CHKO Žďárské vrchy a sport v přírodě: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
= Úvod = | =Úvod= | ||
Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy ležící ve středu republiky na Českomoravské vrchovině byla vyhlášena roku 1970. Území CHKO Žďárské vrchy se nachází na pomezí Pardubického kraje a kraje Vysočina. Leží převážně na území okresu Žďár nad Sázavou, ale částečně zasahuje do okresu Havlíčkův Brod, Chrudim a Svitavy.<ref name=":0"><nowiki>http://zdarskevrchy.ochranaprirody.cz/</nowiki></ref> | Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy ležící ve středu republiky na Českomoravské vrchovině byla vyhlášena roku 1970. Území CHKO Žďárské vrchy se nachází na pomezí Pardubického kraje a kraje Vysočina. Leží převážně na území okresu Žďár nad Sázavou, ale částečně zasahuje do okresu Havlíčkův Brod, Chrudim a Svitavy.<ref name=":0"><nowiki>http://zdarskevrchy.ochranaprirody.cz/</nowiki></ref> | ||
== Krajina == | ==Krajina== | ||
CHKO Žďárské vrchy zaujímá plochu 709 km2 a rozkládá v nadmořských výškách 490 - 836 m n. m. Nejvyšším bodem je skalní útvar Devět skal. Krajina je velmi pestrá, bohatá na lesní porost, vodní plochy i skalní útvary. Právě pro tuto rozmanitost je oblast Žďárských vrchů vyhledávanou turistickou a sportovní oblastí.<ref name=":0" /> | CHKO Žďárské vrchy zaujímá plochu 709 km2 a rozkládá v nadmořských výškách 490 - 836 m n. m. Nejvyšším bodem je skalní útvar Devět skal. Krajina je velmi pestrá, bohatá na lesní porost, vodní plochy i skalní útvary. Právě pro tuto rozmanitost je oblast Žďárských vrchů vyhledávanou turistickou a sportovní oblastí.<ref name=":0" /> | ||
=== Rozdělení krajiny<ref name=":0" />: === | ===Rozdělení krajiny<ref name=":0" />:=== | ||
46% lesy | 46% lesy | ||
| Řádek 16: | Řádek 16: | ||
5% ostatní plochy | 5% ostatní plochy | ||
=== Skalní útvary === | ===Skalní útvary=== | ||
Rulové skalní útvary jsou jedním z typických dominant chráněné krajiny. Skalní útvary jsou označovány za tzv.osmistovky (např. Pasecká skála, Drátník, Čtyři palice). Nejvyšším vrcholem CHKO Žďárské vrchy je Devět skal (836,3 m n. m.). <ref name=":1"><nowiki>https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BD%C4%8F%C3%A1rsk%C3%A9_vrchy</nowiki></ref> | Rulové skalní útvary jsou jedním z typických dominant chráněné krajiny. Skalní útvary jsou označovány za tzv.osmistovky (např. Pasecká skála, Drátník, Čtyři palice). Nejvyšším vrcholem CHKO Žďárské vrchy je Devět skal (836,3 m n. m.). <ref name=":1"><nowiki>https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BD%C4%8F%C3%A1rsk%C3%A9_vrchy</nowiki></ref> | ||
== Vodstvo == | ==Vodstvo== | ||
Velmi důležitou roli v chráněném území hraje voda, která svoji hustou sítí drobných vodních toků napomohla k vytvoření rozsáhlé rybniční soustavy (přes 500 rybníků). Největším rybníkem je Velké Dářko nedaleko Žďáru nad Sázavou. Mezi největší rybníky v chráněném území můžeme zařadit rybníky Velké Dářko, Milovský, Sykovec, Domaninský, Matějovský nebo rybník Řeka. <ref name=":1" /> | Velmi důležitou roli v chráněném území hraje voda, která svoji hustou sítí drobných vodních toků napomohla k vytvoření rozsáhlé rybniční soustavy (přes 500 rybníků). Největším rybníkem je Velké Dářko nedaleko Žďáru nad Sázavou. Mezi největší rybníky v chráněném území můžeme zařadit rybníky Velké Dářko, Milovský, Sykovec, Domaninský, Matějovský nebo rybník Řeka. <ref name=":1" /> | ||
| Řádek 26: | Řádek 26: | ||
Díky bohaté vodní zásobě zde vznikla rašeliniště a mokřady (Babín, Dářská rašeliniště).<ref name=":0" /> | Díky bohaté vodní zásobě zde vznikla rašeliniště a mokřady (Babín, Dářská rašeliniště).<ref name=":0" /> | ||
== Ochrana přírody == | ==Ochrana přírody== | ||
Příroda Žďárských vrchů byla vyhlášena za chráněnou jako oblast přirozené akumulace vod vzhledem k pramenům mnoha českých a moravských řek (Sázava, Svratka, Chrudimka, Doubrava, Oslava) a oblastem s početnou rybniční soustavou.<ref>ttps://www.kct-tabor.cz/gymta/ChranenaUzemiCR/ZdarskeVrchy/index.htm</ref> | Příroda Žďárských vrchů byla vyhlášena za chráněnou jako oblast přirozené akumulace vod vzhledem k pramenům mnoha českých a moravských řek (Sázava, Svratka, Chrudimka, Doubrava, Oslava) a oblastem s početnou rybniční soustavou.<ref>ttps://www.kct-tabor.cz/gymta/ChranenaUzemiCR/ZdarskeVrchy/index.htm</ref> | ||
=== Předměty ochrany === | ===Předměty ochrany=== | ||
''“Předměty ochrany jsou vodní a mokřadní přírodní společenstva s biotopy makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod,rákosin a vegetace vysokých ostřic na něž navazuje údolní niva s biotopy vlhkých pcháčových luk a tužebníkových lad,nevápnitých mechových slatinišť a údolních jasanovo-olšových luhů s výskytem chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů.”'' <ref>''<nowiki>https://www.kct-tabor.cz/gymta/ChranenaUzemiCR/ZdarskeVrchy/index.htm</nowiki>)''</ref> | ''“Předměty ochrany jsou vodní a mokřadní přírodní společenstva s biotopy makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod,rákosin a vegetace vysokých ostřic na něž navazuje údolní niva s biotopy vlhkých pcháčových luk a tužebníkových lad,nevápnitých mechových slatinišť a údolních jasanovo-olšových luhů s výskytem chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů.”'' <ref>''<nowiki>https://www.kct-tabor.cz/gymta/ChranenaUzemiCR/ZdarskeVrchy/index.htm</nowiki>)''</ref> | ||
''“Zvláště cenná jsou společenstva rašelinišť a vlhkých rašelinných luk s významným výskytem řady chráněných a ohrožených druhů rostlin.”'' <ref>''<nowiki>https://www.kct-tabor.cz/gymta/ChranenaUzemiCR/ZdarskeVrchy/index.htm</nowiki>''</ref> | ''“Zvláště cenná jsou společenstva rašelinišť a vlhkých rašelinných luk s významným výskytem řady chráněných a ohrožených druhů rostlin.”'' <ref>''<nowiki>https://www.kct-tabor.cz/gymta/ChranenaUzemiCR/ZdarskeVrchy/index.htm</nowiki>''</ref> | ||
==== chráněné rostliny (např.): ==== | ====chráněné rostliny (např.):==== | ||
* čípek objímavý | *čípek objímavý | ||
* ptačinec dlouholistý | *ptačinec dlouholistý | ||
* mléčivec alpský | *mléčivec alpský | ||
* suchopýrek alpský | *suchopýrek alpský | ||
* různé druhy prstnatců, hořečků a ostřic | *různé druhy prstnatců, hořečků a ostřic | ||
==== chránění živočichové (např.): ==== | ====chránění živočichové (např.):==== | ||
* mlok skvrnitý | *mlok skvrnitý | ||
* čáp černý | *čáp černý | ||
* datel černý | *datel černý | ||
* krkavec velký | *krkavec velký | ||
* rejsek horský | *rejsek horský | ||
* hraboš mokřadní | *hraboš mokřadní | ||
== Maloplošná zvláště chráněná území (ZCHÚ) == | ==Maloplošná zvláště chráněná území (ZCHÚ)== | ||
4 NP - národní přírodní rezervace (Dářko, Ransko, Žákova hora a Radostínské rašeliniště) | 4 NP - národní přírodní rezervace (Dářko, Ransko, Žákova hora a Radostínské rašeliniště) | ||
| Řádek 61: | Řádek 61: | ||
(DP - Bc. Olga Faltysová - Životní styl, environmentální hodnoty a postoje návštěvníků k ochraně životního prostředí při pěší turistice v CHKO Žďárské vrchy) | (DP - Bc. Olga Faltysová - Životní styl, environmentální hodnoty a postoje návštěvníků k ochraně životního prostředí při pěší turistice v CHKO Žďárské vrchy) | ||
== Sport v CHKO Žďárské vrchy == | ==Sport v CHKO Žďárské vrchy== | ||
Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy je velmi oblíbenou sportovní lokalitou.V létě je vyhledávaná pro pěší turistiku a cykloturistiku, horolezectví a v zimě pro širokou nabídku lyžařských běžeckých tratí. V posledních letech je zimní období především spojeno s komerční turistikou a biatlonovými závody v Novém Městě na Moravě. | Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy je velmi oblíbenou sportovní lokalitou.V létě je vyhledávaná pro pěší turistiku a cykloturistiku, horolezectví a v zimě pro širokou nabídku lyžařských běžeckých tratí. V posledních letech je zimní období především spojeno s komerční turistikou a biatlonovými závody v Novém Městě na Moravě. | ||
Všechny sportovní aktivity vyjma horolezení nemají zvláštní omezení. V CHKO platí obecná pravidla jako zásady slušného chování a ohled k přírodě, udržovat čisté okolí a nerozdělávat oheň v lese ani v jeho blízkosti. Zákonem zakázaná je jízda sněžných skůtrů volnou krajinou v celé CHKO. <ref><nowiki>http://zdarskevrchy.ochranaprirody.cz/pro-navstevniky/</nowiki></ref> | Všechny sportovní aktivity vyjma horolezení nemají zvláštní omezení. V CHKO platí obecná pravidla jako zásady slušného chování a ohled k přírodě, udržovat čisté okolí a nerozdělávat oheň v lese ani v jeho blízkosti. Zákonem zakázaná je jízda sněžných skůtrů volnou krajinou v celé CHKO. <ref><nowiki>http://zdarskevrchy.ochranaprirody.cz/pro-navstevniky/</nowiki></ref> | ||
=== Horolezectví === | ===Horolezectví === | ||
CHKO Žďárské vrchy je oblíbenou a vyhledávanou lokalitou, která nabízí horolezcům nemálo možností. Mezi nejnavštěvovanější patří skalní útvary Drátník nebo Čtyři palice. | CHKO Žďárské vrchy je oblíbenou a vyhledávanou lokalitou, která nabízí horolezcům nemálo možností. Mezi nejnavštěvovanější patří skalní útvary Drátník nebo Čtyři palice. | ||
Horolezecká činnost v CHKO Žďárské vrchy je povolena na základě dohody Správy CHKO a zástupci místního oddílu Českého horolezeckého svazu. Horolezectví v CHKO není zákonem zakázáno, ale je regulováno zákazy a omezeními, za jejíž nedodržování hrozí sankce. Horolezectví na území CHKO mohou provádět pouze členové svazu ČSTV nebo jiných horolezeckých organizací a jejich hosté. '''ZDROJ''' | Horolezecká činnost v CHKO Žďárské vrchy je povolena na základě dohody Správy CHKO a zástupci místního oddílu Českého horolezeckého svazu. Horolezectví v CHKO není zákonem zakázáno, ale je regulováno zákazy a omezeními, za jejíž nedodržování hrozí sankce. Horolezectví na území CHKO mohou provádět pouze členové svazu ČSTV nebo jiných horolezeckých organizací a jejich hosté. '''ZDROJ''' | ||
==== Pravidla ČHS<ref><nowiki>https://www.horosvaz.cz/res/archive/058/010522.pdf?seek=1359717557</nowiki></ref> ==== | ====Pravidla ČHS<ref><nowiki>https://www.horosvaz.cz/res/archive/058/010522.pdf?seek=1359717557</nowiki></ref>==== | ||
Český horolezecký svaz vydal pro lezení ve skalních oblastech České republiky následující pravidla: | Český horolezecký svaz vydal pro lezení ve skalních oblastech České republiky následující pravidla: | ||
Lezci jsou povinni: | Lezci jsou povinni: | ||
* chovat se tak, aby nedocházelo k poškozování přírody, dbát na čistotu a pořádek | *chovat se tak, aby nedocházelo k poškozování přírody, dbát na čistotu a pořádek | ||
* v ZCHÚ využívat pouze lokality, které jsou k lezení určeny | *v ZCHÚ využívat pouze lokality, které jsou k lezení určeny | ||
* řídit se značením umístěným orgány ochrany přírody, majiteli pozemků a správci lesa | *řídit se značením umístěným orgány ochrany přírody, majiteli pozemků a správci lesa | ||
Lezcům je zakázáno: | Lezcům je zakázáno: | ||
* jakkoliv měnit povrch skal pro vytváření lepších chytů a stupňů | *jakkoliv měnit povrch skal pro vytváření lepších chytů a stupňů | ||
* používat zimní horolezeckou výzbroj (cepíny, kladiva…) | *používat zimní horolezeckou výzbroj (cepíny, kladiva…) | ||
* při manipulaci s lanem poškozovat třením povrch skal | *při manipulaci s lanem poškozovat třením povrch skal | ||
* přidávat skalní skoby do již hotových | *přidávat skalní skoby do již hotových | ||
Jelikož jsou skalní sektory Žďárských vrchů zařazeny do zvláště chráněných území ( PP - přírodní památka, PR - přírodní rezervace), ČHS bych nucen za účelem ochrany přírody vydat omezení a podmínky lezení v této oblasti. '''ZDROJ''' | Jelikož jsou skalní sektory Žďárských vrchů zařazeny do zvláště chráněných území ( PP - přírodní památka, PR - přírodní rezervace), ČHS bych nucen za účelem ochrany přírody vydat omezení a podmínky lezení v této oblasti. '''ZDROJ''' | ||
==== Podmínky lezení v oblasti CHKO Žďárské vrchy <ref><nowiki>https://www.horosvaz.cz/skaly-oblast-48/</nowiki></ref> ==== | ====Podmínky lezení v oblasti CHKO Žďárské vrchy <ref><nowiki>https://www.horosvaz.cz/skaly-oblast-48/</nowiki></ref>==== | ||
* přístup ke skalám nejkratšími cestami od značených turistických cest | *přístup ke skalám nejkratšími cestami od značených turistických cest | ||
* lezení na jiné než vyznačené objekty a mimo povolené období jen s písemným povolením správy CHKO | *lezení na jiné než vyznačené objekty a mimo povolené období jen s písemným povolením správy CHKO | ||
* používání magnézia je zakázáno | *používání magnézia je zakázáno | ||
* výměna a osazování jištění a vyznačování skal a cest je zakázáno | *výměna a osazování jištění a vyznačování skal a cest je zakázáno | ||
* organizování sportovních, turistických a jiných akcí jen s písemným souhlasem správy CHKO | *organizování sportovních, turistických a jiných akcí jen s písemným souhlasem správy CHKO | ||
==== Současná omezení <ref name=":2"><nowiki>https://www.horosvaz.cz/ochrana-prirody/povoleni-lezeni/</nowiki></ref> ==== | ====Současná omezení <ref name=":2"><nowiki>https://www.horosvaz.cz/ochrana-prirody/povoleni-lezeni/</nowiki></ref>==== | ||
Před plánovanou cestou je vždy nutné navštívit stránky Českého horolezeckého svazu a zkontrolovat, zda na konkrétním skalnatém útvaru nejsou časová či jiná omezení. Může jít o omezení vzhledem k ochraně přírody z důvodu masové návštěvy, rušení chráněných živočichů, sešlapu vegetace, ničení skal, znečištění okolí a nebo bezpečnosti. V jarním období to bývá především omezení s ohledem na hnízdění ptactva. | Před plánovanou cestou je vždy nutné navštívit stránky Českého horolezeckého svazu a zkontrolovat, zda na konkrétním skalnatém útvaru nejsou časová či jiná omezení. Může jít o omezení vzhledem k ochraně přírody z důvodu masové návštěvy, rušení chráněných živočichů, sešlapu vegetace, ničení skal, znečištění okolí a nebo bezpečnosti. V jarním období to bývá především omezení s ohledem na hnízdění ptactva. | ||
{| class="wikitable" | {| class="wikitable" | ||
| Řádek 147: | Řádek 147: | ||
<br /> | <br /> | ||
== Aktuální informace (21. 3. 2019) == | ==Aktuální informace (21. 3. 2019)== | ||
Na skalní útvar Čtyři palice je z důvodu hnízdění krkavců zákaz vstupu do 15. května 2019. | Na skalní útvar Čtyři palice je z důvodu hnízdění krkavců zákaz vstupu do 15. května 2019. | ||
| Řádek 153: | Řádek 153: | ||
<br /> | <br /> | ||
== Seznam referencí == | ==Seznam referencí== | ||
<references /><br /> | <references />Literatura | ||
Ostatní zdroje<br /> | |||
Verze z 2. 4. 2019, 14:50
Úvod
Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy ležící ve středu republiky na Českomoravské vrchovině byla vyhlášena roku 1970. Území CHKO Žďárské vrchy se nachází na pomezí Pardubického kraje a kraje Vysočina. Leží převážně na území okresu Žďár nad Sázavou, ale částečně zasahuje do okresu Havlíčkův Brod, Chrudim a Svitavy.[1]
Krajina
CHKO Žďárské vrchy zaujímá plochu 709 km2 a rozkládá v nadmořských výškách 490 - 836 m n. m. Nejvyšším bodem je skalní útvar Devět skal. Krajina je velmi pestrá, bohatá na lesní porost, vodní plochy i skalní útvary. Právě pro tuto rozmanitost je oblast Žďárských vrchů vyhledávanou turistickou a sportovní oblastí.[1]
Rozdělení krajiny[1]:
46% lesy
44% zemědělský půdní fond
1,9 % vodní plochy
0,9 % zastavěné plochy.
5% ostatní plochy
Skalní útvary
Rulové skalní útvary jsou jedním z typických dominant chráněné krajiny. Skalní útvary jsou označovány za tzv.osmistovky (např. Pasecká skála, Drátník, Čtyři palice). Nejvyšším vrcholem CHKO Žďárské vrchy je Devět skal (836,3 m n. m.). [2]
Vodstvo
Velmi důležitou roli v chráněném území hraje voda, která svoji hustou sítí drobných vodních toků napomohla k vytvoření rozsáhlé rybniční soustavy (přes 500 rybníků). Největším rybníkem je Velké Dářko nedaleko Žďáru nad Sázavou. Mezi největší rybníky v chráněném území můžeme zařadit rybníky Velké Dářko, Milovský, Sykovec, Domaninský, Matějovský nebo rybník Řeka. [2]
Pramení zde mnoho větších i menších řek, jako je řeka Sázava, Svratka, Chrudimka, Doubrava, Oslava nebo Novohradka. Tyto řeky zde hrají velmi důležitou roli, jelikož tvoří hlavní evropskou rozvodnici do Severního (Chrudimka, Sázava, Doubrava) a Černého moře (Svratka, Oslava). [3]
Díky bohaté vodní zásobě zde vznikla rašeliniště a mokřady (Babín, Dářská rašeliniště).[1]
Ochrana přírody
Příroda Žďárských vrchů byla vyhlášena za chráněnou jako oblast přirozené akumulace vod vzhledem k pramenům mnoha českých a moravských řek (Sázava, Svratka, Chrudimka, Doubrava, Oslava) a oblastem s početnou rybniční soustavou.[4]
Předměty ochrany
“Předměty ochrany jsou vodní a mokřadní přírodní společenstva s biotopy makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod,rákosin a vegetace vysokých ostřic na něž navazuje údolní niva s biotopy vlhkých pcháčových luk a tužebníkových lad,nevápnitých mechových slatinišť a údolních jasanovo-olšových luhů s výskytem chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů.” [5]
“Zvláště cenná jsou společenstva rašelinišť a vlhkých rašelinných luk s významným výskytem řady chráněných a ohrožených druhů rostlin.” [6]
chráněné rostliny (např.):
- čípek objímavý
- ptačinec dlouholistý
- mléčivec alpský
- suchopýrek alpský
- různé druhy prstnatců, hořečků a ostřic
chránění živočichové (např.):
- mlok skvrnitý
- čáp černý
- datel černý
- krkavec velký
- rejsek horský
- hraboš mokřadní
Maloplošná zvláště chráněná území (ZCHÚ)
4 NP - národní přírodní rezervace (Dářko, Ransko, Žákova hora a Radostínské rašeliniště)
10 PR - přírodních rezervací (Čtyři palice, Meandry Svratky u Milov…)
37 PP - přírodním památek (Bílá skála, Devět skal…)
(DP - Bc. Olga Faltysová - Životní styl, environmentální hodnoty a postoje návštěvníků k ochraně životního prostředí při pěší turistice v CHKO Žďárské vrchy)
Sport v CHKO Žďárské vrchy
Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy je velmi oblíbenou sportovní lokalitou.V létě je vyhledávaná pro pěší turistiku a cykloturistiku, horolezectví a v zimě pro širokou nabídku lyžařských běžeckých tratí. V posledních letech je zimní období především spojeno s komerční turistikou a biatlonovými závody v Novém Městě na Moravě.
Všechny sportovní aktivity vyjma horolezení nemají zvláštní omezení. V CHKO platí obecná pravidla jako zásady slušného chování a ohled k přírodě, udržovat čisté okolí a nerozdělávat oheň v lese ani v jeho blízkosti. Zákonem zakázaná je jízda sněžných skůtrů volnou krajinou v celé CHKO. [7]
Horolezectví
CHKO Žďárské vrchy je oblíbenou a vyhledávanou lokalitou, která nabízí horolezcům nemálo možností. Mezi nejnavštěvovanější patří skalní útvary Drátník nebo Čtyři palice.
Horolezecká činnost v CHKO Žďárské vrchy je povolena na základě dohody Správy CHKO a zástupci místního oddílu Českého horolezeckého svazu. Horolezectví v CHKO není zákonem zakázáno, ale je regulováno zákazy a omezeními, za jejíž nedodržování hrozí sankce. Horolezectví na území CHKO mohou provádět pouze členové svazu ČSTV nebo jiných horolezeckých organizací a jejich hosté. ZDROJ
Pravidla ČHS[8]
Český horolezecký svaz vydal pro lezení ve skalních oblastech České republiky následující pravidla:
Lezci jsou povinni:
- chovat se tak, aby nedocházelo k poškozování přírody, dbát na čistotu a pořádek
- v ZCHÚ využívat pouze lokality, které jsou k lezení určeny
- řídit se značením umístěným orgány ochrany přírody, majiteli pozemků a správci lesa
Lezcům je zakázáno:
- jakkoliv měnit povrch skal pro vytváření lepších chytů a stupňů
- používat zimní horolezeckou výzbroj (cepíny, kladiva…)
- při manipulaci s lanem poškozovat třením povrch skal
- přidávat skalní skoby do již hotových
Jelikož jsou skalní sektory Žďárských vrchů zařazeny do zvláště chráněných území ( PP - přírodní památka, PR - přírodní rezervace), ČHS bych nucen za účelem ochrany přírody vydat omezení a podmínky lezení v této oblasti. ZDROJ
Podmínky lezení v oblasti CHKO Žďárské vrchy [9]
- přístup ke skalám nejkratšími cestami od značených turistických cest
- lezení na jiné než vyznačené objekty a mimo povolené období jen s písemným povolením správy CHKO
- používání magnézia je zakázáno
- výměna a osazování jištění a vyznačování skal a cest je zakázáno
- organizování sportovních, turistických a jiných akcí jen s písemným souhlasem správy CHKO
Současná omezení [10]
Před plánovanou cestou je vždy nutné navštívit stránky Českého horolezeckého svazu a zkontrolovat, zda na konkrétním skalnatém útvaru nejsou časová či jiná omezení. Může jít o omezení vzhledem k ochraně přírody z důvodu masové návštěvy, rušení chráněných živočichů, sešlapu vegetace, ničení skal, znečištění okolí a nebo bezpečnosti. V jarním období to bývá především omezení s ohledem na hnízdění ptactva.
| celoročně | od července do prosince | zákaz |
|---|---|---|
| Devět skal
Malinské skály Drátník Čtyři palice Pasecké skály Vávrova skála Rozštípená skála Štěnice |
Bílá skála
Černá skála Uhlíř Ostrá Milovské perničky Zkamenělý zámek Rybenské Perničky Štarkov Bohdalec |
Černá skála
Lisovská skála Prosička Milovské Perničky (pod cestou) |
Aktuální informace (21. 3. 2019)
Na skalní útvar Čtyři palice je z důvodu hnízdění krkavců zákaz vstupu do 15. května 2019.
“Pokud je člověk vyruší, začnou létat v kruzích okolo a ozývají se charakteristickým varovným hlasem - liší se od běžného krkavčího krákání. Je to jasný signál, že by měl člověk místo opustit. Všem ohleduplným návštěvníkům děkujeme,“ [11]
Seznam referencí
- ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 http://zdarskevrchy.ochranaprirody.cz/
- ↑ 2,0 2,1 https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BD%C4%8F%C3%A1rsk%C3%A9_vrchy
- ↑ http://www.nmnm.eu/evropska-rozvodnice.html
- ↑ ttps://www.kct-tabor.cz/gymta/ChranenaUzemiCR/ZdarskeVrchy/index.htm
- ↑ https://www.kct-tabor.cz/gymta/ChranenaUzemiCR/ZdarskeVrchy/index.htm)
- ↑ https://www.kct-tabor.cz/gymta/ChranenaUzemiCR/ZdarskeVrchy/index.htm
- ↑ http://zdarskevrchy.ochranaprirody.cz/pro-navstevniky/
- ↑ https://www.horosvaz.cz/res/archive/058/010522.pdf?seek=1359717557
- ↑ https://www.horosvaz.cz/skaly-oblast-48/
- ↑ 10,0 10,1 https://www.horosvaz.cz/ochrana-prirody/povoleni-lezeni/
- ↑ https://zdarsky.denik.cz/zpravy_region/ctyri-palice-obsadili-krkavci-navstevnici-tam-maji-zakaz-vstupu-20190321.html
Literatura
Ostatní zdroje