Koloběh vody: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
|||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:Watercycleczechhigh.jpg|200 px|right]] | |||
Existence hydrosféry a vodního koloběhu je jednou z největších zvláštností naší planety. Na žádném jiném tělese sluneční soustavy nic podobného zcela určitě neexistuje. Za svou „planetu vody“ vděčíme souhře příznivých okolností, zejména kombinaci velikosti Země a poloze ve Sluneční soustavě, které zabránily úniku těkavé vody do kosmu a umožnily vznik atmosféry. Výsledkem je příznivá, málo kolísavá teplota zemského povrchu v průměru okolo 15 stupňů Celsia. Vzhledem k úzkému teplotnímu rozpětí, ve kterém je voda ve stavu tekutém a ve kterém si jedině dovedeme představit život, je tato teplota téměř ideální. | Existence hydrosféry a vodního koloběhu je jednou z největších zvláštností naší planety. Na žádném jiném tělese sluneční soustavy nic podobného zcela určitě neexistuje. Za svou „planetu vody“ vděčíme souhře příznivých okolností, zejména kombinaci velikosti Země a poloze ve Sluneční soustavě, které zabránily úniku těkavé vody do kosmu a umožnily vznik atmosféry. Výsledkem je příznivá, málo kolísavá teplota zemského povrchu v průměru okolo 15 stupňů Celsia. Vzhledem k úzkému teplotnímu rozpětí, ve kterém je voda ve stavu tekutém a ve kterém si jedině dovedeme představit život, je tato teplota téměř ideální. | ||
| Řádek 7: | Řádek 8: | ||
*Velký vodní oběh - výměna nastává mezi oceánem a pevninou | *Velký vodní oběh - výměna nastává mezi oceánem a pevninou | ||
*Malý vodní oběh - výměna probíhá nad oceánem, či jenom nad pevninou | *Malý vodní oběh - výměna probíhá nad oceánem, či jenom nad pevninou | ||
== Zdroje == | |||
Přispěvatelé Wikipedie, Koloběh vody [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2008, Datum poslední revize 15. 02. 2008, 19:50 UTC, [citováno 17. 02. 2008] <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kolob%C4%9Bh_vody&oldid=2260422> | |||
== Odkazy == | == Odkazy == | ||
=== Související články === | === Související články === | ||
[[Koloběhy]] | *[[Koloběhy]] | ||
*[[Voda]] | |||
*[[Povrch Země#Voda na Zemi|Voda na Zemi]] | |||
=== Externí odkazy === | === Externí odkazy === | ||
[http://www.vesmirweb.net/clanek.php?id=171 Koloběh vody - článek ve Vesmíru] | *[http://www.vesmirweb.net/clanek.php?id=171 Koloběh vody - článek ve Vesmíru] | ||
*[http://www.geografie.webzdarma.cz/avs.htm Atmosferická vlhkost a srážky] | |||
[http://www.geografie.webzdarma.cz/avs.htm Atmosferická vlhkost a srážky] | *[http://ga.water.usgs.gov/edu/watercycleczech.html Water Science home - Domovská stránka k oběhu vody] | ||
[ | [[Kategorie:Země]] | ||
Verze z 17. 2. 2008, 08:49
Existence hydrosféry a vodního koloběhu je jednou z největších zvláštností naší planety. Na žádném jiném tělese sluneční soustavy nic podobného zcela určitě neexistuje. Za svou „planetu vody“ vděčíme souhře příznivých okolností, zejména kombinaci velikosti Země a poloze ve Sluneční soustavě, které zabránily úniku těkavé vody do kosmu a umožnily vznik atmosféry. Výsledkem je příznivá, málo kolísavá teplota zemského povrchu v průměru okolo 15 stupňů Celsia. Vzhledem k úzkému teplotnímu rozpětí, ve kterém je voda ve stavu tekutém a ve kterém si jedině dovedeme představit život, je tato teplota téměř ideální.
Globální hydrologický oběh je nejmohutnější ze všech přirozených látkových cyklů planety. Množství vody, které se ho účastní, je o více než 4 řády vyšší než je tok látek sedimentárním či tektonickým cyklem. Přibližně 5x1020 ročně. Měřeno na krychlové kilometry je to 500 tisíc kilometrů čtverečních, což je stokrát více než je v jezeře Michiganském. Celé toto množství se ročně vypaří, je přeneseno atmosférou a spadne ve formě vodních srážek. Větší část se vypaří z moří a větší část vody zde opět spadne. Menší část je přenesena na pevninu a tento atmosférický transport je vyrovnán tokem vody řekami z pevniny do moří a oceánů.
Voda na zemském povrchu není stacionární, ale je v neustálém koloběhu (cirkulaci). Ročně se z oceánů vypaří cca 430 000 km3 vody, z níž většina spadne opět ve formě srážek do oceánů. Dalších 70 000 km3 se vypaří z pevnin. Ve formě srážek dopadne na pevninu ročně pouze cca 110 000 km3 vody, z níž největší část se vypaří, část odteče řekami (40 000 km3 - tzv. stabilní roční odtok) a část dosáhne moře jako podzemní voda. Převážné množství srážek spadne zpět do oceánu a jen asi 8,3% dopadne na pevninu. Ze zeměpisného hlediska rozlišujeme dva oběhy:
- Velký vodní oběh - výměna nastává mezi oceánem a pevninou
- Malý vodní oběh - výměna probíhá nad oceánem, či jenom nad pevninou
Zdroje
Přispěvatelé Wikipedie, Koloběh vody [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2008, Datum poslední revize 15. 02. 2008, 19:50 UTC, [citováno 17. 02. 2008] <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kolob%C4%9Bh_vody&oldid=2260422>