Krajina

Úvod

Krajina je ucelený systém, jehož popis v sobě propojuje problematiku mnoha oborů. V krajině na sebe působí přírodní a člověkem utvářené složky. Sousedící ekosystémy jsou vazbami propojeny do vyšších systémů a navzájem se ovlivňují i na velikou vzdálenost. Pro člověka je krajina prostorem, kde chce realizovat širokou paletu potřeb – od získávání potravy a materiálu pro oděv a obydlí, stavbu sídel, po rekreaci a estetické zážitky, inspiraci. Aby mohly být uspokojovány tyto různorodé potřeby zároveň, nelze krajinu využívat živelně.

Neuváženým zásahům, které by mohly mít na krajinu negativní a nevratné důsledky, mají předcházet nástroje k plánování využití krajiny (územní plánování, pozemkové úpravy) a k její ochraně (územní systémy ekologické stability, chráněné oblasti, NATURA 2000).

Otázky a možné odpovědi

Jak lze poznat, jestli je krajina dostatečně chráněna, správně využívána, anebo zda procesy, které se v ní dějí, nenarušují její základní funkce?

• Prvním vodítkem je skutečnost, že krajina je propojeným souborem ekosystémů. Plně funkční krajina se skládá ze zdravých ekosystémů; navíc platí, že krajina jako celek je tak silná, jak silný je její nejslabší článek. Předpokládáme, že ekosystém je takzvaně ekologicky stabilní, pokud je víceméně přirozený, člověkem neovlivněný. Jestliže člověk působí na ekosystémy negativními důsledky svých činností, ekologická stabilita klesá s mírou těchto zásahů.
• Pokud je dostatečně velká část krajiny ekologicky stabilní, má to příznivý vliv na stav celé krajiny. Slovo „dostatečný“ se dá charakterizovat různými způsoby. V podstatě to znamená, že přirozené, člověkem neovlivněné ekosystémy v ní musí být zastoupeny v celé šíři svých druhů (lesy, louky, mokřady) a musí být propojeny v kvalitní síti tak, aby spolu jednotlivé součásti sítě měly spojení, mohly interagovat. Taková krajina si potom uchovává schopnost vrátit se do původního stavu, pokud by na negativní vlivy lidských aktivit přestaly působit.
• Krajina má být nejen ekologicky stabilní, má plnit také estetické funkce. Její estetická hodnota je nenahraditelná vnímáme ji zejména tehdy, když se uchylujeme do určitého prostředí za odpočinkem a rekreací. Pro tyto hodnoty existuje také legislativní pojem: krajinný ráz. Týká se hlavně venkovské krajiny, ale nachází svůj ekvivalent i ve městě – v jeho dobové atmosféře a rázovitosti.

Související články

Jak vykládat krajinu?

Pojmy

• Ekologická únosnost krajiny
• Územní systémy ekologické stability krajiny

Témata

• Zemědělství
• Lesnictví
• Ochrana přírody

Příklady pro výuku

Čtení o současných krajinných změnách a historickém pohledu na šíření rostlinných druhů: Pokorný, P., Sádlo, J. (2004): Barunčino znovunabyté panenství. Zelení cizinci a nové krajiny 6. Vesmír 83, 461, 2004/8. In: http://www.vesmir.cz/clanek.php3?CID=5986

Čtení z časopisu Bedrník, téma Evropská úmluva o krajině

Internetová verze knihy V. Cílka, P. Mudry, V. Ložka a kol. (2004 ) Vstoupit do krajiny Praha : Dokořán.

Praktické náměty k výuce o krajině

Zdroje

Hodnocení krajinného rázu a jeho uplatňování ve státní správě, Agentura ochrany přírody a krajiny: In: http://www.nature.cz/krajina_cz.htm

Evropská úmluva o krajině, oficiální stránky – http://www.coe.int/T/E/Cultural_Co-operation/Environment/Landscape/

Evropská úmluva o krajině, česky – http://www.env.cz/AIS/web.nsf/pages/umluva_krajina

Časopis Naturopa – http://www.coe.int/T/E/Cultural_Co-operation/Environment/Resources/Naturopa_Magazine/

Správa ochrany přírody ČR, odkazy na stránky jednotlivých CHKO – http://www.ochranaprirody.cz/

Atlas krajiny ČR, odkazy na národní atlasy krajiny v mnoha zemích světa – http://www.atlaskrajiny.info/content.php?content.4

Tvář naší země, reprezentativní konference o krajině v Česku 2001, 2002, 2005 – http://prokrajinu.cz/vybor/0konference.html

Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví v Průhonicích – http://www.vukoz.cz/web.nsf/index.html

Igor Míchal: Kulturně historická východiska postojů ke krajině: divočina – obdělaná zem – město; proměny vztahů – http://www1.osu.cz/home/macha/texty/michal-divocina.htm

Institut pro strukturální politiku (IREAS), rubrika Krajina a sídla; výzkumy, diskuse; nejnověji v říjnu 2005 konference Česká krajina, efektivita péče a obnovy a význam Evropské úmluvy o krajině – http://www.ireas.cz/index.php?pg=projekty

Odkazy

Literatura

Cílek, V. (2002): Krajiny vnitřní i vnější. Dokořán, Praha. Kniha nabízí nové pohledy na krajinu, jako na klíčový pojem přelomu století v přírodních i humanitních vědách.

Forman, R.T.T. – Godron, M. (1993): Krajinná ekologie. Academia, Praha.

Forman, R.T.T. – Godron, M. (1995): Land Mosaics. The ecology of Landscape and Regions. Cambridge University Press, Cambridge (UK). Obě knihy výše zmíněných autorů jsou klasickým dílem krajinné ekologie – nauky, která se zabývá funkcí krajiny.

Gojda, M. (2000): Archeologie krajiny. Academia, Praha.

Hájek, P. ed. (2002): Krajina zevnitř. Malá Skála, Praha.

Herber V. KRAJINNÁ EKOLOGIE. MU Brno. Dostupné na URL (18.10.2006): http://www.herber.webz.cz/www-krajinna_ekologie/index.html

Lipský, Z., Kovář, P. (2002): Regionální organizace IALE České republiky. Zivotne prostredie Rok : 2002, Cislo: 2 . Vydavatel: Ustav krajinnej ekologie SAV Bratislava.

kolektiv autorů (1999): Letem českým světem. Jaroslav Bárta Studio JB, Lomnice nad Popelkou. Kniha fotografií krajiny pořízených s odstupem sta let ze stejných stanovišť. Fotografie jsou doprovázeny texty se základními informacemi a faktografickými údaji vztahujícími se k roku 1898 a 1998.

kolektiv autorů (2001): Tvář naší země - Krajina domova. Sborník z konference Tvář naší země - Krajina domova (21. - 23. února 2001). Jaroslav Bárta Studio JB, Lomnice nad Popelkou. Sborník obsahuje odborné texty k tématům sborníků: Krajina jako přírodní prostor, Krajina jako kulturní prostor, Duchovní rozměry krajiny, Umělecká reflexe, Krajina z pohledu dnešních uživatelů, Krajina v ohrožení.

kolektiv autorů (2002): Tvář naší země - Krajina domova. Sborník z 2. konference Tvář naší země - Krajina domova (8. - 10. října 2002). Jaroslav Bárta Studio JB, Lomnice nad Popelkou. Komplet zahrnuje části Úvodní sborník, Venkov jako sociální prostor, Krajina jako kulturní prostor, Člověk jako krajinotvorný činitel, Krajina jako politikum, Ochrana krajiny, Rehabilitace krajiny a Dodatky.

Lipský, Z. (1999): Krajinná ekologie pro studenty geografických oborů. Karolinum, Praha. Skriptum stručně a výstižně pojednávající o krajinné ekologii.

Ložek, V. – Cílek, V. – Kubíková, J. (2003): Střední Čechy. Příroda, člověk, krajina. Dokořán, Praha. Kniha si všímá nejen živé a neživé přírody středních Čech, ale i postavení člověka v krajině a hledání genia loci.

Míchal, I. (1996): Ekologická stabilita. Veronica, Brno. Odborná kniha, která analyzuje skladbu, funkce a vývoj krajiny.