Uživatel:Tereza Mezu

Strava s nízkou uhlíkovou stopou pro sportovce

Strava s nízkou uhlíkovou stopou pro sportovce je hledání cesty mezi vysokými energetickými nároky sportovců a dopadem jejich stravy na životní prostředí.

Strava sportovců

Sport je náročnou činností vyžadující zvýšený přísun energie. Základem výživy sportovce jsou sacharidy, které by měly tvořit základ výživové pyramidy. V zásadě sacharidy činí 55 až 65 procent celkového denního energetického příjmu, 20 až 30 procent energie je tvořeno tuky a 10 až 15 procent energie pochází z bílkovin. Podle druhu sportovní aktivity se tyto hodnoty mění, a v potaz musíme brát také příjem vitamínů a minerálů.

Obecně platí, že u anaerobních sportů je významný především příjem sacharidů, které mají přednost před tukem a bílkovinami. U aerobních a vytrvalostních sportů jsou důležitější tuky, které jsou u extenzivních aktivit nejdůležitějším palivem. U všech sportů je ale základem pestrý jídelníček.

Bílkoviny jsou důležité pro silový i pro vytrvalostní výkon. Jejich denní příjem ale musí být přizpůsoben druhu sportovní aktivity, nesmíme zapomínat ani na somatotyp konkrétního sportovce.

Podíl bílkovin v jídelníčku musí být rozhodně vyšší než u nesportující populace.V životě sportovce hrají bílkoviny důležitou roli z hlediska tvorby a regenerace svalové hmoty – sportovci mnohonásobně rychleji bílkoviny odbourávají, čemuž nelze nijak zabránit. Bílkoviny jsou zřejmě nejdůležitější po sportovní aktivitě, neboť urychlují regeneraci a zlepšují adaptaci svalů na vytrvalostní zátěž.

Nízká uhlíková stopa

Naše jídlo zanechává velký dopad na životním prostředí. Zemědělství je jedním z největších původců skleníkových plynů, zejména metanu a oxidu uhličitého.

Pracovní skupina pro životní prostředí se sídlem ve Washingtonu D. C. a ekologická organizace CleanMetrics Corp se sídlem v americkém Portlandu vydaly v roce 2011 zprávu s názvem Průvodce zdravím a klimatickými změnami pro konzumenty masa.

Hodnoty CO2 masných výrobků

• Jehněčí maso: 39,2 kg CO2

Kozumace 1 kg jehněčího masa se rovná ujetí zhruba 145 km v autě. Největší podíl mají na svědomí zvířecí trávicí pochody (větry jehňat), krmivo pro zvířata, odvoz a zpracování hnoje, a další práce na farmě.

• Hovězí maso: 27 kg CO2

I když hovězí maso je na tom trochu lépe než jehněčí, má také velkou ekologickou stopu. Krávy produkují velké množství metanu (silný skleníkový plyn) a jejich chov má velké nároky na vodu a půdu.

• Sýr: 13,5 kg CO2

Nejde jen o maso. Také sýr má na svědomí velké množství emisí CO2. Sýru se nedováží mnoho, ale dle zmiňované studie doprava spojená s dovozem představuje zhruba polovinu souvisejících emisí.

• Vepřové maso: 12,1 kg CO2

Další na řadě, pokud jde o dopady na životní prostředí, je slanina a šunka. Víc něž polovina souvisejících emisí pochází z chovu prasat, ale skoro stejné množství pochází ze zpracovaní, dopravy a domácí přípravy masa.

• Lososi chovaní na farmách: 11,9 kg CO2

Pokud jde o lososy z farem, největší podíl emisí skleníkových plynů připadá podle studie na výrobu krmiva, elektřiny a spalování paliv na farmách.

Rostlinné zdroje bílkovin

• Quinoa

Správný název jihoamerické obiloviny zní merlík čilský. Kromě bílkovin (cca 14 g ve 100 g) obsahuje i velké množství esenciálních mastných kyselin a nadstandardní množství vitamínů a minerálních látek.

Konzumovat se dá i za syrova – to se pak používají čerstvé listy, nejčastěji do salátu. Nejdůležitější jsou ale zralá semena, ze kterých se mele mouka nebo dělají vločky. V obchodech ji můžete potkat ve třech barvách, které se liší chutí. Nejvýraznější je quinoa černá, červená chutná po oříšcích a bílá je nejjemnější.

• Amarant

Amarant rovněž pochází z Ameriky a také má velmi vysokou nutriční hodnotu. Amarant (laskavec) je okrasnou rostlinou na mnoha zahrádkách. Semínka jsou podobná máku a obsahují kromě velkého množství hořčíku, vápníku a draslíku i železo, měď a zinek. Bílkovin má stejně jako quinoa, i v kuchyni se používá obdobným způsobem.

• Teff

Teff neboli Milička habešská na rozdíl od předchozích nepochází z Ameriky, ale Afriky, kde zejména v Etiopii tvoří základ jídelníčku. Zrníčka teffu chutnají po oříšcích, možné je využít je jak uvařená do polévky, kaše, rizota či salátu, tak také pomlít na mouku a výrobit tradiční kvašené etiopské placky.

Obsahuje bílkovin o něco méně, jen kolem 12 g/100 g, ale opět je bohatý i na minerální látky a vitamíny.

• Pohanka

Stejně jako quinoa, amarant a teff je to velmi nutričně bohatá, přirozeně bezlepková obilovina. Kromě cca 12 g/100 g bílkovin obsahuje i vlákninu, antioxidanty a hlavně bioaktivní látku rutin, která je velmi potřebná pro pevnost našich cév.

• Oves

Oves patří ke zdravým obilovinám. Má poměrně hodně bílkovin 13 g/100 g a opět spoustu dalších zdraví prospěšných látek, jako jsou třeba vitamin A, B1, B2, E a kyselina listová.

• Žito

Žito má obsah bílkovin kolem 11 g/100 g. Mouka se nemusí používat pouze na pečení chleba, ale lze ji přidávat v menším množství i do “sladkých” výrobků, jako jsou perníky nebo třeba i vánoční cukroví. Koupit se dají i vločky nebo si můžete nechat naklíčit zrna, pak kromě bílkoviny získáte i prospěšné enzymy přímo z klíčků.

• Proso

Spíše než proso ho zase asi budete znát jako jáhly. Dají se připravit jak naslano, tak nasladko a nebo opět používat ve formě vloček či naklíčených zrn. Obsah bílkovin je srovnatelný s ostatními našimi bežnými obilovinami, ale narozdíl od nich neobsahuje lepek.

• Chlorella a spirulina

Jsou to sladkovodní řasy obsahující neuvěřitelných 50-60 g/100 g bílkovin. Není však vhodné konzumovat denně větší množství, proto by měly sloužit spíš jako doplňkový zdroj. Mohou se přidávat například do smoothie, polévek nebo salátů.

Témata

• Bílkoviny ve výživě člověka

• Sport

• Uhlíková stopa

• Výživa

Externí odkazy

Carbon footprint

Evropská agentura pro životní prostředí

Ministerstvo životního prostředí