Horská cyklistika a životní prostředí: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „Horská cyklistika a životní prostředí Popularita horské cyklistiky se stále zvětšuje. Důvodů je hned několik. Autoři…“) |
Bez shrnutí editace značka: přepnuto z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:027 Cycling Torres del Paine.jpg|náhled|Cykloturistika]]Popularita [[w:en:Mountain bike|horské cyklistiky]] se stále zvětšuje. Důvodů je hned několik. Autoři Hardiman, Burgin (2013) ve svém článku píšou, že horští cyklisté vyhledávají tuto aktivitu z důvodů relaxace (30–57 %), pohybové aktivity (65–83 %) a objevování přírodní scenérie (72–82 %).<ref>{{Citace periodika | |||
Popularita [[w:en:Mountain bike|horské cyklistiky]] se stále zvětšuje. Důvodů je hned několik. Autoři Hardiman, Burgin (2013) ve svém článku píšou, že horští cyklisté vyhledávají tuto aktivitu z důvodů relaxace (30–57 %), pohybové aktivity (65–83 %) a objevování přírodní scenérie (72–82 %).<ref>{{Citace periodika | |||
| příjmení = Hardiman | | příjmení = Hardiman | ||
| jméno = Nigel | | jméno = Nigel | ||
| Řádek 17: | Řádek 15: | ||
| url = http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/00207233.2013.848531 | | url = http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/00207233.2013.848531 | ||
| datum přístupu = 2020-06-20 | | datum přístupu = 2020-06-20 | ||
}}</ref> | }}</ref> | ||
Výzkum autorů Thurston, Reader (2001) provedený v provincii Boyne Valley v Ontariu (kontrolovaný průjezd cyklistů a průchod pěších turistů v určitém úseku a sledování dopadů na vegetaci) naznačuje, že cykloturistika a pěší turistika mají obecně podobné účinky na poškození vegetace a půdy. Důvodem je, že v obou případech byla překonána prahová hodnota hmotnosti negativně působící na vegetaci. Ačkoliv je cyklista s kolem těžší, tento rozdíl již nehraje zas takovou roli. Přesto horská cyklistika škodí vegetaci ve větší míře. Jedním z důvodů může být chování cyklistů, kteří hledají vzrušení, dobrodružství a riziko (34 %), na rozdíl od pěších turistů (3 %).<ref>{{Citace periodika | Výzkum autorů Thurston, Reader (2001) provedený v provincii Boyne Valley v Ontariu (kontrolovaný průjezd cyklistů a průchod pěších turistů v určitém úseku a sledování dopadů na vegetaci) naznačuje, že cykloturistika a pěší turistika mají obecně podobné účinky na poškození vegetace a půdy. Důvodem je, že v obou případech byla překonána prahová hodnota hmotnosti negativně působící na vegetaci. Ačkoliv je cyklista s kolem těžší, tento rozdíl již nehraje zas takovou roli. Přesto horská cyklistika škodí vegetaci ve větší míře. Jedním z důvodů může být chování cyklistů, kteří hledají vzrušení, dobrodružství a riziko (34 %), na rozdíl od pěších turistů (3 %).<ref>{{Citace periodika | ||
| Řádek 54: | Řádek 52: | ||
}}</ref> | }}</ref> | ||
* '''Vylepšující se technologie''' – Jedním z důvodů může být stále se vylepšující technologie horských kol, která pak umožňuje snadnější jízdu v méně přístupných oblastech, a to pro jezdce téměř všech úrovní. To vede i k jednomu z největších problémů – tvoření neoficiálních stezek. Dostupné cyklistické stezky nejsou svou náročností uspokojivé pro všechny jezdce a tito jezdci si potom tvoří stezky vlastní. | *'''Vylepšující se technologie''' – Jedním z důvodů může být stále se vylepšující technologie horských kol, která pak umožňuje snadnější jízdu v méně přístupných oblastech, a to pro jezdce téměř všech úrovní. To vede i k jednomu z největších problémů – tvoření neoficiálních stezek. Dostupné cyklistické stezky nejsou svou náročností uspokojivé pro všechny jezdce a tito jezdci si potom tvoří stezky vlastní. | ||
* '''Vytváření neformálních stezek''' – Vznikají, protože jezdci vyhledávají náročnější stezky než ty, které jsou jim nabízeny. Také mohou vznikat jako zkratky mezi stezkami oficiálními, při hledání vyhlídkových bodů, hledání vzrušení a nového zážitku, popřípadě vyhýbáním se nepříznivým podmínkám (zablácený úsek…). Tyto stezky mohou procházet ekologicky citlivými oblastmi (nikdo je nenaplánoval) a ovlivňovat vzácné a ohrožené druhy rostlin. Dalším problém je, že tyto stezky nemohou být oficiálně spravovány. | *'''Vytváření neformálních stezek''' – Vznikají, protože jezdci vyhledávají náročnější stezky než ty, které jsou jim nabízeny. Také mohou vznikat jako zkratky mezi stezkami oficiálními, při hledání vyhlídkových bodů, hledání vzrušení a nového zážitku, popřípadě vyhýbáním se nepříznivým podmínkám (zablácený úsek…). Tyto stezky mohou procházet ekologicky citlivými oblastmi (nikdo je nenaplánoval) a ovlivňovat vzácné a ohrožené druhy rostlin. Dalším problém je, že tyto stezky nemohou být oficiálně spravovány. | ||
* '''Agresivní jízda''' – Pokud cyklisté jezdí konzervativně po vyznačených stezkách, dopady jsou často srovnatelné s dopady pěší turistiky. Problémem je agresivní brzdění, jízda smykem, především jízda smykem v mokrém terénu, kdy dochází k přesunu půdy a vytváří se koleje. Díky tomu může docházet k ucpání nějakých vodních toků, popřípadě k jejich změně a k následné tvorbě vážných problémů s erozí. | *'''Agresivní jízda''' – Pokud cyklisté jezdí konzervativně po vyznačených stezkách, dopady jsou často srovnatelné s dopady pěší turistiky. Problémem je agresivní brzdění, jízda smykem, především jízda smykem v mokrém terénu, kdy dochází k přesunu půdy a vytváří se koleje. Díky tomu může docházet k ucpání nějakých vodních toků, popřípadě k jejich změně a k následné tvorbě vážných problémů s erozí. | ||
Je tedy zřejmé, že ačkoliv by pěší turistika a cykloturistika mohly mít podobný dopad na životní prostředí, cykloturistika ho má mnohem větší. Z velké části je to způsobeno samotným chováním a mentalitou jezdce. Ne všichni horští cyklisté působí na toto poškození stejnou měrou. | Je tedy zřejmé, že ačkoliv by pěší turistika a cykloturistika mohly mít podobný dopad na životní prostředí, cykloturistika ho má mnohem větší. Z velké části je to způsobeno samotným chováním a mentalitou jezdce. Ne všichni horští cyklisté působí na toto poškození stejnou měrou. | ||
== Vliv na životní prostředí podle jednotlivých skupin jezdců == | ==Vliv na životní prostředí podle jednotlivých skupin jezdců== | ||
Autoři článku Newsome, Davies (2009) rozdělili jezdce do skupin a každé skupině přisoudili míru negativního vlivu na životní prostředí:<ref name=":0" /> | Autoři článku Newsome, Davies (2009) rozdělili jezdce do skupin a každé skupině přisoudili míru negativního vlivu na životní prostředí:<ref name=":0" /> | ||
=== Turisté – dlouhé trasy === | ===Turisté – dlouhé trasy=== | ||
[[w:en:Bycicle touring|Cyklisté – turisté]] se vydávají na delší cesty, někdy i s noclehem. Vyhledávají široké a méně svažité stezky skrz přírodní oblasti. | [[w:en:Bycicle touring|Cyklisté – turisté]] se vydávají na delší cesty, někdy i s noclehem. Vyhledávají široké a méně svažité stezky skrz přírodní oblasti. | ||
==== Dopad na životní prostředí: ==== | ====Dopad na životní prostředí:==== | ||
Jízda v nízkých rychlostech bez touhy překonávat technicky náročné úseky. Nízké riziko. | Jízda v nízkých rychlostech bez touhy překonávat technicky náročné úseky. Nízké riziko. | ||
[[Soubor:Mountain biker 04.jpg|náhled|Cross country]] | [[Soubor:Mountain biker 04.jpg|náhled|Cross country]] | ||
=== Cross country === | ===Cross country=== | ||
Jezdci [[w:en:Cross-country cycling|cross country]] vyhledávají širokou škálu stezek, od širokých, hladkých a prašných cest až po jízdu v náročnějším terénu. | Jezdci [[w:en:Cross-country cycling|cross country]] vyhledávají širokou škálu stezek, od širokých, hladkých a prašných cest až po jízdu v náročnějším terénu. | ||
==== Dopad na životní prostředí: ==== | ====Dopad na životní prostředí:==== | ||
Nízké riziko | Nízké riziko | ||
[[Soubor:MTB downhill 19 Stevage.jpg|náhled|MTB downhill]] | [[Soubor:MTB downhill 19 Stevage.jpg|náhled|MTB downhill]] | ||
=== Downhill === | ===Downhill=== | ||
Zkušení jezdci [[w:en:Downhill mountain biking|downhill]] s technicky vybavenými koly pro technickou jízdu v prudkém klesání. Sjezdová kola jsou obvykle těžká. Je potřeba využívat nějakým způsobem dopravu na horu na kopec (auta, lanovka…). | Zkušení jezdci [[w:en:Downhill mountain biking|downhill]] s technicky vybavenými koly pro technickou jízdu v prudkém klesání. Sjezdová kola jsou obvykle těžká. Je potřeba využívat nějakým způsobem dopravu na horu na kopec (auta, lanovka…). | ||
==== Dopad na životní prostředí: ==== | ====Dopad na životní prostředí:==== | ||
Střední riziko povrchové degradace způsobené těžkými koly a agresivní jízdou. Většinou však jízda na tratích tomu určených. | Střední riziko povrchové degradace způsobené těžkými koly a agresivní jízdou. Většinou však jízda na tratích tomu určených. | ||
[[Soubor:Free-ride.jpg|náhled|Freeride]] | [[Soubor:Free-ride.jpg|náhled|Freeride]] | ||
=== Freeride === | ===Freeride=== | ||
Jezdci [[w:en:Freeride|freeride]] vyhledávají technicky náročné oblasti (skály, klády, skoky…). Touží po vysoce rizikových cestách v neupraveném a nepředvídatelném terénu. | Jezdci [[w:en:Freeride|freeride]] vyhledávají technicky náročné oblasti (skály, klády, skoky…). Touží po vysoce rizikových cestách v neupraveném a nepředvídatelném terénu. | ||
==== Dopad na životní prostředí: ==== | ====Dopad na životní prostředí:==== | ||
Vzhledem k pravděpodobnosti jízdy mimo vybudované stezky vysoké riziko negativního dopadu na životní prostředí. | Vzhledem k pravděpodobnosti jízdy mimo vybudované stezky vysoké riziko negativního dopadu na životní prostředí. | ||
[[Soubor:NorCal2018 060c Shells Dirt Jumps at the Beach Park, Foster City S0174019.jpg|náhled|Park pro dirt jumping]] | [[Soubor:NorCal2018 060c Shells Dirt Jumps at the Beach Park, Foster City S0174019.jpg|náhled|Park pro dirt jumping]] | ||
=== Dirt bike === | ===Dirt bike=== | ||
Jezdci [[w:en:Dirt jumping|dirt bike]] hledají skoky, kombinace skoků. Nejčastěji jsou jim poskytnuty k tomu vybudované parky. | Jezdci [[w:en:Dirt jumping|dirt bike]] hledají skoky, kombinace skoků. Nejčastěji jsou jim poskytnuty k tomu vybudované parky. | ||
==== Dopad na životní prostředí: ==== | ====Dopad na životní prostředí:==== | ||
Pokud je tento sport prováděn v parcích, dopad na životní prostředí není zas až takový. Budování skoků mimo park pak přináší vysoce negativní dopad na životní prostředí. | Pokud je tento sport prováděn v parcích, dopad na životní prostředí není zas až takový. Budování skoků mimo park pak přináší vysoce negativní dopad na životní prostředí. | ||
== Jak tomu předcházet == | ==Jak tomu předcházet== | ||
Autoři Newsome, Davise (2009) se také ve svém článku zmiňují, jak těmto problémům předcházet. Z výše uvedeného vyplývá, že jedním z největších důvodů pro vznik negativních dopadů horské cyklistiky na životní prostředí je především vytváření nových neoficiálních stezek. Předejít se tomu dá díky vytvoření dostatečného množství formálních stezek, které budou splňovat požadavky všech kategorií a budou tedy obsahovat také prvky ztěžující jejich charakter, jako například žebříky, skoky, rampy apod. Dále je potřeba eliminovat možnost vzniku nových neformálních stezek pomocí fyzických překážek, nebo pomocí hlídek.<ref name=":0" /> | Autoři Newsome, Davise (2009) se také ve svém článku zmiňují, jak těmto problémům předcházet. Z výše uvedeného vyplývá, že jedním z největších důvodů pro vznik negativních dopadů horské cyklistiky na životní prostředí je především vytváření nových neoficiálních stezek. Předejít se tomu dá díky vytvoření dostatečného množství formálních stezek, které budou splňovat požadavky všech kategorií a budou tedy obsahovat také prvky ztěžující jejich charakter, jako například žebříky, skoky, rampy apod. Dále je potřeba eliminovat možnost vzniku nových neformálních stezek pomocí fyzických překážek, nebo pomocí hlídek.<ref name=":0" /> | ||
Dalším podstatným důvodem je samotné chování jezdců. V tomto případě se zdá být nezbytné poskytovat vzdělání o enviromentálních dopadech jejich chování během jízdy na kole v přírodních podmínkách. | Dalším podstatným důvodem je samotné chování jezdců. V tomto případě se zdá být nezbytné poskytovat vzdělání o enviromentálních dopadech jejich chování během jízdy na kole v přírodních podmínkách. | ||
== Odkazy == | ==Odkazy== | ||
=== Reference === | ===Reference=== | ||
<references /> | <references /> | ||
Verze z 20. 6. 2020, 05:39
Popularita horské cyklistiky se stále zvětšuje. Důvodů je hned několik. Autoři Hardiman, Burgin (2013) ve svém článku píšou, že horští cyklisté vyhledávají tuto aktivitu z důvodů relaxace (30–57 %), pohybové aktivity (65–83 %) a objevování přírodní scenérie (72–82 %).[1]
Výzkum autorů Thurston, Reader (2001) provedený v provincii Boyne Valley v Ontariu (kontrolovaný průjezd cyklistů a průchod pěších turistů v určitém úseku a sledování dopadů na vegetaci) naznačuje, že cykloturistika a pěší turistika mají obecně podobné účinky na poškození vegetace a půdy. Důvodem je, že v obou případech byla překonána prahová hodnota hmotnosti negativně působící na vegetaci. Ačkoliv je cyklista s kolem těžší, tento rozdíl již nehraje zas takovou roli. Přesto horská cyklistika škodí vegetaci ve větší míře. Jedním z důvodů může být chování cyklistů, kteří hledají vzrušení, dobrodružství a riziko (34 %), na rozdíl od pěších turistů (3 %).[2]
Další důvody popisuje článek autorů Newsome, Davies (2009). Jejich studie byla provedena v národním parku John Forrest, což je populární místo pro horskou cyklistiku v příměstské oblasti Perth v západní Austrálii. Jako hlavní důvody negativního vlivu horské cyklistiky na životní prostředí vidí:[3]
- Vylepšující se technologie – Jedním z důvodů může být stále se vylepšující technologie horských kol, která pak umožňuje snadnější jízdu v méně přístupných oblastech, a to pro jezdce téměř všech úrovní. To vede i k jednomu z největších problémů – tvoření neoficiálních stezek. Dostupné cyklistické stezky nejsou svou náročností uspokojivé pro všechny jezdce a tito jezdci si potom tvoří stezky vlastní.
- Vytváření neformálních stezek – Vznikají, protože jezdci vyhledávají náročnější stezky než ty, které jsou jim nabízeny. Také mohou vznikat jako zkratky mezi stezkami oficiálními, při hledání vyhlídkových bodů, hledání vzrušení a nového zážitku, popřípadě vyhýbáním se nepříznivým podmínkám (zablácený úsek…). Tyto stezky mohou procházet ekologicky citlivými oblastmi (nikdo je nenaplánoval) a ovlivňovat vzácné a ohrožené druhy rostlin. Dalším problém je, že tyto stezky nemohou být oficiálně spravovány.
- Agresivní jízda – Pokud cyklisté jezdí konzervativně po vyznačených stezkách, dopady jsou často srovnatelné s dopady pěší turistiky. Problémem je agresivní brzdění, jízda smykem, především jízda smykem v mokrém terénu, kdy dochází k přesunu půdy a vytváří se koleje. Díky tomu může docházet k ucpání nějakých vodních toků, popřípadě k jejich změně a k následné tvorbě vážných problémů s erozí.
Je tedy zřejmé, že ačkoliv by pěší turistika a cykloturistika mohly mít podobný dopad na životní prostředí, cykloturistika ho má mnohem větší. Z velké části je to způsobeno samotným chováním a mentalitou jezdce. Ne všichni horští cyklisté působí na toto poškození stejnou měrou.
Vliv na životní prostředí podle jednotlivých skupin jezdců
Autoři článku Newsome, Davies (2009) rozdělili jezdce do skupin a každé skupině přisoudili míru negativního vlivu na životní prostředí:[3]
Turisté – dlouhé trasy
Cyklisté – turisté se vydávají na delší cesty, někdy i s noclehem. Vyhledávají široké a méně svažité stezky skrz přírodní oblasti.
Dopad na životní prostředí:
Jízda v nízkých rychlostech bez touhy překonávat technicky náročné úseky. Nízké riziko.
Cross country
Jezdci cross country vyhledávají širokou škálu stezek, od širokých, hladkých a prašných cest až po jízdu v náročnějším terénu.
Dopad na životní prostředí:
Nízké riziko
Downhill
Zkušení jezdci downhill s technicky vybavenými koly pro technickou jízdu v prudkém klesání. Sjezdová kola jsou obvykle těžká. Je potřeba využívat nějakým způsobem dopravu na horu na kopec (auta, lanovka…).
Dopad na životní prostředí:
Střední riziko povrchové degradace způsobené těžkými koly a agresivní jízdou. Většinou však jízda na tratích tomu určených.
Freeride
Jezdci freeride vyhledávají technicky náročné oblasti (skály, klády, skoky…). Touží po vysoce rizikových cestách v neupraveném a nepředvídatelném terénu.
Dopad na životní prostředí:
Vzhledem k pravděpodobnosti jízdy mimo vybudované stezky vysoké riziko negativního dopadu na životní prostředí.
Dirt bike
Jezdci dirt bike hledají skoky, kombinace skoků. Nejčastěji jsou jim poskytnuty k tomu vybudované parky.
Dopad na životní prostředí:
Pokud je tento sport prováděn v parcích, dopad na životní prostředí není zas až takový. Budování skoků mimo park pak přináší vysoce negativní dopad na životní prostředí.
Jak tomu předcházet
Autoři Newsome, Davise (2009) se také ve svém článku zmiňují, jak těmto problémům předcházet. Z výše uvedeného vyplývá, že jedním z největších důvodů pro vznik negativních dopadů horské cyklistiky na životní prostředí je především vytváření nových neoficiálních stezek. Předejít se tomu dá díky vytvoření dostatečného množství formálních stezek, které budou splňovat požadavky všech kategorií a budou tedy obsahovat také prvky ztěžující jejich charakter, jako například žebříky, skoky, rampy apod. Dále je potřeba eliminovat možnost vzniku nových neformálních stezek pomocí fyzických překážek, nebo pomocí hlídek.[3]
Dalším podstatným důvodem je samotné chování jezdců. V tomto případě se zdá být nezbytné poskytovat vzdělání o enviromentálních dopadech jejich chování během jízdy na kole v přírodních podmínkách.
Odkazy
Reference
- ↑ HARDIMAN, Nigel; BURGIN, Shelley. Mountain biking: downhill for the environment or chance to up a gear?. International Journal of Environmental Studies. 2013-12, roč. 70, čís. 6, s. 976–986. Dostupné online [cit. 2020-06-20]. ISSN 0020-7233. DOI:10.1080/00207233.2013.848531. (anglicky)
- ↑ THURSTON, Eden; READER, Richard J.. Impacts of Experimentally Applied Mountain Biking and Hiking on Vegetation and Soil of a Deciduous Forest. Environmental Management. 2001-03-01, roč. 27, čís. 3, s. 397–409. Dostupné online [cit. 2020-06-20]. ISSN 0364-152X. DOI:10.1007/s002670010157.
- ↑ 3,0 3,1 3,2 NEWSOME, David; DAVIES, Claire. A case study in estimating the area of informal trail development and associated impacts caused by mountain bike activity in John Forrest National Park, Western Australia. Journal of Ecotourism. 2009-12, roč. 8, čís. 3, s. 237–253. Dostupné online [cit. 2020-06-20]. ISSN 1472-4049. DOI:10.1080/14724040802538308. (anglicky)