Pravidla a principy ekologie: Porovnání verzí
m (typo) |
značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 14: | Řádek 14: | ||
Organismy žijící na naší planetě vypadají, nebo se chovají podle určitých zásad. Jsou to nejčastěji adaptace na klimatické podmínky, které panují v areálu, ve kterém konkrétní [[wikipedia:cs:taxon|taxon]] žije. Po zjištění některých zásad, byla v minulosti formulována řada biogeografických pravidel. Ty mají poněkud omezenější uplatnění než předchozí zákony. Vztahují se často pouze na teplokrevné (homoiotermní) živočichy a na jejich hospodaření s teplem. Studenokrevní (poikilotermní) živočichové si stálou teplotu těla neudržují a jejich teplota kolísá s teplotou okolního prostředí. | Organismy žijící na naší planetě vypadají, nebo se chovají podle určitých zásad. Jsou to nejčastěji adaptace na klimatické podmínky, které panují v areálu, ve kterém konkrétní [[wikipedia:cs:taxon|taxon]] žije. Po zjištění některých zásad, byla v minulosti formulována řada biogeografických pravidel. Ty mají poněkud omezenější uplatnění než předchozí zákony. Vztahují se často pouze na teplokrevné (homoiotermní) živočichy a na jejich hospodaření s teplem. Studenokrevní (poikilotermní) živočichové si stálou teplotu těla neudržují a jejich teplota kolísá s teplotou okolního prostředí. | ||
=== | ===Allebgfuwiůbgfuůegftgftbgrgie ze slunečního záření a tím se oteplují. Platnost tohoto pravidla má řadu výjimek (lední medvěd apod.). Mnozí živočichové upřednostnili před výhodnějším hospodařením s teplem maskování.=== | ||
===Hesseho pravidlo=== | ===Hesseho pravidlo=== | ||
Hesseho pravidlo říká, že teplokrevní živočichové žijící v vyšších zeměpisných šířkách nebo ve vyšších nadmořských výškách mají oproti druhům z teplejších oblastí větší srdce. Tato morfologická adaptace jim umožňuje rychlejší cirkulaci krve a tím zmírňuje její ochlazování v okrajových partiích těla. | Hesseho pravidlo říká, že teplokrevní živočichové žijící v vyšších zeměpisných šířkách nebo ve vyšších nadmořských výškách mají oproti druhům z teplejších oblastí větší srdce. Tato morfologická adaptace jim umožňuje rychlejší cirkulaci krve a tím zmírňuje její ochlazování v okrajových partiích těla. | ||
| Řádek 36: | Řádek 25: | ||
==Zdroje== | ==Zdroje== | ||
<references/> | <references /> | ||
==Externí odkazy== | ==Externí odkazy== | ||
*{{wikipedia cs p|Allenovo pravidlo}} | *{{wikipedia cs p|Allenovo pravidlo}} | ||
*{{wikipedia cs p|Bergmannovo pravidlo}} | *{{wikipedia cs p|Bergmannovo pravidlo}} | ||
*{{wikipedia cs p|Glogerovo pravidlo}} | *{{wikipedia cs p|Glogerovo pravidlo}} | ||
*{{wikipedia en|Allens rule}} | *{{wikipedia en|Allens rule}} | ||
*{{wikipedia en|Foster's rule}} | *{{wikipedia en|Foster's rule}} | ||
*{{wikipedia en|Gloger's rule}} | *{{wikipedia en|Gloger's rule}} | ||
*{{wikipedia en|Liebig's rule}} | *{{wikipedia en|Liebig's rule}} | ||
*{{wikipedia en|Rensch's rule}} | *{{wikipedia en|Rensch's rule}} | ||
==Související stránky== | ==Související stránky== | ||
*[[Biodiverzita]] | *[[Biodiverzita]] | ||
*[[Ekologie]] | *[[Ekologie]] | ||
Verze z 13. 3. 2019, 14:18
Obecná ekologická pravidla
Liebigův zákon minima
Jedná se o jedno ze základních ekologických pravidel, které bylo formulováno už v roce 1840. Říká, že život a růst organismů je limitován tím prvkem, kterého je nedostatek (je v minimu)[1]. Například pro růst rostlin jsou nejdůležitějšími prvky N, P a K.[2] Draslíku (K) potřebují jen velice málo a v půdě ho je většinou dostatek, dusíku (N) je v mnoha oblastech díky lidské činnosti dokonce nadbytek. Limitujícím prvkem pro rostliny je tedy ve většině společenstev fosfor (P). Rostliny ho potřebují poměrně velké množství a v půdě (ani ve vodě) nebývá hojný.
Shelfordův zákon tolerance
Shelfordův zákon tolerance je další důležité ekologické pravidlo, jehož vznik se datuje do roku 1913. Uvádí, že každý organismus toleruje určité rozpětí faktorů (teplota, vlhkost, zástin, pH...), ve kterém může existovat[1]. Podle tohoto pravidla můžeme rozdělit organismy do dvou základních skupin:
1. Organismy s širokou ekologickou valencí (euryektní) snášejí velké rozpětí hodnot, jsou přizpůsobiví a většinou patří mezi hojné druhy.
2. Organismy s úzkou ekologickou valencí (stenoektní) špatně snáší výkyvy hodnot ze svého optima, často jsou charakterističtí pro jeden konkrétní biotop a najdeme mezi nimi většinu ohrožených a zvláště chráněných druhů.
Biogeografická pravidla
Organismy žijící na naší planetě vypadají, nebo se chovají podle určitých zásad. Jsou to nejčastěji adaptace na klimatické podmínky, které panují v areálu, ve kterém konkrétní taxon žije. Po zjištění některých zásad, byla v minulosti formulována řada biogeografických pravidel. Ty mají poněkud omezenější uplatnění než předchozí zákony. Vztahují se často pouze na teplokrevné (homoiotermní) živočichy a na jejich hospodaření s teplem. Studenokrevní (poikilotermní) živočichové si stálou teplotu těla neudržují a jejich teplota kolísá s teplotou okolního prostředí.
Allebgfuwiůbgfuůegftgftbgrgie ze slunečního záření a tím se oteplují. Platnost tohoto pravidla má řadu výjimek (lední medvěd apod.). Mnozí živočichové upřednostnili před výhodnějším hospodařením s teplem maskování.
Hesseho pravidlo
Hesseho pravidlo říká, že teplokrevní živočichové žijící v vyšších zeměpisných šířkách nebo ve vyšších nadmořských výškách mají oproti druhům z teplejších oblastí větší srdce. Tato morfologická adaptace jim umožňuje rychlejší cirkulaci krve a tím zmírňuje její ochlazování v okrajových partiích těla.
Hopkinsův zákon (též bioklimatologický princip)
Toto ekologické pravidlo konstatuje, že začátek jednotlivých biologických událostí, jakými jsou například kvetení nebo rozmnožování, se časově posouvá v závislosti na průměrné teplotě, která v dané oblasti figuruje. Směrem na sever, na východ a do vyšších nadmořských výšek se tyto biologické události opožďují. Časový posun o čtyři dny odpovídá přibližně změně o jeden stupeň zeměpisné šířky, o pět stupňů východní délky a asi o 400 výškových metrů v horách [3].
Renschovo pravidlo
Renschovo pravidlo formuluje skutečnost, že hustota a délka srsti savců se se vzrůstající teplotou prostředí zmenšuje. V teplejších oblastech nepotřebují savci (ani jiní živočichové) tak dokonalou tepelnou izolaci, a proto je zbytečné investovat do mohutného kožichu.
Zdroje
- ↑ 1,0 1,1 Pivnička, K., 1984,1986,1988:. Ekologie. SPN, Praha:200 pp. 2. Vyd. 1992, KONEKO s.r.o. Praha : 200 pp.
- ↑ Pivnička K., 2002: Aplikovaná ekologie. Dlouhodobá udržitelnost rybářské, zemědělské a lesnické produkce. Karolinum, Praha: 185pp.
- ↑ Braniš M., Pivnička K., Benešová L., Pušová R., Tonika J., Hovorka J., 1999: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie. Karolinum, Praha: 48pp.
Externí odkazy
- Informace o tomto tématu lze nalézt také v článku Allenovo pravidlo na české Wikipedii.
- Informace o tomto tématu lze nalézt také v článku Bergmannovo pravidlo na české Wikipedii.
- Informace o tomto tématu lze nalézt také v článku Glogerovo pravidlo na české Wikipedii.
- Informace o tomto tématu lze nalézt také v článku Allens rule na anglické Wikipedii.
- Informace o tomto tématu lze nalézt také v článku Foster's rule na anglické Wikipedii.
- Informace o tomto tématu lze nalézt také v článku Gloger's rule na anglické Wikipedii.
- Informace o tomto tématu lze nalézt také v článku Liebig's rule na anglické Wikipedii.
- Informace o tomto tématu lze nalézt také v článku Rensch's rule na anglické Wikipedii.
Související stránky
