účinnosti budov | ||
* Dobíjení a doplňování paliva (Recharge and Refuel) – urychlení rozvoje čisté mobility | *Dobíjení a doplňování paliva (Recharge and Refuel) – urychlení rozvoje čisté mobility | ||
* Připojení (Connect) – budování vysokorychlostního internetu | *Připojení (Connect) – budování vysokorychlostního internetu | ||
* Modernizace (Modernise) – EU-ID a modernizace klíčových digitálních veřejných služeb | *Modernizace (Modernise) – EU-ID a modernizace klíčových digitálních veřejných služeb | ||
* Rozšíření (Scale-up) – vytváření evropského průmyslového cloudu | *Rozšíření (Scale-up) – vytváření evropského průmyslového cloudu | ||
* Změna kvalifikace a prohlubování dovedností (Reskill and Upskill) | *Změna kvalifikace a prohlubování dovedností (Reskill and Upskill) | ||
==Obsah Národního plánu obnovy ČR== | ==Obsah Národního plánu obnovy ČR== | ||
| Řádek 39: | Řádek 39: | ||
| jazyk = cs | | jazyk = cs | ||
| datum přístupu = 2021-03-06 | | datum přístupu = 2021-03-06 | ||
}}</ref> | }}</ref> Česká republika musí odevzdat Evropské komisi definitivní plán Národního plánu obnovy do konce dubna 2021. | ||
*Plán reforem a investic, prostředky z RRF (odhadem 182 mld. Kč ve stálých cenách roku 2018) na roky 2020–2026). | *Plán reforem a investic, prostředky z RRF (odhadem 182 mld. Kč ve stálých cenách roku 2018) na roky 2020–2026). | ||
| Řádek 55: | Řádek 55: | ||
*Vnitrostátním plánem v oblasti energetiky a klimatu | *Vnitrostátním plánem v oblasti energetiky a klimatu | ||
== Principy financování ze strany Evropské komise == | ==Principy financování ze strany Evropské komise== | ||
* Jedná se o výsledkově orientovaný nástroj | *Jedná se o výsledkově orientovaný nástroj | ||
* Není založen na úhradě výdajů vzniklých členským státům, jako je tomu v případě financování soudržnosti. | *Není založen na úhradě výdajů vzniklých členským státům, jako je tomu v případě financování soudržnosti. | ||
* Proplácení na základě dosažení KPIs (milníků a cílů), nikoliv reálných nákladů | *Proplácení na základě dosažení KPIs (milníků a cílů), nikoliv reálných nákladů | ||
==Šest pilířů Národního plánu obnovy== | ==Šest pilířů Národního plánu obnovy== | ||
| Řádek 70: | Řádek 70: | ||
***2. Dekarbonizace ČR - přechod k nízkouhlíkovému hospodářství. I přes zanedbatelný podíl ČR na celkových emisích ve srovnání s velkými zeměmi ve světě i v Evropě a podstatnému snížení emisí oproti stavu v roce 1990, je důležité nadále přispívat k cíli snížení emisí. Řada dekarbonizačních iniciativ je ekonomicky návratných a ČR může získat výrazný náskok v budování nové, udržitelné ekonomiky a zvýšit svoji konkurenceschopnost na globálním trhu. | ***2. Dekarbonizace ČR - přechod k nízkouhlíkovému hospodářství. I přes zanedbatelný podíl ČR na celkových emisích ve srovnání s velkými zeměmi ve světě i v Evropě a podstatnému snížení emisí oproti stavu v roce 1990, je důležité nadále přispívat k cíli snížení emisí. Řada dekarbonizačních iniciativ je ekonomicky návratných a ČR může získat výrazný náskok v budování nové, udržitelné ekonomiky a zvýšit svoji konkurenceschopnost na globálním trhu. | ||
***3. Příprava na dopad klimatické změny - přes všechny snahy o omezení emisí skleníkových plynů se klima nadále výrazně proměňuje. ČR čerpající ze svého mírného podnebí se na tyto změny musí adaptovat, aby minimalizovala jejich dopad na své hospodářství a kvalitu života obyvatel. | ***3. Příprava na dopad klimatické změny - přes všechny snahy o omezení emisí skleníkových plynů se klima nadále výrazně proměňuje. ČR čerpající ze svého mírného podnebí se na tyto změny musí adaptovat, aby minimalizovala jejich dopad na své hospodářství a kvalitu života obyvatel. | ||
*Vzdělávání a trh práce (10 %) | *'''Vzdělávání a trh práce''' (10 %) | ||
*Instituce, regulace a podpora podnikání v reakci na Covid (11 %) | |||
*Výzkum, vývoj a inovace (6 %) | Vzdělávací systém České republiky na všech svých úrovních potvrzuje ve srovnání se zeměmi obdobného historického vývoje i hospodářské kondice svoji kvalitu a vysokou úroveň. | ||
*Zdraví a odolnost obyvatel (7 %) | |||
* Technologie proměňují všechna hospodářská odvětví. Vytvářejí se nové kategorie zaměstnání, mění se soubory dovedností potřebných pro tradiční i nová povolání. Mezi ty patří digitální dovednosti, vyšší kognitivní dovednosti, mezilidské dovednosti a dovednost přizpůsobivosti změnám. | |||
* Efektivní fungování trhu práce musí podpořit posilování konkurenceschopnosti české ekonomiky a její posun v globálním hodnotovém žebříčku. | |||
* Trh práce musí zajistit dostatek kvalifikované pracovní síly a pro ni kvalitní pracovní podmínky a reagovat na požadavky trvale udržitelného rozvoje. | |||
* Cílem je: | |||
* zajištění digitalizace škol | |||
* vytvoření nových programů zaměřených na nové potřeby státu a ekonomiky | |||
* vytvoření provázaného ekosystému pro zvyšování kvalifikací dospělých | |||
*'''Instituce, regulace a podpora podnikání v reakci na Covid''' (11 %) | |||
*'''Výzkum, vývoj a inovace''' (6 %) | |||
*'''Zdraví a odolnost obyvatel''' (7 %) | |||
==Kritika Národního plánu obnovy== | ==Kritika Národního plánu obnovy== | ||
Verze z 6. 3. 2021, 19:54
Národní plán obnovy je součástí Nástroje na podporu oživení a odolnosti Evropské unie (Recovery and Resilience Facility)
Celkem by mělo být rozděleno v rámci EU 312,5 mld. EUR v rámci grantů
Kritéria pro reformy a investice v rámci RRF:
Musí:
- Reflektovat specifická doporučení Rady pro danou zemi přijímaná v rámci evropského semestru (tzv. Country Specific Recommendations – CSR), a to jak pro rok 2020, tak 2019.
- Přispívat k posílení potenciálu růstu a tvorby pracovních míst i ekonomické a sociální odolnosti.
- Přispívat k digitální i zelené transformaci.
- Mít trvalý dopad.
- Být vzájemně koherentní.
Dalšími podmínkami financování z RFF jsou:
- Jednou z hlavních oblastí čerpání prostředků mají být projekty v oblasti klimatu (až 37 % celkových výdajů). To má přispět k dosažení klimatické neutrality EU do roku 2050, což je součástí Zelené dohody pro Evropu a je v souladu s cíli EU v oblasti klimatu do roku 2030 a Pařížskou dohodou.
- Dále platí, že národní plány členských států musí být v souladu s obecným principem „významně neškodit“ životnímu prostředí („do no significant harm principle“) dle tzv. taxonomie EU.
- Další klíčovou oblastí je digitální transformace ekonomik (minimálně 20 % financí), která má přispět k růstu přidané hodnoty a vyšší konkurenceschopnosti států EU.
Sedm evropských vlajkových iniciativ
Plány se musí zásadně dotknout těchto vlajkových iniciativ
- Nabírání na síle (Power Up) – budování a integrace kapacit obnovitelné energie
- Renovace (Renovate) – zlepšení energetické účinnosti budov
- Dobíjení a doplňování paliva (Recharge and Refuel) – urychlení rozvoje čisté mobility
- Připojení (Connect) – budování vysokorychlostního internetu
- Modernizace (Modernise) – EU-ID a modernizace klíčových digitálních veřejných služeb
- Rozšíření (Scale-up) – vytváření evropského průmyslového cloudu
- Změna kvalifikace a prohlubování dovedností (Reskill and Upskill)
Obsah Národního plánu obnovy ČR
Za přípravu Národního plánu obnovy je odpovědné Ministerstvo průmyslu a obchodu.[1] Česká republika musí odevzdat Evropské komisi definitivní plán Národního plánu obnovy do konce dubna 2021.
- Plán reforem a investic, prostředky z RRF (odhadem 182 mld. Kč ve stálých cenách roku 2018) na roky 2020–2026).
- Závazky do konce roku 2023 (70 % do konce roku 2022)
- Platby jsou možné až do roku 2026.
- Zpětně způsobilé výdaje od 1. února 2020.
- Cílem je financovat strukturální reformy a veřejné investice.
Požadavky na NPO
musí být v souladu s
- Národním programem reforem
- Dohodou o partnerství
- Plánem (plány) spravedlivé územní transformace
- Vnitrostátním plánem v oblasti energetiky a klimatu
Principy financování ze strany Evropské komise
- Jedná se o výsledkově orientovaný nástroj
- Není založen na úhradě výdajů vzniklých členským státům, jako je tomu v případě financování soudržnosti.
- Proplácení na základě dosažení KPIs (milníků a cílů), nikoliv reálných nákladů
Šest pilířů Národního plánu obnovy
- Digitální transformace (11 %)
- Fyzická infrastruktura a zelená tranzice (52 %)
- zajistí zlepšený pohyb produktů s okolními zeměmi a zároveň napomůže ke zlepšování životního prostředí.
- Zahrnuje 3 hlavní oblasti:
- 1. Zlepšení fyzické infrastruktury - primárně dopravní. Důležitá pro konkurenceschopnost regionů. Zajišťuje jejich propojení s obchodními partnery a přesun lidí a zboží v rámci ČR, Evropy i zbytku světa. Přesun k energeticky efektivnějším dopravním sítím přispívá k plnění zelené agendy.
- 2. Dekarbonizace ČR - přechod k nízkouhlíkovému hospodářství. I přes zanedbatelný podíl ČR na celkových emisích ve srovnání s velkými zeměmi ve světě i v Evropě a podstatnému snížení emisí oproti stavu v roce 1990, je důležité nadále přispívat k cíli snížení emisí. Řada dekarbonizačních iniciativ je ekonomicky návratných a ČR může získat výrazný náskok v budování nové, udržitelné ekonomiky a zvýšit svoji konkurenceschopnost na globálním trhu.
- 3. Příprava na dopad klimatické změny - přes všechny snahy o omezení emisí skleníkových plynů se klima nadále výrazně proměňuje. ČR čerpající ze svého mírného podnebí se na tyto změny musí adaptovat, aby minimalizovala jejich dopad na své hospodářství a kvalitu života obyvatel.
- Vzdělávání a trh práce (10 %)
Vzdělávací systém České republiky na všech svých úrovních potvrzuje ve srovnání se zeměmi obdobného historického vývoje i hospodářské kondice svoji kvalitu a vysokou úroveň.
- Technologie proměňují všechna hospodářská odvětví. Vytvářejí se nové kategorie zaměstnání, mění se soubory dovedností potřebných pro tradiční i nová povolání. Mezi ty patří digitální dovednosti, vyšší kognitivní dovednosti, mezilidské dovednosti a dovednost přizpůsobivosti změnám.
- Efektivní fungování trhu práce musí podpořit posilování konkurenceschopnosti české ekonomiky a její posun v globálním hodnotovém žebříčku.
- Trh práce musí zajistit dostatek kvalifikované pracovní síly a pro ni kvalitní pracovní podmínky a reagovat na požadavky trvale udržitelného rozvoje.
- Cílem je:
- zajištění digitalizace škol
- vytvoření nových programů zaměřených na nové potřeby státu a ekonomiky
- vytvoření provázaného ekosystému pro zvyšování kvalifikací dospělých
- Instituce, regulace a podpora podnikání v reakci na Covid (11 %)
- Výzkum, vývoj a inovace (6 %)
- Zdraví a odolnost obyvatel (7 %)
Kritika Národního plánu obnovy
Dosavadní obrysy plánu vznikajícího pod ministerstvem průmyslu a obchodu čelí kritice Svazu průmyslu, ale i politiků včetně těch koaličních a ekonomů. Ti například varují, že by podpora neměla sloužit k „zalátování státního rozpočtu“ nebo směřovat do „betonu“, tedy dopravních staveb, nýbrž do investic a rozvoje. Námitky k němu má například ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). „Návrh je zpátečnický, nereaguje na obnovu země po koronaviru. Klíčová je investice do lidí – jesle, důchodová reforma,“ napsala. Maláčové vadí, že projekty věnující se lidem či digitalizaci sociálních úřadů činí jen sedm procent investic, což podle ní nestačí.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ BOUBÍNOVÁ, Markéta. Příprava plánu na porcování unijních miliard nabírá zpoždění. Maláčová z něj chce peníze na důchodovou reformu. Deník N [online]. 2021-02-17 [cit. 2021-03-06]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Plán obnovy za 170 miliard čelí kritice - Novinky.cz. www.novinky.cz [online]. [cit. 2021-03-06]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Východiska Národního plánu obnovy, MPO, říjen 2020
- Příručka Participation of civil society organisations in the preparation of the EU National Recovery and Resilience Plans
- Podkladový dokument MPO (únor 2021)
- Prezentace MPO k Národnímu plánu obnovy (únor 2021)
- Prezentace MŽP k Národnímu plánu obnovy (únor 2021)
Tato stránka vznikla, či byla výrazně rozšířena v rámci projektu „Udržitelný rozvoj na místní úrovni – propojení teorie a praxe“, podpořeného v letech 2019–2022 Technologickou agenturou České republiky. Podrobnosti o projektu.