Selhání trhu a selhání státu: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
(Nová stránka: Produkce (záporných) externalit se označuje také za '''selhání trhu''', protože většinou vyžaduje zásah státu či jinou [[kolektivní akce|kolektivní akc...) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Produkce (záporných) [[externality|externalit]] se označuje také za '''selhání trhu''', protože většinou vyžaduje zásah státu či jinou [[kolektivní akce|kolektivní akci]]. Podobně však ekonomická věda zná i pojem '''selhání státu''', protože řada kolektivních či státních akcí může mít daleko horší důsledky (vyšší náklady), než jsou přínosy daného zásahu. Důraz na jeden či druhý typ selhání pak většinou vychází z politického (ideového) přesvědčení. Zatímco pravicové vlády zdůrazňují selhání státu a efektivnost konkurence na volném trhu, vlády nalevo od středu spíše poukazují na selhání trhu a nutnost veřejného dohledu a regulace. | Produkce (záporných) [[externality|externalit]] se označuje také za '''selhání trhu''', protože většinou vyžaduje zásah státu či jinou [[kolektivní akce|kolektivní akci]]. Podobně však ekonomická věda zná i pojem '''selhání státu''', protože řada kolektivních či státních akcí může mít daleko horší důsledky (vyšší náklady), než jsou přínosy daného zásahu. Důraz na jeden či druhý typ selhání pak většinou vychází z politického (ideového) přesvědčení. Zatímco pravicové vlády zdůrazňují selhání státu a efektivnost konkurence na volném trhu, vlády nalevo od středu spíše poukazují na selhání trhu a nutnost veřejného dohledu a regulace. | ||
{{globalizace}} | |||
{{licence cc|Lebeda, Petr}} | {{licence cc|Lebeda, Petr}} | ||
[[Kategorie:Trh a globální veřejné statky]] | [[Kategorie:Trh a globální veřejné statky]] | ||
Verze z 21. 2. 2008, 08:11
Produkce (záporných) externalit se označuje také za selhání trhu, protože většinou vyžaduje zásah státu či jinou kolektivní akci. Podobně však ekonomická věda zná i pojem selhání státu, protože řada kolektivních či státních akcí může mít daleko horší důsledky (vyšší náklady), než jsou přínosy daného zásahu. Důraz na jeden či druhý typ selhání pak většinou vychází z politického (ideového) přesvědčení. Zatímco pravicové vlády zdůrazňují selhání státu a efektivnost konkurence na volném trhu, vlády nalevo od středu spíše poukazují na selhání trhu a nutnost veřejného dohledu a regulace.
|
Tento článek je učebním textem předmětu "Globalizace a globální problémy", nemusí být nutně napsán z neutrálního hlediska. K připomínkám a komentářům využijte Diskusní stránku. |
