Syndromy globálních změn

„Syndromový přístup“

Výzkum globálních změn se soustřeďuje na identifikaci příčin a vzájemných souvislostí globálních problémů, možnosti jejich zmírnění nebo předcházení, a na předpovědi budoucích trendů. Hodnocení struktur, funkcí, procesů a vzájemných vztahů mezi prvky (udržitelných) systémů má však vést i k praktickým řešením. Vhodným a osvědčeným postupem využívajícím vědecky podložených informací je metoda zv. Syndrome Approach.

Inegrovaný (zahrnující komplexitu vztahů, mezioborovou spolupráci přírodních a společenských věd) popis globálních problémů životního prostředí a rozvoje v rámci tzv. syndromového přístupu je rozvíjen celosvětově, například Německou radou pro globální změny. Tato syndromy zahrnují 16 ukazatelů, které jsou diagnostikovány a hodnoceny, aby bylo možné jevům jimi popisovaným předcházet nebo hledat pro ně vhodnou „terapii“.

Viz též Syndromy změn v prostředí

Praktické aspekty výzkumu

Výzkumné aktivity mají přímou vazbu na praxi - vychází z přesvědčení, že nelze narušovat úzké hranice tzv. „rozvojového koridoru“, jejich překročení by mělo za následek zvýšené nároky na prostředí, ale i na sociální a ekonomické systémy. Proto je určením těchto mezí se třeba odborně zabývat. Problémy globálních změn jsou tak pochopeny nejen jako komplexní a dynamické procesy, které je třeba teoreticky studovat, ale také jako východisko pro odpovědné a podložené rozhodování. Rozvíjí se tak schopnost předvídání, pochopení rozvojových alternativ; na tomto základě lze navrhovat udržitelné scénáře budoucího vývoje.

Odkazy

Schellnhuber H.J. et al. (1997) Syndromes of Global Change. GAIA 6(1): 19{34, 1997. URL (19.10.2006) http://www.pik-potsdam.de/~luedeke/gaia97.pdf

Knihovna download souborů na webu WBGU (Německé rady pro globální změny)